Diskuse:Proces se skupinou Milady Horákové

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 5 lety od uživatele 46.135.104.73 v tématu „Chyba v obrázku

Formulace největší a nejvýznamnější vykonstruovaným politický monstrproces mi přijde nepřesná. V procesu se Slánským bylo o jednoho obviněného více, přičemž 11 obviněných dostalo oprátku, zbytek doživotí. Navrhuji tedy úvodní větu změnit na ..byl jedním z největších a nejvýznamnějších vykonstruovaných politických procesů... Nazgul02 12. 12. 2008, 15:42 (UTC)

Zde bych jen uvedl, že na hlavní proces byly navázány desítky dalších procesů po celé republice, ve kterých byly souzeny další stovky osob. Viz Kaplan – Největší politický proces. S pozdravem. --Nadkachna 12. 12. 2008, 15:51 (UTC)
Dobrá, tak to prosím uveďte do článku. Nazgul02 15. 12. 2008, 09:35 (UTC)

Poslední editace z IP mi přijde nešťastná, protože článek dost znepřehledňuje a je škoda, aby tam zrovna teď strašila šablona upravit. Proto jsem ji prozatím víceméně odstranil. Odstranil jsem seznam promítání záznamu procesu, pro článek to je příliš podrobné a navíc projekce budou přibývat. Lepší do samostatného článku – když už to může být kulturní památka. IP také nahradil literaturu citovanou dle normy spoustou relevantních, ale zcela neuspořádaných odkazů. Prozatím jsem většinu z nich odstranil, aby to tam nestrašilo a postupně je budu, ve správném formátu, přidávat;-)--Nadkachna 1. 6. 2009, 20:55 (UTC)

Znovu jsem odstranil seznam promítání, důvody vysvětlil Nadkachna. Ad literatura - opravdu tohle všechno bylo použito při tvorbě článku? Myslím, že je to spíše "seznam literatury o procesu s Miladou Horákovou". Pokud ano, myslím, že je to zbytečné to zde uvádět. A formulace jako "tak tu práci a energii doufám NIKDO nebude mařit!" je na wikipedii docela úsměvná. Nazgul02 3. 6. 2009, 09:48 (UTC)
Zas by ale bylo škoda o tak vyčerpávající bibliografii přijít. Otázka především je, jestli má u článku být vyčerpávající bibliografie, nebo jen výběr. Osobně se mi nepodařilo nalézt na wiki doporučení, které by toto řešilo, u nejlepších článků je to vždy jen pár knížek. Jinak literatura nemusí být v článku použita, to řeší reference. V literatuře je právě další literatura, vztahující se k tématu. Nedalo by se to řešit seznamem?--Nadkachna 4. 6. 2009, 11:22 (UTC)
Musí být uvedeny zdroje. Seznam literatury je z encyklopedického pohledu zcela zbytečný, nebo spíše v takovém rozsahu dost zavádějící. Nese to také znaky vlastního výzkumu (jak vybrat, co v seznamu bude a co ne?). Externími odkazy jakéhokoli druhu (a sem spadá i obecný odkaz na nějakou knihu) je třeba hodně šetřit. Pochopit se dají jen v případě rozdělaného článku, aby ostatní editoři měli po ruce seznam literatury, ze které se dá vycházet. Ale i tak by bylo lepší jej napsat do diskuse. Miraceti 7. 6. 2009, 13:10 (UTC)

Přejmenování[editovat zdroj]

Zkratka v názvu je nešťastné řešení. Komunisté používali název Proces se skupinou Milady Horákové, ale celá skupina byla vytvořena uměle. Takže navrhuji název Vykonstruovaný proces se skupinou Milady Horákové. --Jenda H. 3. 6. 2009, 20:09 (UTC)

Mě vůbec nejde o nějaký vše popisující "správný" název , ale pod tímhle co jsem navrh to IMHO bude hledat nejvíce lidí.--H11 4. 6. 2009, 10:20 (UTC)

To ...a spol. se mi tam také nelíbí a celkem bych se klonil k navrženému názvu Proces s Miladou Horákovou , i když je trochu nepřesný, ale všechny ostatní mi připadají horší. --Ladin 4. 6. 2009, 10:30 (UTC)

