Diskuse:Linux

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zajímavé odkazy[editovat zdroj]

Dokumentace k Linuxu v češtině lze na Webu najít opravdu obrovské množství a u hlavního článku by měly být odkazy jen na nejvýznamnější zdroje. Odkazy, které toto kritérium zjevně neplní, ale přesto jsou zajímavé a bylo by škoda je mazat, mohou být například zde v diskuzi:

Dotaz[editovat zdroj]

Proč byl smazán ten užitečný odkaz? -- Vít Zvánovec 11:41, 25. 11. 2004 (UTC)

Aha, tak vysvětleno na Wikipedista diskuse:Kropes. Můj názor je, že to nebylo nutné. -- Vít Zvánovec 11:43, 25. 11. 2004 (UTC)
Wikipedia by se neměla stát pouhou sbírkou odkazů.
Na druhou stranu musím přiznat, že jsem byl při letmém nahlédnutí na některé stránky poněkud šokován (pouhé výpisy z příkazového řádku bez komentáře nebo jen s anglickým komentářem) a nabyl jsem přesvědčení, že tento odkaz by zde neměl být. Proto jsem klepl na příkaz "vrátit" (udělal jsem to vůbec poprvé). Očekával jsem, že budu mít ještě možnost napsat k akci komentář, ale příkaz se ihned provedl. No, stalo se. Zkusil jsem to trochu zachránit v diskuzi u dotčeného uživatele. Když je dle Vašeho názoru tento odkaz užitečný, umístil jsem ho alespoň do diskuze. Příště se budu snažit postupovat citlivěji. --Beren 13:12, 25. 11. 2004 (UTC)

Ari Lemmke???[editovat zdroj]

Linuxu dal meno Ari Lemmke. Linus ho najprv chcel volať "freex" (free, freak, x). Lemmke bol správca FTP serveru na ktorý Linus uploadoval prvé jadro a Linusov priateľ. sk::Ari Lemmke som písal ja -- 62.65.180.5 17:56, 10. 7. 2005 (UTC) sk::Redaktor:Yin

Vmware[editovat zdroj]

K Wikipedista:85.160.176.179: Díval jsem se web vmware, a žádnou volnou verzi jen "s malými omezeními" jsem nenašel, kromě 30-days evaluation version. Mohl byste to prosím upřesnit? Díky, Pasky 16:37, 5. 2. 2006 (UTC)

GNU/Linux vs Linux[editovat zdroj]

nemyslite si ze by bylo vhodné tento clanek presunout z Linux na GNU/Linux? vim ze na tema pojmenovani tohoto os se vedou zhave diskuse, nicmene ja sem presvedcen ze je spravny nazev GNU/Linux a ne jen Linux. ja sam casto rikam linux a nemyslim tim kernel ale to je v hovorove reci; v pisemnem projevu, NATOZ V ENCYKLOPEDII bych dbal na cely a plny jmeno. takhle mi to pripada ja kdybychom clanek o os Windows od spolecnosti Microsoft pojmenovali "wokna" nebo tak nejak podobne :)) . ja bych to videl nejak tak, ze by se tenhle clanek presunul na GNU/Linux a na Linux by se presunul clanek Linuxové_jádro a k nemu by se pripsalo ze "tento clanek pojednava o kernelu, pokud jste meli na mysli operacni system, jdete na GNU/Linux". --Master_Chief 10:12, 25. 3. 2006 (UTC)

