Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
| Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Ukrajina |
| Vznik | 1878 |
| Další informace | |
| Souřadnice | 47°5′46″ s. š., 37°32′55″ v. d. |
| Oficiální web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo (ukrajinsky Донецький академічний обласний драматичний театр) je profesionální divadlo zaměřené na činoherní produkci v ukrajinském přístavním městě Mariupol. Sídlí v historizující budově z roku 1960, která je dominantou Divadelního náměstí (ukrajinsky Театральний сквер).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Za počátek divadelnictví v Mariupolu se považuje rok 1847, kdy do města poprvé zavítal divadelní soubor pod vedením V. Vinogradova. Mariupol však v té době neměl vhodnou budovu, a tak se představení odehrávala v pronajaté stodole v Jekatěrinské ulici (dnešní Nikopolská třída). V 50. a 60. letech 19. století zřídil místní obyvatel Popov ve své stodole první divadlo.[1]
V roce 1878 byl ve městě založen první profesionální divadelní soubor. Právě z té doby pochází Městské činoherní divadlo, dnes Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo. V roce 1884 byl ustaven Mariupolský hudebně-dramatický spolek, jehož členové pořádali ochotnická představení a koncerty. Dne 8. listopadu 1887 byla otevřena nová divadelní budova zvaná Koncertní sál (později Zimní divadlo), a to zásluhou podnikatele, herce, režiséra a pedagoga Vasilije L. Šapovalova. Divadlo mělo velké jeviště, oddělené orchestřiště a hlediště s kapacitou 800 míst.[1][2]
Ve 20. letech 20. století působil v Mariupolu činoherní soubor „Nové divadlo“ pod vedením A. Borisoglebského. V roce 1934 vzniklo na základě Městského činoherního divadla Celodoněcké hudebně-dramatické divadlo se stálým sídlem v Mariupolu. Po druhé světové válce v roce 1947 bylo ruské činoherní divadlo v Mariupolu uzavřeno, k obnově činnosti pak došlo v roce 1959. Byla vybudována nová stálá divadelní scéna, ustaven divadelní soubor a připravovány nové inscenace. Slavnostní otevření se konalo 2. listopadu 1960 premiérou hry Alekseje Nikolajeviče Arbuzova Irkutská historie.[1][3]
V roce 1978 Mariupol oslavil 100. výročí městského divadla a při té příležitosti byl soubor tehdejšího Doněckého státního ruského činoherního divadla vyznamenán Řádem cti. V roce 1985 byla otevřena malá divadelní scéna. Dne 12. listopadu 2007 Ministerstvo kultury a cestovního ruchu Ukrajiny udělilo divadlu akademický statut. V roce 2016 došlo k přejmenování na Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo.[1]
Ruská invaze 2022[editovat | editovat zdroj]
V době Ruské invaze na Ukrajinu na jaře 2022 sloužila divadelní budova jako útočiště pro obyvatele města, kteří přišli o domovy v důsledku bombardování.[4] Podle svědectví zveřejněného stanicí BBC lidé rozštípali dřevěná sedadla z hlediště na otop a na jejich měkkých částech spali, po několika dnech v divadle zprovoznili polní kuchyni.[5][6]
Podle ukrajinských úřadů dne 16. března 2022 po čtvrté hodině odpoledne svrhlo ruské letadlo na budovu bombu,[7][8] došlo ke zničení centrální části divadla a vstupu do protileteckého krytu.[9] Podle místostarosty města Sergeje Orlova v té době bylo v budově 1 000 až 1 200 osob.[4][9] Ruské ministerstvo obrany bombardování divadla popřelo,[9] podle jeho verze budovu zaminovali a vyhodili do povětří bojovníci dobrovolnického praporu Azov, součásti Ukrajinské národní gardy.[10] Podle ukrajinského prezidenta Zelenského ruské vojsko bombardovalo divadlo záměrně, podobně jako jiné civilní cíle.[11] Americká soukromá firma Maxar Technologies téhož dne zveřejnila satelitní snímek pořízený 14. března, dokumentující obří ruské nápisy „děti“ namalované v té době na dlažbě po obou stranách divadla.[9][12][13] Londýnská společnost McKenzie Intelligence Services pro BBC později uvedla, že byla budova zasažena pravděpodobně jedinou bombou, podle přesného zásahu středu budovy se mohlo jednat o laserem naváděnou střelu, KAB-500L či podobnou variantu odpálenou z letadla.[14]
Následujícího dne ukrajinský poslanec a někdejší hejtman Doněcké oblasti Serhij Taruta informoval, že protiletecký kryt pod divadlem bombardování vydržel a podařilo se z něj v první chvíli vyprostit nejméně 130 osob.[10][11][15] Kvůli dalšímu ostřelování však bylo nutno odklízení trosek a vyprošťovací práce přerušit.[5] Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová uvedla, že pod budovou zůstalo ještě minimálně dalších 1 300 lidí.[16][17] Podle informací z 18. března při bombardování nikdo nezahynul, jedna osoba byla těžce zraněna.[18] Vedení města však 25. března oznámilo, že útok mohl mít podle očitých svědectví až 300 obětí na životech.[19][20]
Italský ministr kultury Dario Franceschini informoval o nabídce italské vlády poskytnout Ukrajině prostředky na obnovu divadla.[16]
Symboliku nápisu „děti“ na dlažbě před divadlem využila mimo jiné 22. března 2022 některá česká divadla a další instituce, které se připojily k akci „Světlo pro Mariupol“, aby vyjádřily soudržnost s lidmi v bombardovaném Mariupolu.[21][22] K akci se připojila i divadla na Slovensku či ve Švýcarsku,[21][23] z českých scén pak Národní divadlo v Praze,[24] Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě,[25] Východočeské divadlo Pardubice,[26] Klicperovo divadlo v Hradci Králové[27] a další.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Донецький академічний обласний драматичний театр | Театр [online]. Theatre.love [cit. 2022-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-17. (ukrajinsky)
- ↑ Донецький академічний обласний драматичний театр [online]. Маріупольська культура [cit. 2022-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-22. (ukrajinsky)
- ↑ ARBUZOV, Alexej Nikolajevič : Irkutská historie. search.mlp.cz [online]. Městská knihovna v Praze [cit. 2022-03-17]. Dostupné online.