Pouhý Proces s Miladou Horákovou se mi nezdá vhodný, protože tady přeci nešlo jen o Horákovou, ale mnoho dalších lidí.--Nadkachna 4. 6. 2009, 10:37 (UTC)
Podporuji současný název. --Cinik 4. 6. 2009, 10:45 (UTC)
To spol. prosím ne, už jen kdyby kvůli linkům....--H11 4. 6. 2009, 10:49 (UTC)

Myslím, že by se to klidně mohlo jmenovat Proces se skupinou Milady Horákové, i když ta skupina byla vymyšlená. Pod takovým označením je znám. To, že název je manipulativní a proč, může být v článku popsáno. Miraceti 4. 6. 2009, 10:54 (UTC)

Pokud se Vás současný název nezdá vhodným pro potřeby Wikipedie, přiklonil bych se k názoru Miracetiho. Oficiální název procesu může být uveden v úvodu, jako je to třeba u Slánského. Mělo by tak být postiženo to, že se jednalo o skupinu lidí, nikoliv jen Miladu Horákovou.-Nadkachna 4. 6. 2009, 11:19 (UTC)
+1--H11 4. 6. 2009, 12:18 (UTC)
Jsem pro tuto variantu --Jvs 7. 6. 2009, 09:31 (UTC)

Použijme zdroje. Kde (v jak relevantních zdrojích) se používá "Proces s Miladou Horákovou" a kolikrát? Kde se používá"Proces s Miladou Horákovou a spol." a kolikrát? Kde se používá"Proces se skupinou Milady Horákové" a kolikrát? --Postrach 4. 6. 2009, 12:23 (UTC)

Osobně všude narážim především na Proces s Miladou Horákovou a spol. (u Kaplana, Pernese atd.). Nešlo by to prostě řešit redirectem?--Nadkachna 6. 6. 2009, 17:36 (UTC)
dotaz "Proces s Miladou Horákovou" -spol..X dotaz "Proces s Miladou Horákovou a spol."--H11 6. 6. 2009, 23:06 (UTC)
A "Proces se skupinou Milady Horákové". — Timichal 7. 6. 2009, 12:35 (UTC)
Řádově stejné počty. To je o ničem. Miraceti 7. 6. 2009, 13:04 (UTC)
Redirekty budou, ale stále je potřeba zvolit nějaký přijatelný název. Mně se název s "a spol." nelíbí ze tří důvodů: 1) obsahuje zkratku, 2) končí tečkou a 3) je trochu familiérní. Miraceti 7. 6. 2009, 13:04 (UTC)
Zatím bych řekl, že název: Proces se skupinou Milady Horákové má nejširší podporu. Souhlasí s ním už čtyři wikipedisté. Případný oficiální název bude zmíněn v úvodu. Už jsem chtěl navrhnout, abysme to rozsekli.--Nadkachna 7. 6. 2009, 13:11 (UTC)
OK.--Ladin 7. 6. 2009, 13:17 (UTC)
Tak jsem to tedy přesunul.--Nadkachna 12. 6. 2009, 12:06 (UTC)

Domnívám se, že oficiální název procesu je krkolomné sousloví "Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice se skupinou Dr. Milady Horákové". Mělo by se to zmínit v úvodu? --Jvs 12. 6. 2009, 17:30 (UTC)

Prostudoval jsem si [1] a teď to chápu takto: "Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice se skupinou Dr. Milady Horákové" byl ten nejviditelnější proces, v němž figurovalo 13 obžalovaných a padly 4 rozsudky smrti. V celém "Procesu s vedením záškodnického spiknutí proti republice" bylo 639 obžalovaných a padlo 10 rozsudků smrti. Nebudou-li námitky, upravím v tomto smyslu úvod článku. --Jvs 12. 6. 2009, 18:31 (UTC)

No, on byl hlavní proces a na něj navazovaly desítky dalších, které ale měly vlastní názvy. Například proces „Maděra a spol.“ v Hradci Králové a další. Například Karel Kaplan je má ve své publikaci všechny vypsané.--Nadkachna 13. 6. 2009, 11:59 (UTC)
@JVS: Kouknul jsem do Kaplana a ten to také potvrzuje. Uvádí, že hlavní proces i všechny navazující procesy tvořily dohromady jeden celek. Pozměnil jsem v tom sdmyslu úvod článku.--Nadkachna 14. 6. 2009, 19:14 (UTC)

