Doležal & Těhník

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doležal & Těhník
Logo
Logo
Základní údaje
Datum založení1907
Datum zániku1945
Osudznárodnění
NástupciHanácké železárny, národní podnik
ZakladatelVilém Doležal Václav Těhník
SídloProstějov, ČR
Souřadnice sídla49°27′49,96″ s. š., 17°8′9,24″ v. d.

Doležal & Těhník byla firma, která se zabývala železárenskou výrobou v Prostějově na Kostelecké ulici č. 5.[1]

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Dne 27. února 1900[2] založil Vilém Doležal firmu V. Doležal s předmětem podnikání obchod železem se sídlem v Prostějově. V roce 1905 nabízel Vilém Doležal se sídlem na náměstí Františka Josefa zřízení vodovodů a plynovodů jako držitel koncese udělené C. a k. úřady.[3] Dne 15. března 1907 byla tato firma vymazána z rejstříku pro firmy jednotlivců.[4]

Dne 1. ledna 1907 vstoupil do společnosti Václav Těhník a vznikla veřejná obchodní společnost Doležal & Těhník s předmětem podnikání obchod železem a výrobky železného zboží. Dne 2. srpna byla následkem vzdání se živnosti firma Doležal & Těhník, obchod železem a železným zbožím vymazána z obchodního rejstříku krajského soudu v Olomouci.[5][6]

Dne 2. srpna 1913 vznikla veřejná obchodní společnost Doležal & Těhník, tovární výroba železného zboží.[7] V roce 1942 došlo k zaprotokolování firmy Doležal & Těhník, továrna na železné zboží, Prostějov.[8]

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Zpočátku firma Doležal & Těhník pokračovala na náměstí Františka Josefa v prodeji sortimentu běžném v železářství či domácích potřebách. Vlastnila i vlastní zámečnickou výrobu.[9] V letech 1907 a 1908 uveřejňovala firma nabídky práce pro zámečníky a kováře.[10] Firma slibovala týdenní výdělek od 40 Kč do 50 Kč, ale tyto sliby nedodržela, a proto se musela obhajovat u soudu.[11] Soudní dohru mělo také napadení dělníka dílovedoucím.[12]

Nařízení ministerstva zeměbrany z 23. září 1915 Říšský zákoník č. 283 nařizovalo firmám a živnostníkům odevzdání části náčiní z barevných kovů. V Prostějově byla stanovenou výkupnou firma Doležal & Těhník, továrna na železné zboží a konstrukce, která podléhala ve věci výkupu Ústředně kovů, a. s. ve Vídni.[13] 1. světová válka nepřinesla firmě válečné zakázky. Úspěch se dostavil až v meziválečné době, kdy firma získávala zakázky Ministerstva národní obrany na vybavení armády ženijním zařízením,[14] dělostřeleckými součástmi[15] nebo jiným materiálem.[16] Armádě dodávala také zámečnické výrobky požadované při stavbě budov.[17] Ve veřejném sektoru firma získávala zakázky pro Československé státní dráhy.[18][19] S ohledem na své výrobní zaměření se firma úspěšně hlásila do soutěží na dodávku zámečnických prací pro výstavbu budov v Brně,[20] Užhorodu,[21] Novém Jičíně[22] či Olomouci.[23]

Firma dodávala výrobky i prostějovským podnikatelům jako byl Jan Nehera, podnikatel v oděvním průmyslu.[24]

V roce 1927 zaměstnávala firma 160 dělníků.[25] Firma vyráběla železná kolečka a železná okna značek Rekord a Orion.[26]

Z hospodářské krize se firma vzpamatovala v roce 1934, kdy opět začala přijímat zaměstnance.[27]

V roce 1935 podnik zaměstnával již 80 dělníků a 12 režijních zaměstnanců, přičemž počet dělníků se do začátku 2. světové války více než ztrojnásobil.[28]

V roce 1936 podepsala firma kartelovou dohodu „Úmluva o úpravě obchodních podmínek a cen plátů sporákových a souprav.[29]