Proč to rozdělovat, když slovo Linux se používá bez problémů pro oboje a významy splývají? Když přijde čtenář, který si někde přečetl o Linuxu a chce se dovědět něco víc, je třeba mu vysvětlit, co to je, ne ho nutit k dalšímu klikání. Pokud někdo napíše i druhý článek, který nebude kopií faktů z prvního, pak ok, ale vyžadovat to? --Miraceti 18:17, 19. 3. 2006 (UTC)
velmi nerad bych vzpadal ze neco po nekom vyzaduji, ja bych se toho ujal (myslim toho presouvani jak sem popsal vyse) ale nemyslim si ze je dobre ze ty nazvy splivaji; jinak psat dalsi clanek pojednavajici o tom samem by mi pripadalo velmi hloupe a nevhodne ;) . --Master_Chief 10:12, 25. 3. 2006 (UTC)
Navíc už existuje Linuxové jádro, takže po faktické stránce to už rozdělené je. --Miraceti 18:21, 19. 3. 2006 (UTC)
Souhlasím s tím, že techniky správné je patrně pojmenování GNU/Linux, fakticky tomu ale všichni říkáme Linux, což by pro Wikipedii mělo být určující. --che 18:32, 19. 3. 2006 (UTC)
no to prave nevim, (nechci tady zacinat flame) jestli by melo byt pro wikipedii urcujici co se "rika". nicmene uznavam, ze to je spise o ideologii (viz [1])a preci jenom kdyz pride nekdo veci neznaly a chce neco zjistit o "linuxu", tak ma zajem o os a ne o kernel. stejne si ale myslim ze by mel clanek byt pojmenovany podle toho jak se to jmenuje a ne jak se tomu rika. (btw tahle problematika mi trochu pripomina "Julius Caesar" vs "Gaius Iulius Caesar" :) ) --Master_Chief 10:12, 25. 3. 2006 (UTC)
Navíc z GNU/Linux redirekt existuje. --Luděk 18:38, 19. 3. 2006 (UTC)


techniky správné je patrně pojmenování GNU/Linux ... hm, prvně byste se pánově měli shodnout na tom, co vlastně pojmenováváte, poněvadž existuje spousta linuxů, které GNU nejsou - a nemyslím tím "spousta jader" :) nýbrž různé linuxy třeba v embedded zařízeních, které jedou místo nad glibc (GNU) nad uclibc (ne-GNU) a busyboxem (taky ne-GNU, náhrada základních příkazů), takže si název GNU/Linux opravdu nezaslouží ... --Kavol 09:13, 20. 5. 2006 (UTC)

