Diskuse:Lokomotiva 759

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Flexi-Coil[editovat zdroj]

Připomínám, že uložení skříně na podvozcích způsobem Flexi-Coil bylo poprvé použito u motorového vozu M 262.0. Protože v té době nebylo ještě vynalezeno, nepoužívá se ten název, ale zůstavá to historickým faktem. --Uacs451 (diskuse) 29. 1. 2017, 14:39 (CET)[odpovědět]

Znovu flexi-coil: poznámka pod článkem je nepřesná. Flexi-coil nemusejí být uloženy šikmo, to není podstatný rys. U osobních vozů jsou uloženy prakticky vždy svisle, naopak u zmíněné M 262.0 jsou velmi skloněny. Podstatný rys je, že jsou uloženy způsobem, který připouští jejich příčné namáhání, zatímco v kolébkových konstrukcích podvozků je vždy nějaký konstrukční prvek (táhlo, narážky), který síly kolmé k ose pružiny přenáší místo nich, a pružiny samy jsou namáhány jen ve své ose. --Uacs451 (diskuse) 16. 9. 2017, 07:14 (CEST)[odpovědět]

Dodatek: Před napsáním předchozího příspšvku jsem se nepodíval do uvedeného zdroje vagony.cz. Nuže, povšimněte si, že je v něm rozpor: flexi-coil je definován jako "šikmo uložené vinuté pružiny" a pro ilustraci se odkazuje na obrázek podvozku FIAT (původně De Dietrich Y32), ve kterém jsou pružiny svisle (ve shodě s tím, co jsem napsal nahoře). --Uacs451 (diskuse) 16. 9. 2017, 07:27 (CEST)[odpovědět]

Díky za doplnění a opravu, přiznám se, že v tomto směru nejsem natolik znalý. Doufám, že v této podobě už text respektuje všechna daná fakta. --Matijak (diskuse) 16. 9. 2017, 09:59 (CEST)[odpovědět]

Koncepce článku[editovat zdroj]

Informace jsou v článku poskládány trochu chaoticky: Výroba, Provoz I, Konstrukce, Provoz II, Historické vozidlo. Zasloužilo by si to přerovnat, třeba v pořadí: Zadání, Konstrukce, Výroba, Provoz, Historické vozidlo. --Leotard (diskuse) 23. 6. 2017, 09:30 (CEST)[odpovědět]

Sám jsem nad tím trochu přemýšlel, jak to poskládat. Dobrá připomínka, asi tu konstrukci přehodím mezi Vznik a zadání a Výrobu a zkušební provoz, pokud tedy nikdo nic nenamítá. Matijak (diskuse) 23. 6. 2017, 12:19 (CEST)[odpovědět]
48 hodin se nikdo neozval, a tak konám. Jestli jsou ještě nějaké další námitky, sem s nimi! :-) --Matijak (diskuse) 25. 6. 2017, 14:47 (CEST)[odpovědět]
Takhle poskládaný článek je mnohem čtivější. Teď by to chtělo ještě rozvést technický popis. Konkrétní spalovací motor asi nikdy svůj vlastní článek mít nebude, tak by to chtělo více informací (počet válců, vrtání, palivo …). Formulace, že na motor je přímo namontován trakční alternátor a potom je tu ještě jeden alternátor je nešťastná. V některých odkazovaných materiálech je uváděno, že mimo trakčního alternátoru je na lokomotivě ještě topný alternátor - zasloužilo by si to ověřit. Topný alternátor může být připojován např. spojkou jen v případě potřeby, proto nemusí být napevno smontován se spalovacím motorem - to je ovšem pouze moje spekulace, nemám k dispozici literaturu, ze které by bylo možné toto ověřit.--Leotard (diskuse) 26. 6. 2017, 15:24 (CEST)[odpovědět]
Pokusil jsem se připomínky zapracovat a trochu to rozšířit, otázka je, jak moc podrobné jste si to představoval. Samozřejmě, že by se dalo vše rozepsat do detailů, ale dle mého názoru už toto patří spíše do odborných monografií a ne do encyklopedie.--Matijak (diskuse) 26. 6. 2017, 16:50 (CEST)[odpovědět]
Přibližně takhle jsem si to představoval. Dohledal jsem ještě jednu archaickou knihu, kde jsou lokomotivě věnovány tři stránky, tak jsem ji přidal do sekce literatury na konci článku. --Leotard (diskuse) 26. 6. 2017, 17:58 (CEST)[odpovědět]
Za literaturu díky, ono podobných publikací vyšlo více, ale dohledat většinu z nich je už dost těžké. Tak snad se ozve i někdo další, aby byly alespoň dvě recenze a mohl se článek označit jako DČ.--Matijak (diskuse) 26. 6. 2017, 19:30 (CEST)[odpovědět]
Tentokrát naštěstí není problém s nedostatkem zdrojů. Možná by mělo smysl oslovit napřímo některého wikipedistu, který se související problematikou už zabýval?--Leotard (diskuse) 27. 6. 2017, 09:00 (CEST)[odpovědět]

RomanM82[editovat zdroj]

ahoj, moc pěkný článek. pár bodů:

  • dovolil jsem si trochu upravit řazení kapitol, aby byla historie pohromadě.
  • do úvodu by bylo dobré doplnit že jde o nejrychlejší českou motorovou lokomotivu, a třeba taky přezdívku.
  • Flexicoil - aspoň do poznámky jaké to má výhody, když už je zdůrazněn fakt že šlo o první instalaci v čs
  • výkon motoru - při jakých otáčkách?
  • uložení motoru je tlapové nebo jiné?
  • …pro řadu T 478.4 byly využity některé prvky poprvé vyzkoušené na lokomotivách řady T 499.0, například v podobě systému ARR přitom v Cerhenicích ho odmontovali pro nespolehlivost? Ale to asi nemá cenu pitvat ;)
  • roky a měsíce bych nelinkoval, akorát to znepřehledňuje článek.

díky, --RomanM82 (diskuse) 11. 7. 2017, 18:30 (CEST)[odpovědět]

Odpověď[editovat zdroj]

Ahoj, děkuji. Dostávám se k tomu však bohužel s „mírným“ zpožděním. Moje reakce a řešení:

  • kapitoly a jejich pořadí ponechávám, sám nad tím taky pokaždé přemýšlím, ale jednotná šablona na tohle asi neexistuje
  • rychlost a přezdívku jsem doplnil
  • flexicoila jsem hodil do poznámky, více viz odkaz
  • otáčky doplněny
  • na tlapový motor vede link, proto jsem to neměnil
  • co vím, na kyklopech bylo to ARR ještě dost nedovyvinuté a mělo některé „dětské nemoci“, které u něj přetrvávaly, zatímco u pozdějších strojů typu řady 754 už šlo o relativně odladěné a spolehlivé zařízení. Ale ověřené zdroje a podklady k tomu nemám, jedině se zeptat pamětníků, naštěstí jich stále žije vcelku dost
  • zamodřené roky a měsíce - teď už to mazat nebudu, ale pro příště v tom budu skromnější

Bude to tedy na DČ stačit? :-) --Matijak (diskuse) 15. 9. 2017, 23:00 (CEST)[odpovědět]