Diskuse:Seznam nejvyšších budov v Česku

Narvat mezi mrakodrapy kotelnu elektrárny a kostelní věže, tomu říkám super úlet. Inu, česká wikipedie...

Já bych to nechal jak to je, nemá cenu to slučovat protože nejvyšší budova je v nejvyšších stavbách až hodně vzadu. Seznam nejvyšších budov zvlášť má smysl.--Kokpit 03:19, 11. 8. 2006 (UTC)

Taky si myslim. Navic v obou tabulkach jsou jiny sloupecky a takhle je to podle mne prehlednejsi nez to cpat do jednoho. Ale asi bych dal na zacatku obou clanku odkaz na ten druhy, pac spolu souvisi --Bilboq 09:58, 17. 8. 2006 (UTC)

V seznamu postrádám barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie ve Křtinách (u Brna) z 1. poloviny 18. století dle návrhu Blažeje Santiniho, jehož věž má 73 metrů -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 89.102.1.36 (diskuse)

Cituju z: http://www.azz.cz/?pg=10&lng=1 ...honosnou 84 m vysokou věž... Takze zjevne v seznamu chybi zamek v Kromerizi jenze to jiste i mnoho jinych..

217.197.156.99 3. 8. 2008, 23:04 (UTC)

Výšky

Výška budovy může být definována hned několika způsoby, například jako výška nejvyššího podlaží, střechy či případné nejvyšší antény na vrcholu budovy. Jedna budova tak klidně může mít 3 "správné" a ozdrojovatelné výšky. Otázkou je, kterou z výšek (případně které z výšek) do tohoto seznamu vybrat (a vybrané pak ozdrojovat) a podle které z výšek pak tabulku primárně řadit. Byl bych pro výšku střechy a výšku nejvyšší antény, s mírnou preferencí řazení dle výšky střechy. --Jklamo 9. 8. 2008, 13:20 (UTC)

Tak si to aspon trochu upgrejdni sam. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 77.240.188.66 (diskuse • bloky) 13. 1. 2009, 23:22 (CE(S)T)

Dobrý den, proběhla malá dizkuse z výškám na stránce AZ Tower (http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse:AZ_Tower). Dle dostupných pravidel meření budov (výšky) se zdá nejobjektivnější (jasně daná kriteria co ano a co ne) dle CTBUH (viz můj příspěvek v dizkusi.), jsou tedy ony tři jak píše výše Jklamo: zjednodušeně - nejvyšší používáné podlaží, architektonický vrchol - střecha a nejvyšší bod budovy. Termín nejvyšší stavební výška není v seznamu zcela objektivní, proto bych se také přikláněl k výšce "architektonického vrcholu (střechy)" na prvním místě a dále nejvyšší bod budovy, a výška posledního podlaží. Pěkný den, Petr

Blok elektrárny

V seznamu postrádám budovu třetího bloku Elektrárny Mělník (EMĚ III). Přesnou výšku nevím, ale je určitě vyšší než 100m. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 90.176.172.47 (diskuse • bloky) 7. 3. 2009, 15:38 (CE(S)T)

Myslite tento - [1]? To trochu narazi na problem definice budovy, napriklad vysilace (i betonove) ci kominy v seznamu zamerne nejsou. Dodate-li zdroj k vysce, muzeme diskutovat, zda obecne elektrarenske bloky do seznamu zaradit (pak by jiste neslo jen o tu Melnickou). Zkusim mirne upravit uvod stranky, aby byl soucasny obsah jasnejsi. --Jklamo 7. 3. 2009, 17:32 (UTC)

Nebuďte idiotem. Výškovou budovou není ani kostel. Doprdele, tak si přečtěte definici v Angličtině a přeložte si to. Copak jsou gotické katedrály mrakodrapy? Co je to za seznam? Věž zůstává věží ať je určena pro zvon kostelů nebo pro vysílání signálů. Kolik pater mají věže? Je snad výška chóru kostela výška podlaží? To si asi děláte prdel. Věže kostelů, městské věže ani výšky kostelních lodí nemají v tom seznamu cokoliv pohledávat. Všude jinde je seznam nejvyšších budov jasně bez kostelů, věží a dalších hovadin. Jen česká wikipedie sere do světa krávoviny nesprostšího kalibru. Všude vám píšou, že nejstarší výšokvé budovy se stavěli v 19. století. A vy cpete světu výšku například Černé věže v Klatovech. To skutečně nemá obdoby. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 84.42.139.68 (diskuse • bloky) 6. 11. 2009, 18:26 (CE(S)T)