tu zajímavost klidně připište do články :) --slady 08:08, 22. 5. 2006 (UTC)
Kavol: rozhodně to trochu pletete. Linux je jen jeden. Jedná se o jádro operačního systému, lépe řečeno o jedno z několika jader. Jádro OS je vlastně program, který je spojníkem mezi BIOSem a hardwarem a mezi ostatními součástmi OS. Nejčastěji je jádro Linux nasazováno v operačním systému GNU, který ještě nemá své jádro vyvynut, a tak prozatím používá velmi kvalitní cizí jádra (Linux, SunOS, Darwin, FreeBSD, Hurd, ...). To znamená, že musí existovat tyto články: Linux: jádro OS, GNU/Linux: jedna z kombinací, Linuxové jádro: přesměrování na Linux, GNU: operační systém (kromě jádra), atd.
Začíná být stále větší problém české Wikipedie, že se stále více uchyluje k nesprávným a velice nešťastným tvrzením, místo aby se držela faktů. Doufám, že přestanete obhajovat tuto politováníhodnou situaci a přejmenujete články do věcně i formálně správné podoby a přestanete překrucovat a popírat fakta. Vzhledem k tomu, že si Wikipedie klade za cíl být encyklopedií, musíte se tak chovat a články tvořit tak, aby odpovídaly skutečnosti. Děkuji za pochopení. Nador 15:20, 7. 3. 2008 (UTC)
Pár korekcí: GNU má jádro a tím je Hurd, které ale dosud není dostatečně zralé pro reálné použití. Z ostatních, které uvádíte, není ani jedno v kombinaci s GNU prakticky vůbec používáno (vyjma Darwinu, který nemá s GNU nic společného) a faktem tedy zůstává, že jediným používaným jádrem GNU je Linux (platí i naopak). (ještě upřesním: mluvím o Debian GNU/kFreeBSD a Nexenta OS, ne o FreeBSD a Solaris, které s GNU opět nemají skoro nic společného) Nicméně souhlasím, že GNU/Linux je správnější a konkrétnější označení. Tento argument jde ale proti očekávatelnosti názvu, jinými slovy, hledá-li čtenář Linux, hledá operační systém a ne jádro. Dle interwiki se zdá, že na většině wikipedií převážila ona očekávatelnost (z čehož nic nevyvozuji, sám dosud nemám vyhraněný názor). --Adam Zivner 17:29, 7. 3. 2008 (UTC)
S Hurdem souhlasím, šlo pouze o mnou vyslovenou nepřesnost, a abych nebyl pozadu, tak ještě doplním, že v jádře Hurd se nyní používá mikrojádro GNU Mach, které může být za jistých okolností nahrazeno jiným (např. L4). Například v OS MacOS X se používá mikrojádro Mach, ale nad ním nestojí Hurd, nýbrž BSD jádro. Toto spojení se nazývá XNU (XNU's Not Unix). Nabalením dalších komponent (je jich na 250) vzniká OS Darwin. V podstatě je Darwin směs BSD a GNU s trochou Apple technologií.
Pokud jde o operační systém GNU s různými jádry, uvedu zde příklady, které Vám dokáží, že nemáte pravdu (sám jste jich pár uvedl, moc tomu tedy nerozumím, jak jste to myslel):
* příklady GNU/Linux: Fedora, Ubuntu, Slackware a mnoho dalších.
* příklady GNU/SunOS: Jedna ze sekcí Debianu, Nexenta, která také vychází z Debianu, a další, jejichž výčet je zde. V některých případech je použito z GNU pouze několik programů (zato však velice důležitých, jako gcc, apod) a potom je finální jméno ještě dále upřesňováno podle dalších použitých programů a vznikají z toho (pro někoho zbytečně rozpitvané) názvy jako BSD/GNU/SunOS.
* příklady GNU/Darwin: GNU Darwin distribution, OpenDarwin - vývoj zastaven. Jejich jádro je (jak jsem uvedl výše) už samo o sobě GNU/BSD/Mach a nabalením dalších aplikací vzniká plnohodnotná distribuce jako právě GNU Darwin distribution (ten přijímá další GNU programy), nebo Mac OS X (ten využívá spoustu knihoven NeXTStepu a technologií z Mac OS 9).
* příklady GNU/FreeBSD - lépe řečeno GNU/kFreeBSD: Pravděpodobně jen Jedna ze sekcí Debianu - zde je recenze a tady jeho LiveCD verze.
* příklady GNU/NetBSD - opět Debian
* příklady GNU/Hurd - LiveCD Hurd, Debian GNU/Hurd, Bee GNU/Hurd, vývoj pravděpodobně již ukončen.