V roce 1936 koupila firma Doležal & Těhník za částku 180 000 Kč prostějovskou firmu Vydrukov.[30]

Před vypuknutím 2. světové války firma nabízela hermeticky uzavírající okna a dveře do protileteckých úkrytů.[31]

Práce u strojů byla doprovázena úrazy, nejčastěji horních končetin. O těchto tragických událostech referoval tisk bez ohledu na soukromí zraněných.[32][33] Zprávy o úrazech jsou často z období Protektorátu, tedy z doby, kdy délka směn byla vyčerpávající.[34]

Dolte

Inzeráty v časopisech a novinách psaly o továrně jako o „Lopatárně“.[35]

Objevila se také značka „Dolte“, která je sylabickou zkratkou příjmení zakladatelů firmy.[36] Jméno Dolte nese i hotel v Sobotíně, bývalé rekreační středisko závodu Doležal & Těhník, zmiňované už v roce 1947.[37][38][39][40]

Znárodnění[editovat | editovat zdroj]

Jméno firmy Doležal & Těhník bylo použito v kampani firmy Moravia, národní podnik, Mariánské údolí.[41] Vedení Moravie označilo několik dní po únorovém puči firmu Doležal & Těhník a dalších 11 firem s podobným výrobním sortimentem za své závody. Pro podřízenost železáren v Prostějově podniku Moravia nebyly dohledány žádné dokumenty.

Firma Doležal & Těhník se v roce 1948 dostala do národní správy Báňské a hutní společnosti, národní podnik a stala se tak de facto závodem.[42][43][44]

Firma sídlila v areálu na adrese Prostějov, Dolní ulice 100.[45] Od 1. července 1949 byla železárna podřízena Moravským železárnám, národní podnik jako závod Železárny v Prostějově, závod Dolte.[46] Od 1. ledna 1951 získaly železárny samostatnost a také jméno Hanácké železárny, národní podnik.[47][48] Komunisté se na schůzi v červnu 1951 dohodli, že přehledy výdělků budou vyvěšeny na pracovištích.[49] Měsíční plán byl v červenci 1951 plněn jen na 48,2 %.[50] Hanácké železárny získaly pracovníky pro doly a ostravské stavebnictví ze svého závodu.[51] O závazcích pracujících jako o odpovědi americkým barbarům referoval komunistický list Stráž lidu.[52] Dosud neznámý stroj na stáčení ok ocelových pružin vyrobili pracovníci nástrojárny z odpadového materiálu a vyřazených součástek.[53] Nad prostějovským úsekem štafety, která byla výrazem lásky našeho lidu k lidu sovětskému převzaly patronát Hanácké železárny.[54] Podle dobového tisku neměly být úkoly Hanáckých železáren splněny v termínu v důsledku zrádné činnosti Slánského.[55] V roce 1953 kritizoval krajský tisk malou aktivitu komunistů v podniku.[56] Za nesplnění krajského plánu za I. pololetí roku 1953 mohly i Hanácké železárny.[57] Na stavbu bytových domů v Prostějově, které prováděl Průmstav, zajistily Hanácké železárny 25 pracovníků.[58] V roce 1955 firma získala Rudý prapor Ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů.[59]

Od roku 1950 začala v železárnách výroba pružin.[60] V roce 1956 byla přesunuta výroba výhybek z Vítkovických železáren do Železáren Prostějov.[61] Začátkem roku 1963 byla zahájena výroba svařovaných sítí do betonu.[62]

Dne 1. července 1988 vznikla firma Železárny Prostějov, státní podnik.[63]

Privatizace[editovat | editovat zdroj]

Železárny Prostějov, státní podnik byla vymazána z Obchodního rejstříku 5. listopadu 1997, protože majetek firmy byl v rámci privatizace převeden na tři právní subjekty.[63] Každá z těchto firem vyrábí jednu z úspěšných komodit bývalé železárny: svařované sítě do betonu, pružiny a péra a také výhybky.

