Diskuse:Teplo

Je to velice zajimavé si to číst, ale chtělo by tam neco pridat L.Podras 13:36, 17. 5. 2008 (UTC)

Teplo je energie,kterou si předávají tělesa s různou teplotou dokud se jejich energie nevyrovná.Při výměně tepla si tepelnou energii předávají částice těles.

To není pravda. Nevyrovnají se energie (představte si horký špendlík v sudu vody), ani třeba hustoty energie nebo měrné energie, ale teploty. (Podle molekulové teorie je teplota úměrná střední kinetické energii molekul, ale to nepatří do fenomenologické termodynamiky.)

JOb (diskuse) 6. 12. 2013, 15:19 (UTC)

Děkuji vám, že se snažíte Wikipedii pomoci. Neváhejte v článku provést potřebné změny, a to nejlépe s uvedením zdroje. Noví přispěvatelé jsou vždy vítáni. MiroslavJosef 29. 1. 2010, 13:35 (UTC)

Jestliže je v článku napsáno, že teplo se někdy nesprávně nazývá jako tepelná energie, tak proč mě to právě z tohoto hesla přesměrovalo na teplo?--213.220.208.168 12. 1. 2012, 14:34 (UTC)

Nevím, jak se realizuje ve Wiki přesměrování, ale pokládám správné, když je čtenář z chybného nebo nevhodného termínu (tepelná energie) přesměrován na to, co vyjadřuje míněný pojem přesněji a vhodněji (teplo). Pokud chcete výklad, proč je "tepelná energie" nevhodný termín a "teplo" vhodný, tak napište.

JOb (diskuse) 6. 12. 2013, 15:19 (UTC)

Teplo a příbuzné pojmy

Z důvodu neznávání svévolné editace mimo rámec propagovaných uznávaných Teorií si dovoluji poznamenat do diskuze:
Citace Wiki:"Teplo je míra změny vnitřní energie systému při styku s jiným systémem, aniž by přitom docházelo ke konání práce."
Toto by ovšem popíralo jev roztahování a stahování materiálů vlivem tepelné změny, kterýžto jev se využívá při slisování kol a 'bočnic' u Železničních vlaků pro nejefektivnější držení materiálu u sebe. Napomáhajcí udržení vlaku na samotné kolejové dráze. ( Omluvte mne za nedokonalé výrazivo z důvodu již zapomenutí přesného názvu ) --Rod Sacketts (diskuse) 3. 11. 2012, 02:09 (UTC)

Uvedená citace není pravdivá:

• "Míra změny" může být jakákoli monotonní funkce změny (třeba třetí mocnina z energie změny).
• Teplo se může vyměňovat, i když se současně vyměňuje práce či mění chemické složení (vyměňuje chemická práce), to však tako citace vylučuje.
• Nerozumím vůbec výměně názvu odstavce na "Tepli Flieger" - co to znamenalo?

Mnou uvedená formulace byla správná i výstižná. Je-li potřeba citace, tak najdu a doplním.

JOb (diskuse) 6. 12. 2013, 14:39 (UTC)

Mohl by prosím někdo popsat (a to i laicky srozumitelně) rozdíl mezi teplem a teplotou? Já tomu rozumím, ale ne natolik, abych si troufl to sám zformulovat. --Nolanus ✉ C 10. 2. 2018, 18:44 (CET)

Jistě tomu porozumíte třeba z učebnice "Úvod do termodynamiky, molekulové a statistické fyziky", J. Obdržálek, MatfyzPress Praha 2015, ISBN 978-80-7378-287-0, str. 14-15, dále str. 38 a další.
V následujícím výkladu uvažujeme soustavy, které se pro jednoduchost nenacházejí ve vnějším silovém poli.
Teplota je stavová veličina. Je definována pro každý konkrétní stav soustavy, která je v rovnováze (je-li jen v lokální rovnováze, má v tom místě lokální teplotu). Systém tvořený dvěma soustavami (samozřejmě bez nějaké tepelně izolující stěny mezi nimi) může být v rovnováze jen tehdy, mají-li obě soustavy stejné teploty. Nemají-li, pak přechází energie z teplejší soustavy (mající vyšší teplotu) do chladnější. Takto přecházející energii nazýváme teplo.
Úplně analogicky: tlak je stavová veličina. Je definován pro každý konkrétní stav soustavy, zpravidla plynu, který je v rovnováze (je-li jen v lokální rovnováze, má v tom místě lokální tlak). Dvě tělesa mohou být navzájem v rovnováze jen, mají-li stejné tlaky. Nemají-li, pak přechází energie ze soustavy s vyšším tlakem na soustavu s nižším tlakem (stlačuje ji, koná na ní práci). Takto přecházející energii nazýváme práce.
Vnitřní energie E systému či soustavy se může změnit trojím způsobem:

