Diskuse:Staroslověnština
Přidat téma
Nesouhlasím s tím, že jde o umělý jazyk, ale než vrátím článek do původního stavu, asi bychom si o tom měli promluvit.
Možná by se měly rozlišovat pojmy staroslověnština a církevní slovanština, pak by druhý jmenovaný byl do jisté míry umělý - ve smyslu používaný, aniž by byl mateřským jazykem kohokoli - ani tady by však neplatilo, že jde o jazyk uměle vytvořený jednotlivcem nebo skupinou jednotlivců. Staroslověnština byla ve své době jazykem přirozeným a živým, ne? Nemyslím si, že by ji Konstantin s Metodějem nějak násilím vyráběli z jiného jazyka, tj. že by jejich zásah byl větší než dejme tomu Štúrův při definování spisovné slovenštiny z lidového jazyka - a spisovná slovenština přece také nenese označení "umělý jazyk". Nenese ho ani spisovná arabština, a ta je od dnešních živých jazyků zatraceně vzdálená.
U staroslověnštiny jsem se s označením za umělý jazyk také nikdy nesetkal, i když to samozřejmě není důkaz. Přečetl jsem prvních několik odstavců z UTexas, na celý web teď nemám čas, ale ani tam jsem nic takového nenašel.
Házení staroslověnštiny do jednoho pytle s esperantem mi připadá nevhodné. Moje znění mi zatím připadá vhodnější, i když ne ideální - vymřelý jazyk by přece jen mělo být něco, co se už nepoužívá vůbec, a to v případě staroslověnštiny také neplatí. Jak bychom ale pak označili latinu, ta je na tom dost podobně? Není to umělý jazyk, nikdo ho nemá za mateřský jazyk (aspoň doufám - vzhledem k celibátu vatikánských úředníků :-)), přitom se však používá, vznikají v něm nové a nové texty a je dokonce úředním jazykem jednoho státu. --Dan Zeman 20:31, 3. Srp 2004 (UTC)
- Jsou různé typy umělých jazyků. Na jedné straně volapük a esperanto, na druhé straně sanskrt a staroslověnština. Ty druhé jsou také splňují kritérium "ve smyslu používaný, aniž by byl mateřským jazykem kohokoli".
- Je třeba lišit mezi praslovanštinou, což je původní přirozený jazyk všech Slovanů, a staroslověnštinou, což je to samé co církevní slovanština. To je umělý jazyk vytvořený přenesením a modifikací jihovýchodního dialektu pozdní praslovanštiny na Moravu.
- Štúr kodifikoval středoslovenské nářečí, tedy nic neměnil. Latina je pochopitelně vymřelý jazyk.
- Definice umělého jazyka ve Wikipedii nahrává spíše jazykům typu volapük a esperanto. Definici "používaný, aniž by byl mateřským jazykem kohokoli", splňuje i latina. Jenže ve své původní podobě byla staroslověnština rovněž kodifikací živého nářečí - že se při bohoslužbách a v písemnictví používala i na Moravě, kde bylo v hovorovém užívání nářečí jiné, na věci nic nemění. Umělý jazyk z ní nečiní ani nové - zejména náboženské - pojmy, které věrozvěstové nutně museli zavést. Totéž přece museli udělat naši obrozenci při oživování jazyka. A nemám tím ani zdaleka na mysli "nosočistoplenu" apod., ale regulérní lingvistickou práci, srovnávání s dalšími jazyky atd. Problém do věci možná vnáší spíše pojmy staroslověnština vs. církevní slovanština, protože první se někdy používá pouze ve vztahu k jazyku používaném na Velké Moravě, ze stejného důvodu je to však hlavní označení tohoto jazyka, které se u nás učí už na ZŠ. V širším významu se pak používá pro celý rozsah jejího používání v době, kdy byla ještě jazykem živým, tj. kdy se od slovanských dialektů na Balkáně nelišila více než se liší nářečí od spisovného jazyka. Církevní slovanština naproti tomu je umělým jazykem ve vašem druhém smyslu - tento pojem už odkazuje výhradně na bohoslužebný jazyk. (V angličtině je církevní slovanština "Church Slavonic", zatímco staroslověnština "Old Church Slavonic".) Dnešní církevní slovanština se od staroslověnštiny liší, zrovna jako se liší dnešní čeština od staročeštiny. Její jednotlivé "redakce" se pravděpodobně liší tak jako jednotlivá nářečí moderního jazyka (tato poslední věta je ovšem má spekulace, nikoli citace pramenů).