K historii společnosti Doležal & Těhník se hlásí společnost DT - Výhybkárna a strojírna, a.s., která má v názvu počáteční písmena zakladatelů firmy.[61]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Inzerát. Hlasy z Hané. 1937-08-13, roč. 1937, čís. 33, s. 12. Dostupné online. 
  2. ↑ Hanácké železárny :: Olomoucký Kraj. olomouckykraj-20156.webnode.cz [online]. [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ Inzerát. Stráž na Hané. 1902-12-16, roč. VI., čís. 51., s. 10. Dostupné online. 
  4. ↑ C.k. Krajský soud. Protokolování firem. Brněnské noviny (Úřední list Brněnských novin). 1907-03-22, roč. 1907, čís. 68, s. 1. Dostupné online. 
  5. ↑ Krajský soud. Výmazy firem. Moravská orlice. 1913-08-16, roč. LI, čís. 187., s. 9. Dostupné online. 
  6. ↑ C. k. krajský soud. Vymazány byly následující firmy. Brünner Zeitung (Úřední list). 1913-08-11, roč. 1913, čís. 183, s. 2. Dostupné online. 
  7. ↑ C.k. Krajský soud. Protokolování firem. Brněnské noviny (Úřední list). 1913-09-05, roč. 1913, čís. 204, s. 1. Dostupné online. 
  8. ↑ Historie společnosti - DT - Výhybkárna a strojírna, a.s.. www.dtvs.cz [online]. [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ Inzerát. Hlas lidu. 1908-07-22, roč. XXIII., čís. 58., s. 8. Dostupné online. 
  10. ↑ Inzerát. Národní politika (2. příloha). 1908-07-5, roč. XXVI., čís. 183, s. 10. Dostupné online. 
  11. ↑ BECHYNĚ, Rudolf. Předseda živnostenského soudu v Prostějově ve službách zaměstnavatelů. Hlas lidu. 1910-06-15, roč. XXV., čís. 47., s. 4. Dostupné online. 
  12. ↑ DOLEJŠÍ, Karel. Prostějov-Plumlov-Konice. Hlas lidu. 1911-08-05, roč. XXVI., čís. 72, s. 6. Dostupné online. 
  13. ↑ Říšský zákoník. Nařízení ministerstva zeměbrany. Ječmínek. 1916-01-29, roč. VIII., čís. 18. 
  14. ↑ Ministerstvo národní obrany. Dodávka ženijního materiálu, nářadí a náčiní pro MNO. Úřední list Republiky Československé. 1925-05-16, roč. 6, čís. 111, s. 2411. Dostupné online. 
  15. ↑ Ministerstvo národní obrany. Z ministerstva národní obrany. Úřední list Republiky Československé. 1926-05-04, roč. 7, čís. 103, s. 2019. Dostupné online. 
  16. ↑ Vojenské velitelství. Ze zemského vojenského velitelství v Brně. Úřední list Republiky Československé. 1924-12-05, roč. 5, čís. 279, s. 7464. Dostupné online. 
  17. ↑ Vojenské ředitelství. Ze zemského vojenského stavebního ředitelství v Brně. Úřední list Republiky Československé. 1926-06-11, roč. 7, čís. 134, s. 2706. Dostupné online. 
  18. ↑ Státní dráhy. Z ředitelství státních drah v Plzni. Úřední list Republiky Československé. 1925-02-22, roč. 6, čís. 43, s. 893. Dostupné online. 
  19. ↑ Státní dráhy. Z ředitelství státních drah v Hradci Králové. Úřední list Republiky Československé. 1926-03-24, roč. 7, čís. 69, s. 1284. Dostupné online. 
  20. ↑ Zemská správa. Výsledek veřejné soutěže. Úřední list Republiky Československé. 1926-08-13, roč. 7, čís. 185, s. 3662. Dostupné online. 