• dodáním práce DW z okolí (pak je kladná) nebo naopak vykonáním práce (pak je záporná)
• dodáním tepla DQ z okolí (kladná) nebo odebráním do okolí (záporná)
• chemickou změnou: přibyde-li v soustavě i-tá látka s chemickým potenciálem μ_i, a to v množství dN_i , pak vzroste vnitřní energie soustavy o DW_ch = μ_i dN_i .
  

Tyto možnosti lze kombinovat, celková změna energie je dE = DW + DQ + Σ_i μ_i dN_i .
Jde-li o plyn a kvazistacionární děj, je
DW = -- p dV (kde p je tlak a V je objem plynu)
DQ = T dS (kde T je teplota a S je entropie)
Teplo tedy není stavová veličina (vlastnost stavu soustavy), ale dějová veličina (veličina definovaná pro jistý děj, nikoli pro jistý stav).
V zápisech pro přesnost rozlišuji značky "d" pro úplný (totální) diferenciál, "D" pro neúplný diferenciál, tj. lineární formu v diferenciálech; např. DF = f(x,y,z) dx + g(x,y,z) dy + h(x,y,z) dz. Nemusí existovat žádná funkce F(x,y,z), jejímž totálním diferenciálem by byl uvedený DF. Příklad: DF = dx +y dz.--JOb (diskuse) 10. 2. 2018, 22:35 (CET)

Tohle je samozřejmě výborné a já Vás za to chválím, klidně můžete takto doplnit do hesla, ale já jsem si představoval něco stručnějšího i pro laiky pro rychlou orientaci, protože sám s nelibostí sleduju, jak lidi ty pojmy teplo a teplota často pletou. Velmi laicky (nejsem fyzik, i když jsem se o fyziku zajímal) bych řekl, že teplo je vlastnost hmoty (veličina), zatímco teplota konkrétní velikost té vlastnosti (veličiny); přirovnal bych to k tomu, že je veličina "hmotnost" a konkrétní "hmotnost v kg". Ale jak píšu, necítím se v tomhle případě natolik znalý, abych to tam takhle bez rizika vrazil, "nechci do toho radši moc zabrušovat." :) --Nolanus ✉ C 13. 2. 2018, 13:17 (CET)

Není to tak: teplo není vlastnost hmoty, ale závisí na ději, který s tou hmotou proběhl.

• Vnitřní energie $U$ soustavy je veškerá energie, která v jistém okamžiku v té soustavě je. Je jako výška konta: celkové peníze, kolik korun je na kontě (stavová veličina).
• Teplo $Q$ je energie přenesená určitým způsobem. Zvýšila vnitřní energii, stejně jako "špinavé peníze" - úplatky, zvýšily konto.
• Práce $W$ je energie přenesená jiným způsobem. Je jako "čisté peníze" - třeba plat.
• Chemická energie $Q_{\mathrm {ch} }$ je energie přibyvší do soustavy ještě jiným způsobem. Na kontě jsou to třeba úroky.

Všechny tři cesty, $Q,W,Q_{\mathrm {ch} }$ jsou dějové veličiny vedoucí ke změně stavové veličiny $U$. Ze situace v daném okamžiku (stav konta) lze určit jen stavovou veličinu $U$, nikoli dějové veličiny. Na ty musíte rozebírat historii, odkud jak se to na konto dostaly.

Teplota je naproti tomu vlastnost soustavy, nevázaná na nějaký děj, jen na stav (třeba na výsledek toho děje).

Zkusím k tomu heslu přidat jazykovou poznámku. Bude to tak OK? --JOb (diskuse) 13. 2. 2018, 16:31 (CET)

Asi ano. --Nolanus ✉ C 14. 2. 2018, 13:07 (CET)