Diskuse k Wikipedii:Článek týdne/2010/52
Přidat téma- Vědecká jména obvykle bývají latinská.
- Netvrdím, že by se měly psát články o okolí každé obce, ale výraz „Žatecko“ se používá běžně a „Žatecko“ není to samé jako „Žatec“, kromě toho „Opavsko“ také neodkazuje na „Opavu“.
- Co konkrétně je špatné na výrazu „noční organismus“?
Prosím o odpovědi. --Marek Genius 30. 12. 2010, 15:38 (UTC)
- Ad 1): Nikoliv. Vědecká jména taxonů jsou latinská, řecká (téměř stejnou měrou jako latinská), z různých domorodých jazyků (Colisa, Ginkgo...) atd, a nejčastěji různorodou směsicí různých jazyků. Vědecká jména (jejichž vznik se řídí přesnými formálními zákonitostmi) se mohou lišit a často liší od skutečných latinských jmen (která vznikla jako přirozená součást jazyka). Je to prostě něco jiného. Takže odkaz by neměl být na latinu, ale na článek o biologické nomenklatuře. Ale ten není zvykem dávat, každý chápe, co je to vědecké jméno taxonu. --Kyknos (labuť stěhov 30. 12. 2010, 17:15 (UTC)
- Ad3) Nevím také přesně, co si představit pod výrazem "noční organismus". Organismus je velmi široký pojem, od nebuněčných organismů, přes jednobuněčné až po mnohobuněčné. U většiny z nich nemá dělení na noční a denní valného významu. Mimochode, toto slovní spojení nezná ani Google. Něco jiného je dělení denní x noční živočich. Jan.Kamenicek 30. 12. 2010, 17:31 (UTC)
- @Kyknos (labuť stěhovavá): nejsem si jistý, jestli jsem to dobře pochopil, ale snad jo. I kdyby to nebylo latinsky, nějakému jazyku to sousloví patřit musí. Ale možná že myslíte toto. Nehledě na to, že např. zde, zde, zde a zde se také jedná o vědecká jména. Pravda, do dvou stránek jsem to doplnil já, ale stejnak.
@Jan Kameníček: Toto spojení nemám ze své hlavy, ale možná by vážně bylo lepší uvést spojení noční živočich.
--Marek Genius 30. 12. 2010, 18:14 (UTC)
- @Kyknos (labuť stěhovavá): nejsem si jistý, jestli jsem to dobře pochopil, ale snad jo. I kdyby to nebylo latinsky, nějakému jazyku to sousloví patřit musí. Ale možná že myslíte toto. Nehledě na to, že např. zde, zde, zde a zde se také jedná o vědecká jména. Pravda, do dvou stránek jsem to doplnil já, ale stejnak.
- Pokud to není jasné, pokusím se o jedno přirovnání. Tvrdit o vědeckých taxonomických jménech (i těch se skutečně čistě latinským původem, což je asi menšina), že jsou latinsky, je zhruba totéž, jako tvrdit o klíčových slovech v typických programovacích jazycích, že jsou anglicky. Nejsou, mohou být z angličtiny převzatá, ale patří do samostatného jazyka. A tím je i mezinárodní zoologická a botanická nomenklatura. --Kyknos (labuť stěhov 30. 12. 2010, 18:21 (UTC)
I kdyby to v tomto případě nebylo latinsky, proč tedy do článku týdne nenapsat jakým jazykem to je? Třeba ne „(latinsky Apodemus uralensis“, ale „(řecky Apodemus uralensis“.
- Ach jo. Protože to není ani latinsky ani řecky ani žádným jiným národním jazykem, ale mezinárodní vědeckou terminologií, která je nadnárodní. --Kyknos (labuť stěhov 30. 12. 2010, 18:41 (UTC)
- Ad 1.: asi už jsem to pochopil, možná jsem konečně pochopil to, co se mi Juan de Vojníkov snažil vysvětlit. Opravte mě ještě, jestli se mýlím, ale jako že to není jazyk jako třeba latina či řečtina, ale jako jazyk vědecká nomenklatura. No dobrá, prozatím dám pokoj, když se mi bude chtít, možná se na to někdy v budoucnu podívám. --Marek Genius 1. 1. 2011, 00:44 (UTC)