Literatura[editovat zdroj]

Ta literatura podle mě má být maximálně 1/3 článku. Někdo kdo se v tom vyzná by měl nechat jen skutečně nejvýznamnější práce....--H11 7. 6. 2009, 16:54 (UTC)

Viz začátek téhle diskusní stránky.
Odkazy jsem přemístil do diskuse.
Podobně by to chtělo ještě probrat Externí odkazy (a doufám, že je teď zase o něco víc lidem jasné, proč je špatné rozdělovat literaturu a externí odkazy). Miraceti 7. 6. 2009, 17:05 (UTC)
Odstraňovat relevantní encyklopedický obsah z článku jen kvůli něčím představám o jedné třetině je naprosto nežádoucí a v rozporu s principy Wikipedie. --ŠJů 12. 6. 2009, 14:34 (UTC)
Chtěl bys tam opravdu mít úplně všechno kdo o tom něco napsal, obsah článku by se v tom uplně ztratil, principem encyklopedie je aby ty články k něčemu byly--H11 12. 6. 2009, 14:50 (UTC)

Vzhledem k tomu jak to tu chodi bych doporucil zalozit si seznam del tykajicich se procesu se skupinou MH, ono se to vsakne, obecne si take myslim, ze enc neni seznam literatury. --Vrba 12. 6. 2009, 15:00 (UTC)

Nevim, proc z tehle stranky nejde najit KOMPLETNI rozsudek s Dr. Horakovou. To, co jsem nasel konci na strane 6, kde je akorat prostredek zduvodneni, takze tam nikde neni za co konkretniho (datum, cas, misto) ji vlastne odsoudili k smrti...trochu nestastne, ne? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 2601:5c4:4300:2303:29a5:d57c:55d2:157 (diskuse)

Literatura[editovat zdroj]

Přeneseno z článku, tady je to tvůrcům článku stejně přístupné a přitom to nezaplňuje článek, který není o literatuře k danému případu, ale o případu samotném. Miraceti 7. 6. 2009, 17:02 (UTC)

Monografie[editovat zdroj]

  • BERAN, Karel. Před soudem lidu: proces s dr. Miladou Horákovou a jejími dvanácti společníky před státním soudem v Praze 31.května až 8. června 1950. Praha: Melantrich, 1950. Předmluva Juraj Vieska. 
  • BOUČEK, Jaroslav. 27.6.1950. Poprava Záviše Kalandry. Česká kulturní avantgarda a KSČ. Praha: Havran, 2006. 
  • BULÍNOVÁ, Marie; JANIŠOVÁ, Milena; KAPLAN, Karel. Církevní komise ÚV KSČ 1949-1951. Praha – Brno: Ústav pro soudové dějiny AV ČR – Doplněk, 1994. 
  • Dopisy Milady Horákové. Pankrác 24. 6.-27. 6. 1950. Praha: Lidové noviny, 1990. (vyšlo vícekrát, mj. I péčí Klubu Dr. Milady Horákové v Praze 1995). 
  • DVOŘÁK, Miroslav; ČERNÝ, Jaroslav. Žoldnéři války: soudní proces s dr. Horákovou a spol.. Praha: Mír, 1950. 
  • DVOŘÁKOVÁ, Zora. Milada Horáková. Praha: Středočeské nakladatelství, 1991. 
  • DVOŘÁKOVÁ, Zora. To byla Milada Horáková ve fotografiích a dokumentech. Praha: Klub Milady Horákové – Nakladatelství Eva – Milan Nevole, 2009. 
  • DVOŘÁKOVÁ, Zora. Z letopisů třetího odboje. Praha: Hříbal, 1992. 
  • DVOŘÁKOVÁ, Zora; DOLEŽAL, Jiří. O Miladě Horákové a Milada Horáková o sobě. Praha: Dr. Milady Horákové – Nakladatelství Eva Milan Nevole, 2001. 
  • FORMÁNKOVÁ, Pavlína; KOURA, Petr. Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol.. Praha: ÚSTR, 2008. 
  • HEJL, Vilém. Zpráva o organizovaném násilí. Praha: Univerzum, 1990. 
  • IVANOV, Miroslav. Justiční vražda aneb smrt Milady Horákové. Praha: Betty, 1991. 