Jaká je tedy definice budovy, aby se dostlala na seznam? Zrovna ty bloky elektrárny určitě nejsou věže, mají uzavřenou konstrukci, schodiště, výtahy, pravděpodobně i patra. Pracují v nich lidé... Podle katastrálního zákona §2l je i blok elektrárny bez pochyb budovou. Pokud to má být seznam jen kancelářských a obytných budov, je na místě změnit název článku a toto omezení popsat v úvodu a ne odmazávat budovy nesplňující nějaký vágní standard. --Flukas (diskuse) 1. 6. 2016, 19:09 (CEST)

Podle mě kostely naprosto splňují podmínky náležet do tohoto seznamu. Jsou to nepochybně budovy a jejich výška v metrech je nepopiratelná (počet pater není jednotkou délky, tedy porovnatelnou mírou výšky budov). Toto není seznam mrakodrapů ani výškových budov, ale "Seznam nejvyšších budov v Česku". Anglická verze tohoto článku obsahuje taky kostely. --Korytaacheck 6. 11. 2009, 22:32 (UTC)

konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie

Zdroj uvádějící výšku 102 metrů mi nepříjde důvěryhodný, Topogragická mapa AČR (kterou považuji za mnohem důvěryhodnější zdroj) uvádí číslo řádové niží (66 m). Žádný jiný zdroj na internetu, který by potvrzoval jedno či druhé číslo se mi najít nepodařilo. Viz také Wikipedista diskuse:TomasF#konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie --Jklamo 3. 4. 2009, 12:17 (UTC)

Bohužel topografická mapa mi nikde nezobrazuje výšku konkatedrály. Trvám na 102 metrech. Je to na internetu, na každé stránce obsahující tuto informaci je 102m. Ve všech informačních letácích které jsem viděl. Můžu dodat další zdroje.

zatím Cani 3. 6. 2009, 19:59 (UTC)

V topograficke mape je prave tech 66 metru. Zadny jiny důvěrohodný zdroj, krome toho neprilis duveryhodneho (a dalsiho podobne duveryhodneho [2]) neznam. Prosím nejprve dodat a az pote editovat clanek. Viz take vyse uvedeny odkaz na diskusi s opavskym wikipedistou. --Jklamo 3. 6. 2009, 21:20 (UTC)

Uz jsem dodal jeden zdroj. Dalsi je, jak je jiz uvedeno zde [3] To jsou 2 pro 102. Dalsi mam doma pisemne. -pruvodce. Celkem tedy 3 pro 102. Konkatedrala je v cele CR jen 1 a to prave v Opave, takze argument ze je to az 2. biskupuv kostel je irelevantni. Zvlast v souvislosti s tim ze vedlejsi Ostrava je sidlem biskupstvi diky rustu a protezovani Ostravy poslednich 50-60 let. (Ostravsko-opavska dieceze vznikla v 90. letech) Kostely jsou vsak starsi. Neni tedy divu ze ten v Opave ma vyssi vez. Mimochodem katedrala v Plzni ma zdroj stejneho charakteru. V topograficke mape se mi nezobrazuje vubec nic. Cani 3. 6. 2009, 22:08 (UTC)

Dnes se mi povedlo zobrazit spravne topografickou mapu. Opravdu je tam udaj 66m. Proto zatim necham udaj na wikipedii 66m, pokud nezjistím jiný zdroj. Ale to presto ze se mi top. mapa nezda verohodnejsi, viz diskuze nize - chram sv. Vita. Cani 4. 6. 2009, 13:43 (UTC)

Katedrála sv. Víta v Praze

Nejsem si jistý uváděnou výškou 102 metrů, např. Metropolitní kapitula na webu věnovanému katedrále uvádí výšku věže 97 metrů, viz http://www.katedralapraha.cz/?lang=cz&pageId=o-katedrale-stavba . Jak lze získat nějaký autoritativní zdroj? A pokud by opravdu měřila přes 102 metrů, proč se velmi dlouho uváděla jako nejvyšší kostelní věž sv. Bartoloměje v Plzni, aniž by to bylo za ty desítky let jakkoliv zpochybňováno? --Adam Hauner 4. 6. 2009, 13:35 (UTC)

Nějaký zdroj najdu, ale jestli si pamatuji dobře, tak 97 metrů je správně. Do stovky pak výšku věže doplňuje lev na špičce. 102 je nějak moc. --Tlusťa 4. 6. 2009, 13:37 (UTC)

