Zora Dvořáková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Zora Dvořáková, CSc.
Narození15. prosince 1934
Kladno
Úmrtí26. února 2022 (ve věku 87 let)
Národnostčeská
Oboryhistorička, spisovatelka
Významná dílaNež se stal prezidentem
O Miladě Horákové a Milada Horáková o sobě
Popravení, kam jste se poděli?
OceněníCena Egona Erwina Kische (3×)
Cena Miroslava Ivanova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zora Dvořáková (15. prosince 1934 Kladno26. února 2022) byla pracovnice památkové péče, historička, sochařka a spisovatelka literatury faktu. Autorka monografií o českých uměleckých osobnostech, politicích (zejména Miladě Horákové) a protikomunistickém odboji.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Kladně roku 1934. Její otec byl sekretář tamní mládežnické organizace YMCA. Vystudovala gymnázium. Ke studiu na filozofickou fakultu byla z kádrových důvodů přijata až na čtvrtý pokus. Mezitím pracovala jako učitelka. Po vysoké škole pracovala v památkové péči Středočeského kraje. Podílela se na přípravě řady muzejních expozic, např. Památníku Karla Čapka. Na počátku 60. let se provdala za bývalého politického vězně Vladimíra Dvořáka. Ten byl souzen v souvislosti s emigrací Petra Zenkla a v roce 1968 se angažoval v muklovské organizaci Klub 231.[1]

V době normalizace byla Zora Dvořáková donucena opustit místo v památkové péči. Její manžel byl rovněž vyhozen. Od té doby se věnovala psaní literatury faktu. Nejprve se zaměřovala na české osobnosti výtvarného umění. Po roce 1989 opakovaně psala o protikomunistickém odboji a zejména popravené političce Miladě Horákové. Jejím celoživotním koníčkem bylo sochařství. Vytvořila řadu plastik, které vystavovala v Kladně, ve Slaném a ve Starých Hradech.[2] Aktivně se účastnila veřejného života. Byla činná v Konfederaci politických vězňů České republiky, Klubu Milady Horákové či Společnosti Edvarda Beneše.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Václav Myslbek (1979)
  • Josef Zítek (1983)
  • Když ještě nebyli slavní (1988)
  • Miroslav Tyrš. Prohry a vítězství (1989)
  • T. G. Masaryk, Sokol a dnešek (1991)
  • Milada Horáková (1991)
  • Z letopisů třetího odboje. (Zpracováno podle dokumentů z Ústředního archívu Konfederace politických vězňů.) (1992)
  • Indie, touho má (1993)
  • Než se stal prezidentem (1997)
  • Byl jsem nejslavnější (2000)
  • Smrt pro tři ministry (2000)
  • O Miladě Horákové a Milada Horáková o sobě (2001)
  • Navzdory nenávisti a mstě (2002)
  • Politikové na útěku. Osudy změněné 25. únorem 1948 (2004)
  • To byla Milada Horáková ve fotografiích a dokumentech (2009)
  • Všední den v kleci (2011)
  • Popravení, kam jste se poděli? (2013)
  • Ohlédnutí za totalitou (2019)

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Zora Dvořáková [online]. Paměť národa [cit. 2022-07-01]. Dostupné online. 
  2. VEVERKOVÁ, Irena. Zemřela kladenská spisovatelka a historička Zora Dvořáková. Kladenský deník [online]. Rev. 2022-02-07 [cit. 2022-07-01]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]