Memoárová literatura[editovat zdroj]

  • HEJDA, Jiří. Žil jsem zbytečně. Román mého života. Praha: Melantrich, 1991. 
  • HORÁK, Bohuslav. Milada Horáková (poznámky k jejímu životopisu). Washinghton: [s.n.], 1965. Rukopis. 
  • HRUBÁ, Olga. Lidé kolem Milady Horákové. Vzpomínky, úvahy, korespondence. Heršpice: Eman, 1999. 
  • KAPLAN, Karel. Druhý proces. Milada Horáková a spol. - rehabilitační řízení 1968-1990. Praha: Karolinum, 2008. S. 582. 
  • KAPLAN, Karel. Nebezpečná bezpečnost. Státní bezpečnost 1948-1956. Brno: Doplněk, 1999. 
  • KAPLAN, Karel. Největší politický proces: M. Horáková a spol.. Brno: Doplněk, 1995. ISBN 80-85765-58-6. S. 350. 
  • KAPLAN, Karel; PALEČEK, Pavel. Komunistický režim a politické procesy v Československu. Brno: Barrister & Principal, 2001. ISBN 978-80-7364-049-1. S. 253. 
  • KRATOCHVÍL, Antonín. Žaluji I-III. Praha: Univerzum, 1990. 
  • Milada Horáková. K 10. výročí její popravy. Washington, Rada svobodného Československa [1960]. 102 s.
  • Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice, Horáková a společníci. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1950. 
  • Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice : Horáková a společníci. 2. vyd. Praha: Levné knihy KMa, 2008. 275 s. ISBN 978-80-7309-533-8.  Jedná se o reprint původního vydání, vydaného Československým Ministerstvem spravedlnosti roku 1950.
  • RADOTÍNSKÝ, Jiří. Rozsudek, který otřásl světem. Praha: ČTK-Pressfoto, 1990. 

Noviny, časopisy, periodika[editovat zdroj]

  • FORMÁNKOVÁ, Pavlína. My, žáci, žádáme trest smrti. Mladá fronta Dnes, 16. 6. 2007. 6. 2007, s. D5. 
  • FORMÁNKOVÁ, Pavlína. Propaganda pro nejmenší. Dětská literatura ve službách komunistických idejí. Dějiny a současnost 29. 2007, čís. 1, s. 17–20. 
  • FORMÁNKOVÁ, Pavlína. Vypořádali jsme se s Horákovou, vypořádáme se i s americkým broukem!“ Kampaň provázející proces s JUDr. Miladou Horákovou. Paměť a dějiny 1. 2007, čís. 1, s. 20–41. 
  • FORMÁNKOVÁ, Pavlína. UNCONQUERED – Neporažená. Komiks o Miladě Horákové. Dějiny a současnost 29. 2007, čís. 3, s. 12. 
  • JUST, Vladimír. Teatralita politického procesu aneb „Horáková a společníci“ jako divadelní inscenace. Divadelní revue 17. 2006, čís. 1, s. 3–32. Dostupné online. 
  • KAPLAN, Karel. Zprávy z cely Milady Horákové. Soudobé dějiny. 2003, čís. 1. 
  • KAPLAN, Karel; JANÁČ, Marek. Poslední slova obžalovaných v procesu s Miladou Horákovou „a spol.“. Soudobé dějiny. 2006, čís. 1-2, s. 197-238. 
  • Masarykův lid. Časopis Klubu Dr. M. Horákové (od roku 1995).
  • Pavlovský, Petr: Mystifikace není divadlo (a vice versa). Byly soudní procesy, inscenované komunistickou totalitou, divadlem? Divadelní revue 17, č. 2/2006, s. 66n. (http://www.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=10225).
  • Šormová, Eva: E. F. Burian: Pařeniště. Divadelní revue 4, č. 2/1993, s. 40-52 a 71-78.
  • Urbánek, Zdeněk (ed.): Dopisy Milady Horákové: Pankrác 24.6.-27.6.1950. Praha, Lidové noviny 1990.