V topograficke mape je dokonce 107m! Podle teto mapy se ridily sporne pripady, viz diskuze vyse - Nanebevzetí Panny Marie. Cani 4. 6. 2009, 13:47 (UTC)

Mnou v clanku odkazovany zdroj uvadi 99,3 + 3,5 (lev) m. Mnohe zdroje to asi tedy berou bez lva, otazkou tedy asi je, odkdy tam ten lev je (v roce 1887 uz tam zda se byl: Soubor:Praha katedrála sv Víta 1887.jpg). Výšku z vojenské mapy jsem uvedl jako výšku nejvyššího bodu, moznost ze ty dalsi 4 m pridava treba nejaky pozdeji pridany hromosvod mi prijde realna. --Jklamo 4. 6. 2009, 14:06 (UTC)

Údaje o výšce se velmi různí a proto považuji za nešťastné vzít nejvyšší údaj. Co jsem rychle našel na webu:

• Sv. Vít, Václav a Vojtěch - katedrála: Výška hlavní věže je 96,5 m, výška průčelních západních věží je 82 m, průměr růžice v západním průčelí je 10,4 m.
• Pražská nej VI. - Církevní stavby: Hlavní chrámová loď je nejdelší v Praze, měří 124 metrů, její největší šířka je 60 metrů. Maximální výška klenby je 33 metrů. Velká neboli Zvonová věž, je vysoká 99.3 metru (nejvyšší kostelní věž v Praze).
• Katedrála sv. Víta: Rozměry chrámu jsou 58x124 metrů, hlavní věž je 96,5 metrů vysoká (před dostavbou bylo uváděno 99,3 m),
• Katedrála – metropolitní chrám sv. Víta v Praze Výška věže: 97 m
• Katedrála sv. Víta: Věž korunuje dvojitá lucernovitá báň z roku 1770 od stavitele Pražského hradu Nicola Pacassiho. Výška věže dosahuje 99,3 m.
• Věž chrámu sv. Víta je hlavní dominantou Prahy Rozměry chrámu: délka je 124 m, maximální šířka v příčné lodi 60 m, šířka chrámu v západním průčelí 37,5 m, výška klenby 33 m. Výška hlavní věže je 96,5 m, výška průčelních západních věží je 82 m
• Pražské kamenné věže: Nesrovnatelně více než románských je v Praze kamenných kostelních věží gotických. Mezi nimi je nejvyšší (96,6 m) a také nejznámější velká jižní věž katedrály sv. Víta.
• Věže na Pražském hradě: Nejvyšší věží areálu Pražského hradu je Velká věž katedrály sv. Víta - dosahuje 100 metrů.
• Věže v dějinách stověžaté Prahy: Celou stavbu věže zakončuje dvojitá lucernovitá báň z roku 1770 od stavitele Pražského hradu arch. Nicola Pacassiho. Věž je vysoká 99,3 m. Na samém vrcholu je na hrotu osazen český dvojocasý lev z měděného pozlaceného plechu, vysoký 3 m, 170 cm široký, držící v tlapách kříž. Celkově váží 120 kg.

--Adam Hauner 23. 9. 2009, 11:49 (UTC)

Bez ohledu na omezenou verohodnost webovych stranek vidim v podstate jen dve cisla 96,5 a 99,3, odpovidajici memu zdroji. Tedy vybiram jen ze dvou cisel. --Jklamo 28. 10. 2010, 22:45 (UTC)

Výška věže chrámu s. Víta je pouze 96,5 m. Ostatní údaje jsou mystifikací i když nechápu komu to prospívá. Na první místo co se týče kostelních staveb patří Plzeňská katedrála a na druhé Olomoucká katedrála, teprve pak je Pražská katedrála!(217.170.98.130 15. 6. 2011, 19:21 (UTC))

Budovy versus věže

Tvrdě nesouhlasím s tímto seznamem. Nezlobte se na mne, ale seznam by měl být rozdělený na budovy a pak na věže. Plácat to dohromady je nesmyslné. Věž prostě není výškovou budovou z definice výškové budovy. Nikde se přeci výkšové budovy s věžemi neuvádí. To tam může být i žižkovská věž. Nebo mi chcete namluvit, že jednopodlažní kostely mají rekordně vysoká patra? City Tower a sv. Vít do jednoho seznamu prostě nepatří. Jací refaktorizováno kontroluí českou wikipedii, když jsou tady takové bláboly? A navíc. Nejvyšší kostelní věží byla a jest kostelní věž sv. Bartoloměje v Plzni, tak kdo sem dává ty refaktorizováno se sv. Vítem v Praze? Ten je prostě i za Plzní i za Olomoucí!!! -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 84.42.139.68 (diskuse • bloky) 6. 11. 2009, 18:17 (CE(S)T)