- Shrnutí: pokusím se v článku zavést kompromisní formulaci, která na rozdíly v chápání upozorní, ale vyhne se zavádějícímu termínu umělý jazyk.
- Vizte též diskusi na http://www.sprcha.com/comments/2004/5/28/175025/588/265. -- Vít Zvánovec 07:15, 4. Srp 2004 (UTC)
Doslovný překlad z angličtiny?[editovat zdroj]
Tuto vložku v úvodním odstavci ruším. Je sice pravda, že při překlad mezi "církevní slovanština" a "church slavonic" je doslovný, pro článek to ale není zajímavé a rozhodně není důvod domnívat se, že angofonní vědci tento termín vynalezli nebo že jsme ho přejali právě od nich. Používal se přinejmenším už v 19. století (např. Djačenkův cerkovno-slavjanskij slovar), pro tehdejší dobu by bylo mnohem pravděpodobnější, že jsme si přeložili německé "kirchenslawisch" nebo přímo ruské "cerkovno-slavjanskij jazyk". Ale jak říkám, připadá mi to irelevantní. --Dan Zeman 11:01, 4. Srp 2004 (UTC)
Tvarosloví[editovat zdroj]
To tvarosloví je dosti obšírné možná by stálo dád ho do vlastního článku ale jak ho pojmenovat? --Li-sung ✉ 20:14, 14. 7. 2005 (UTC)
- 71 kB, to je hrozně moc (kdo to tam vůbec dal?). Tvarosloví staroslověnštiny, samozřejmě (i když zatím to obsahuje jen Staroslověnské skloňování, nebo snad Skloňování ve staroslověnštině?). A patří to vůbec do Wikipedie, nebo spíš už jako učebnice do Wikibooks (kdo by potřeboval takové podrobnosti? I když nevím, jak moc do ní nutí studenty bohemistiky)... --Malý·čtenář 10:11, 15. 7. 2005 (UTC)
Tak jsem to přesunul, na en má vlastní články skloňování slovenštiny (en:Slovak declension), tak snad tady staroslověnština vadit nebude, ikdyž je úplně na prd. --Li-sung ✉ 10:29, 15. 7. 2005 (UTC)
Já se tedy domnívám, že výraz "na prd" rozhodně není na místě. Vždy se najde někdo, komu to bude užitečné a koho to zajímá. Já jsem například hledal bližší informace o staroslověnštině (nejen věci o původu apod.) na internetu a víceméně nic jsem nenašel (leda "http://justin.zamora.com/slavonic/", ale tam taky není zcela vše a systém v tom je jen částečně). Zkrátka, kdo má zájem vědět, co to staroslověnština vůbec je (byla), přečte si jen to, kdo pátrá po větších podrobnostech, má je mít (zvlášť když je nenajde nikde jinde). --Amic 17:35, 17. 7. 2005 (UTC)
Hláskosloví[editovat zdroj]
Podle mě by bylo užitečné, kdybyste napsali, jak se vyslovuje "ä" (zapisováno jako ě). Je výslovnost jako v němčině, nebo je to jiný druh samohlásky "e"? – Tento příspěvek přidal(a) 85.70.117.103 , 19:21, 26. 5. 2007 SE(L)Č
Externí odkazy byly změněny (srpen 2018)[editovat zdroj]
Dobrý den,
právě jsem se pokusil opravit 1 externí odkazy na stránce Staroslověnština. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:
- Přidán odkaz na https://web.archive.org/web/20060522161539/http://www.utexas.edu/cola/depts/lrc/eieol/ocsol-0-X.html do http://www.utexas.edu/cola/depts/lrc/eieol/ocsol-0-X.html
. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.
Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 2. 8. 2018, 21:23 (CEST)
- Zkontrolováno. Odkaz na zachráněný původní web jsem nahradil za odkaz na zmodernizovaný web. Lenoch Ondra (diskuse) 16. 8. 2018, 15:54 (CEST)