  21. ↑ Civilní správa. Z civilní správy Podkarpatské Rusi. Úřední list Republiky Československé. 1926-05-15, roč. 7, čís. 112, s. 2244. Dostupné online. 
  22. ↑ Tabáková režie. Z Ústředního ředitelství tabákové režie. Úřední list Republiky Československé. 1926-05-09, roč. 7, čís. 108, s. 2144. Dostupné online. 
  23. ↑ Zemská správa. Ze zemské správy politické na Moravě. Úřední list Republiky Československé. 1925-09-04, roč. 6, čís. 201, s. 4560. Dostupné online. 
  24. ↑ Redakce listu. Nejmodernější oděvní prodejna v Prostějově. Moravský večerník. 1934-12-01, roč. XIII., čís. 276, s. 4. Dostupné online. 
  25. ↑ CEKL, Jan. Pracovní trh na Prostějovsku v roce 1927. Československý denník. 1928-01-05, roč. X. (XXIV.), čís. 4, s. 4. Dostupné online. 
  26. ↑ ŠIMŮNEK, Josef. Prostějovský průmysl. Národní listy. 1928-06-24, roč. 68, čís. 174, s. 1. Dostupné online. 
  27. ↑ SYCHRAVA, Lev. Kovodělníci vracejí se do práce. Národní osvobození. 1934-03-23, roč. 11, čís. 69, s. 4. Dostupné online. 
  28. ↑ Hanácké železárny. olomouckykraj-20156.webnode.cz [online]. [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 
  29. ↑ MAREŠ, Václav. Změny v kartelovém rejstříku. Národní listy. 1936-03-08, roč. 76, čís. 67, s. 7. Dostupné online. 
  30. ↑ CEKL, Jan. Hospodářský týden. Moravský deník. 1936-04-25, roč. 31., čís. 98., s. 7. Dostupné online. 
  31. ↑ Inzerát. Vojenský svět. 1937-03-01, roč. 5, čís. 3, s. 120d. Dostupné online. 
  32. ↑ Redakce listu. Riziko prací. Moravská orlice. 1939-02-16, roč. 77, čís. 40, s. 3. Dostupné online. 
  33. ↑ redakce listu. Neštěstí si nevybírá. Moravská orlice. 1942-02-17, roč. 80, čís. 40, s. 2. Dostupné online. 
  34. ↑ Redakce listu. Nehody a úrazy na Prostějovsku. Moravská orlice. 1942-11-27, roč. 80, čís. 282, s. 2. Dostupné online. 
  35. ↑ Inzerát. Vládní vojsko. Prosinec 1943, roč. 5, čís. 4, s. 112b. Dostupné online. 
  36. ↑ Inzerát. Národní osvobození. 1948-03-07, roč. 19, čís. 57, s. 12. Dostupné online. 
  37. ↑ ONLINE HOLDING s.r.o. Hotel Dolte, Sobotín. penzion-dolte.hotel.cz [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné online. 
  38. ↑ ALOIS MAČÁK: „BYL JSEM ZDE UŽ JAKO OSMILETÝ ŠKOLÁK“ - Prostějovský Večerník. stary.vecernikpv.cz [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné online. 
  39. ↑ Sobotín v letech 1945–1948 - Oficiální stránky obce Sobotín. www.sobotin.cz [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné online. 
  40. ↑ DRLÍK, Karel. Sobotínská kotlina: rekreační středisko severní Moravy. Stráž lidu. 1947-06-12, roč. III., čís. 136, s. 7. Dostupné online. 
  41. ↑ Vedení Moravia. Odpověď vládě republiky na znárodnění. Stráž lidu. 1948-03-07, roč. 4, čís. 57, s. 12. Dostupné online. 
  42. ↑ Redakce listu. Inzerát. Stráž lidu. 1948-07-18, roč. IV., čís. 166, s. 10. Dostupné online. 