Taky se mi zdá ten seznam vybíraný divně. Kostelní věže v něm jsou, radniční rozhledna v Ostravě nebo městské či radniční věže v Klatovech, Českých Budějovicích, Znojmě, Třebíči, Litovli či Hradci taky, ale naproti tomu spousta jiných věží srovnatelné výšky v tom seznamu není. Udělejme tedy jeden seznam všech nejvyšších staveb včetně věží a druhý seznam pouze klasických výškových budov, bez kostelních a jiných věží. --ŠJů 14. 5. 2010, 01:27 (UTC)

Výška kostelních věží v ČR

Výška věže chrámu Sv. Víta v Praze na Hradčanech je skutečně 96,5 m !! Nevím proč někdo mění takto nepoctivě data a fixluje, asi mu to dělá dobře. Pravdu stejně neskryje a taky proč. Že by to byl refaktorizováno!!! Navíc odkazy na topografickou mapu jsou jen velká blamáž na odvedení pozornosti! Skuečnost je taková, že Plzeňský chrám je z kosteních staveb nejvyšší má na stránkách na WIKIPEDII - 102,26 m. Je tak společně s Olomouckou katedrálou Sv. Václava a ta se nedávno navíc opravovala a byla změřena její skuečná výška na 102,0 m - (328 stop) bezkonkurenčně nejvyšší v ČR!!!!. A odkaz je na stránkách - http://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_V%C3%A1clava, ale i na dalších stránkách o této významné kultruní památce http://dom-olomouc.webnode.cz/historie-katedraly/historie-katedraly/. Prosím někoho soudného o opravu pořadí na stránce - seznamu nejvyšších staveb v ČR. Děkuji. Honza (217.170.98.130 13. 6. 2011, 17:19 (UTC))

Urazky si prosim priste nechte od cesty. Vyska veze katedraly sv. Vita je radne ozdrojovana duveryhodnym zdrojem. --Jklamo 13. 6. 2011, 20:50 (UTC)

Nevěřím tomu co tady píšete, dokažte to, že ta výška je správná. Pokud kliknete na odkaz topomapy, nezobrazí se tam nic, co by potvrzovalo údaj 102 m u chrámu sv, Víta. Jestli se cítíte ukřivděn, tak už tomu rozumím. Honza 14.6.2011, 22:15 (UTC)

Doloženo to není, naopak jsou bohužel odstraňovány reference, které dokládají výšku 96 m. fext 10. 7. 2011, 21:24 (UTC)

Výška kostelních věží v ČR

Sice jsem odrostlý na "ábíčku", ale nepřijde mi úplně dobrý nápad, nechávat ABC Tower mezi očekávanými stavbami, navíc s dokončením v roce 2109. Nebo to aspoň ozdrojovat, ale pak už je dost vidět, že je to apríl - viz http://www.abicko.cz/clanek/casopis-abc/8893/abc-tower-nejvyssi-mrakodrap-v-evrope.html Mzvol1 (diskuse) 12. 9. 2012, 15:37 (UTC)

Věž kroměřížského zámku (nové 14./15. místo)

Věž kroměřížského zámku má 85, podle jiných zdrojů 84 m (http://www.zamek-kromeriz.cz/zamek/o-zamku/#vez), čili máme mít v seznamu věží dvě 14. nebo 15. místa (Kroměříž v seznamu není vůbec) – je to výjimečné opomenutí, nebo to zpochybňuje celý ten seznam? + Nešlo mi ji tam dopsat – ať učiní lépe, kdo umí! --Jiří Janíček (diskuse) 29. 9. 2013, 02:42 (UTC)

Budovy bez kostelů? WTF?

Seznam je uváděn jako seznam nejvyšších budov. Budovou jsou i kostely, ty však v článku nyní chybí. Kostel je budovou včetně věže či věží, jejich věž není žádný stožár či vysílač, věž je jen specifická část budovy a její střechy, není samostatná. Kostely byly z tohoto seznamu dle mého názoru nesprávně vyjmuty, objevily se v samostatném absurdním Seznam nejvyšších věží v Česku, kde lze najít i větu "Seznam obsahuje jen ty věže, které mají charakter budovy, ...". Jsem pro jejich navrácení do tohoto seznamu nebo pro přejmenování tohoto seznamu tak, aby název a obsah byly v souladu. --Adam Hauner (diskuse) 31. 3. 2017, 01:12 (CEST)