Sborníky[editovat zdroj]

  • BLAŽEK, Petr. Rekonstrukce (Prameny k procesu s Miladou Horákovou a jejími druhy). In: Sborník AMV 4. Praha: [s.n.], 2006. S. 199-229.
  • BURSÍK, Tomáš. Národu jsem vždy věrně sloužila a vědomě nikomu škodu neučinila. Františka Zemínová. In: Securitas imperii 14. Praha: ÚDV, 2006. Dostupné online. S. 271-280.
  • KOURA, Petr. Měl jsem rád svou republiku.“ Životní příběh politického vězně dvou totalit JUDr. Josefa Nestávala. In: Sborník AMV 4. Praha: [s.n.] [kapitola = Dostupné online]. S. 149-196.
  • Milada Horáková [sborník dokumentů, vzpomínek a fotografií]. Pamětní tisk k 40. výročí tragické smrti Dr. Milady Horákové. Praha, Melantrich 1990.
  • Navara, Luděk: Smutný útěk smutného muže. In: Příběhy železné opony 2. Brno, Host 2006, s. 80-99.
  • Vadas, Martin: Stud Čechů za komunistickou „školu nenávisti“. In: Formánková, Pavlína – Koura, Petr: Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. (historická studie a edice dokumentů). Praha, ÚSTR 2008 [fakticky 2009], s. 11-14.
  • Vadas, Martin – Halla, Josef: Projekt zpřístupnění „Procesu s vedením záškodnického spiknutí proti republice se skupinou Dr. Milady Horákové“. In: Secká, Milena – Křesťan, Jiří – Kahuda, Jan (připr.): České archivy a prameny k dějinám zahraničních Čechů. Sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého sympózia konaného ve dnech 27.-28. června 2006 v Českých Budějovicích v rámci 23. světového kongresu Československé společnosti pro vědy a umění. Praha, Národní archiv 2007, s. 197-211.
  • Vorel, Jaroslav – Šimánková, Alena – Babka, Lukáš: Československá justice v letech 1948-1953 v dokumentech I-III. Edice Sešity ÚDV, č. 8-10. Praha, ÚDV 2003-2004 (online: http://www.mvcr.cz/policie/udv/sesity/index.html).

Další[editovat zdroj]

  • Audyová, Alice: Anatomie morální paniky v médiích (kauza proces s Miladou Horákovou a spol.). Bakalářská práce. Brno, FSS MU 2006.
  • Burian, Emil František: Pařeniště. Hra o věrnosti a zradě o šesti obrazech a epilogu. Praha, [bez vydavatele a roku vydání].
  • Pocta všem, kteří vzdorovali: 2. část výstavy Milada Horáková. Katalog. Praha, Státní ústřední archiv v Praze 2000 (online http://www.mvcr.cz/archivy/sua/vystavy/horakova/).

Chyba v obrázku[editovat zdroj]

Vážení wikipedisté, v článku je obrázek "Buchalova skupina..." a v něm je pod fotografiemi Josefa Polomského chybně uvedeno Holomský. Umíte to někdo opravit? Omlouvám se za založení nového tématu, nevím, jak jinak vložit do diskuse drobnou připomínku. Po opravě můžete klidně smazat.46.135.104.73 16. 4. 2019, 09:09 (CEST)Odpovědět

Bohužel to opravit nelze. Je to originál ze spisu StB, vizte detail. --Palu (diskuse) 16. 4. 2019, 09:15 (CEST)Odpovědět
Na ten detail jsem se díval, a na základě toho bych si dovolil nesouhlasit. Odkaz vede na stránku Obchodní akademie Mladá Boleslav, soubor tam již není, ale podle (bývalého) umístění souboru odhaduji, že se jedná o výukový materiál, který si připravil nějaký pan učitel Pšenička (který již na OAMB také není). Originály ze spisů StB mohou být samotné fotografie, ze kterých je obrázek poskládán, ale popisky pod fotografiemi (ve kterých je zmiňovaná chyba) jistě ne. Pokud by si s tím tedy někdo uměl a chtěl pohrát, není podle mě důvod popisek neopravit. Je to ovšem jen můj názor a mohu se mýlit. --46.135.104.73 16. 4. 2019, 23:33 (CEST)Odpovědět