  43. ↑ Redakce listu. Závodní vlečka. Rovnost. 1949-04-09, roč. 65, čís. 84, s. 4. Dostupné online. 
  44. ↑ redakce listu. konstrukce do Třince. Rovnost. 1949-04-12, roč. 65, čís. 86, s. 4. Dostupné online. 
  45. ↑ Inzerát. Hlas lidu. 1947-02-01, roč. 59, čís. 5, s. 7. Dostupné online. 
  46. ↑ DOSTÁL, Jaroslav. 50 let Moravských železáren. 1. vyd. Olomouc: Moravské železárny, 1957. 64 s. S. 7. 
  47. ↑ HANÁCKÉ, železárny. Inzerát. Stráž lidu. 1951-05-19, roč. 7, čís. 20, s. 11. Dostupné online. 
  48. ↑ OKRESNÍ, soud. Zápisy nových firem Pn 6/1. Úřední list Československé republiky. 1951-05-10, roč. 32, čís. 108, s. 1222. Dostupné online. 
  49. ↑ POGODA, R. Důslednou kritikou odstraňovat nedostatky v Hanáckých železárnách v Prostějově. Stráž lidu. 1951-06-23, roč. VII., čís. 26, s. 6. Dostupné online. 
  50. ↑ POGODA, R. Větší aktivita závodních organizací překoná nedostatky při plnění plánu. Stráž lidu. 1951-08-18, roč. VII., čís. 34., s. 3. Dostupné online. 
  51. ↑ GRAMBAL, fr. Nové síly pro Ostravsko. Socialistická vesnice. 1952-05-19, roč. 1952, čís. 2, s. 2. Dostupné online. 
  52. ↑ VAŘEKA, Mirek. Předmájovými závazky odpovídají pracující Hanáckých železáren americkým barbarům. Stráž lidu. 1952-04-12, roč. VIII., čís. 15., s. 5. Dostupné online. 
  53. ↑ VAŘEKA, M. Zlepšovací návrhy urychlí provoz. Rudé právo. 1952-09-03, roč. 32, čís. 233, s. 1. Dostupné online. 
  54. ↑ MAKOVSKÝ, B. Štafeta „Poselství míru a přátelství". Rudé právo. 1952-10-30, roč. 33, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  55. ↑ UHLÍŘ, V. Vystoupení soudruha V. Uhlíře. Rudé právo. 1952-10-19, roč. 33, čís. 339, s. 4. Dostupné online. 
  56. ↑ SKYBA, Rudolf. Zvýšit péči o uzavírání kolektivních smluv. Stráž lidu. 1953-03-13, roč. IX., čís. 22., s. 4. Dostupné online. 
  57. ↑ RUSEK, Eduard. Za plnění pětiletého plánu v našem kraji. Stráž lidu. 1953-09-22, roč. IX., čís. 78, s. 3. Dostupné online. 
  58. ↑ RUSEK, Eduard. Bytová výstavba v Prostějově. Stráž lidu. 1953-12-04, roč. IX., čís. 99., s. 2. Dostupné online. 
  59. ↑ HRADECKÝ, Adolf. Propůjčení Rudých praporů za III. čtvrtletí 1955. Obrana lidu. 1955-10-29, roč. XIV., čís. 261, s. 2. Dostupné online. 
  60. ↑ SLOUKOVÁ, Kateřina. Šéf Hanáckých železáren a péroven: Úspěšní musí pomáhat slabším. Olomoucký deník. 2013-10-04. Dostupné online [cit. 2024-04-24]. 
  61. ↑ a b Historie společnosti - DT - Výhybkárna a strojírna, a.s.. www.dtvs.cz [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné online. 
  62. ↑ BINDAČ, Miroslav. Historie výroby svařovaných sítí do betonu ve společnosti Železárny Annahütte, Prostějov. Stavební a investorské noviny [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné online. 
  63. ↑ a b Úplný výpis z obchodního rejstříku Železárny Prostějov, státní podnik, AXXIX 3 vedená u Krajského soudu v Brně. or.justice.cz [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Doležal_%26_Těhník&oldid=23868371“