- ↑ a b MACHÁLKOVÁ, Růžena. Rusové zasáhli divadlo v Mariupolu. Uvnitř se skrývalo tisíc lidí, tvrdí úřady. Deník.cz. 2022-03-16. Dostupné online [cit. 2022-03-17].
- ↑ a b ČTK; iDNES.cz. Dva dny jsme nejedli, vše jsme dávali dětem, líčí žena z divadla v Mariupolu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-03-17 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online.
- ↑ MACKINTOSH, Eliza; OCHMAN, Oleksandra. They thought they would be safe in the theater. Then it was bombed. CNN [online]. 2022-03-21 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK; iDNES.cz. Ruská bomba v Mariupolu zasáhla divadlo. Skrývala se v něm tisícovka lidí. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-03-16 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Satelitní snímky ukazují zkázu v Mariupolu, zničení divadla i celých bloků. ČeskéNoviny.cz [online]. 2022-03-30 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ČTK. Mariupol upadá do beznaděje. Ruské síly bombardovaly divadlo s civilisty, hlásí místostarosta. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-16 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online.
- ↑ a b SLOUPOVÁ, Miroslava (slo); ČTK. Kryt divadla v Mariupolu vydržel zásah. Přeživší vycházejí z trosek. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-03-17 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online.
- ↑ a b LÁSKA, Timon; ČTK. Kryt pod divadlem v Mariupolu vydržel bombardování, z trosek zatím vyšlo na 130 lidí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-17 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online.
- ↑ ROKOS, Milan. Nápis „DĚTI“ bombardéry nezastavil, Rusko v Mariupolu opakuje známou taktiku. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-03-17 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online.
- ↑ Victoria Butenko, Olga Voitovych, Andrew Carey, James Frater & Jeevan Ravindran. Survivors emerge from rubble of Mariupol theater bombed by Russia. CNN [online]. 2022-03-17 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ ROSA, Tomáš. Přežili útok na divadlo v Mariupolu. Jejich svědectví jsou plná smutku a hrůz. Deník.cz. 2022-03-23. Dostupné online [cit. 2022-04-18].
- ↑ SLOUPOVÁ, Miroslava (slo); ČTK. Kryt divadla v Mariupolu vydržel včerejší zásah. Přeživší postupně vycházejí z trosek | Svět. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2022-03-17 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Záběry zničeného divadla v Mariupolu. Pod budovou zůstává přes 1300 lidí. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-03-18 [cit. 2022-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Záchranu lidí z divadla v Mariupolu komplikuje ostřelování, řekl Zelenskyj. iDNES.cz [online]. 2022-03-18 [cit. 2022-03-22]. Dostupné online.
- ↑ V krytu pod troskami divadla v Mariupolu zůstává na 1300 lidí, oběti na životech podle radnice zatím nejsou. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Až 300 lidí podle radnice nepřežilo útok na divadlo v Mariupolu. V Charkově raketa zasáhla polikliniku. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-03-30]. Dostupné online.
- ↑ aš. Jak dopadlo vybombardované divadlo. Nové záběry ze zničeného Mariupolu. Novinky.cz [online]. 2022-04-04 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Česká divadla a další instituce se připojují k události “Světlo pro Mariupol”. Radio Prague International [online]. 2022-03-22 [cit. 2022-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Výzva divadlům: Připojte se k události “Světlo pro Mariupol” v úterý 22. 3. | divadlo.cz. www.divadlo.cz [online]. 2022-03-21 [cit. 2022-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Dnes v Nitre: Pred Starým divadlom zapálime Svetlo pre Mariupol. www.nitranoviny.sk [online]. 2022-03-22 [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ JAROŠ, Milan. Světlo pro Mariupol. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online.
- ↑ KABOŇ, Lukáš. OBRAZEM: Světlo pro Mariupol. Před ostravským divadlem svítí do noci nápis děti. Deník.cz. 2022-03-22. Dostupné online [cit. 2022-03-22].
- ↑ Světlo pro Mariupol | Východočeské divadlo Pardubice. www.vcd.cz [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Světlo pro Mariupol - přijďte zapálit svíčku | Klicperovo divadlo. www.klicperovodivadlo.cz [online]. [cit. 2022-03-22]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (ukrajinsky)
- Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo na webu města Mariupol (anglicky)