* příklady Gentoo/Alt: Gentoo/* BSD (Gentoo/FreeBSD, Gentoo/NetBSD, Gentoo/OpenBSD, Gentoo/DragonflyBSD - neoficiální, Gentoo/Interix - neoficiální), Gentoo/SunOS, Gentoo/Hurd - neoficiální, vývoj pravděpodobně ukončen, Gentoo/Darwin.
* příklady ostatních OS, která kombinují různá jádra s některými programi GNU nebo celým GNU OS (většinou už je nelze považovat za systémy GNU): Haiku, MenuetOS (a jeho odnože), SkyOS, AtheOS a jeho odnože, a další.
Z uvedeného vyplývá, že ačkoliv je spousta uvedených systémů již neaktivních, spousta se jich teprve rozvíjí a spousta se těší veliké oblibě, neboli zdaleka není pravda, že by neexistovalo nic než GNU/Linux.
Očekávatelnost bych také viděl jinak. S tím, jak bude obliba Linuxu narůstat, stále více uživatelů bude uvědomělých, kteří budou hledat Linux pod pojmem GNU/Linux.
Pokud bych měl vymyslet kompromis, zněl by takto: Článek o OS Linux by čtenář našel pod GNU/Linux. Jádro Linux by našel v článku Linux (Jádro) a článek Linux by pouze odkazoval na GNU/Linux, přičemž na GNU/Linux by bylo už nahoře viditelně zobrazen viditelný nápis: Tento článek pojednává o OS Linux, pokud hledáte jádro Linux, najdete ho ve článku Linux (jádro). Raději bych však byl pro bezkompromisní prosazování pravdy a faktů a upevňování pozice Wikipedie jako důvěryhodného a obecně uznávaného zdroje (Linux - jádro, GNU/Linux - distribuce jádra v OS GNU). Děkuji, Nador 02:13, 10. 3. 2008 (UTC)
Mimochodem - podívejte se jak to mají udělané na anglické wikipedii, tam to mají přesně tak jak to má být, ne jak se to říká mezi lidmi. Nador 02:41, 10. 3. 2008 (UTC)
Ad Darwin: jde o BSD s trochou Apple a GNU, rozhodně se ale nedá říct, že je to GNU operační systém, neboť většina komponent je neGNU.
Ad V některých případech je použito z GNU pouze několik programů (zato však velice důležitých, jako gcc, apod) a potom je finální jméno ještě dále upřesňováno podle dalších použitých programů a vznikají z toho (pro někoho zbytečně rozpitvané) názvy jako BSD/GNU/SunOS. všimněte si, že tyto velmi důležité programy se nevejdou do žádné definice operačního systému (kterou funkci OS gcc zastává?) a tedy není nutné to nijak dál zpřesňovat. BTW, nevím proč by měl být tento operační systém pojmenováván BSD/SunOS, když od verze 5.0 nemá s BSD mnoho společného.
Ad váš výčet GNU systémů: nepochybně existuje množství variant GNU + jádro, žádné z nich (kromě GNU/Linux) ale není reálně používáno.
Očekávatelnost bych také viděl jinak. S tím, jak bude obliba Linuxu narůstat, stále více uživatelů bude uvědomělých, kteří budou hledat Linux pod pojmem GNU/Linux. to je jen vaše spekulace, IMHO navíc nanejvýš nepravděpodobná. Kde berete jistotu, že bude obliba Linuxu narůstat? A jak z toho vyplývá, že uživatelé budou uvědomělí? Kolik uživatelů Windows si je vědoma hybridní architektury jádra Windows NT?
Mimochodem - podívejte se jak to mají udělané na anglické wikipedii, tam to mají přesně tak jak to má být, ne jak se to říká mezi lidmi. - tohle tuplem nechápu, vždyť je to to samé co máme momentálně my.
Jinak, myslím, že už jsme dost OT a pokud si přejete pokračovat v diskusi, bylo by lepší nějaké jiné místo. --Adam Zivner 11:38, 12. 3. 2008 (UTC)
Pane to snad nemyslíte vážně? Právě jsem Vám dokázal, že reálně používaných systémů je velmi mnoho, nejen GNU/Linux. Uvědomte si, že Wikipedie musí popisovat technicky správný stav věcí, ne stav, který by někdo chtěl. S tou anglickou Wikipedií se omlouvám, asi jsem se špatně podíval. Máte pravdu, že diskuse je OT (pokud tedy OT znamená, že se z ní stává hádání se) a už dále nebudu přispívat, asi bysme se ničeho nedobrali. Je to jen škoda pro důvěryhodnost Wikipedie jako informačního zdroje. Díky za diskusi, Nador 15:39, 12. 3. 2008 (UTC)
Nic jste nedokázal, jen jste uvedl několik operačních systémů z nichž většina je experimentální a zbytek má také minimální počet instalací. Ať tak či tak, je to mimo mísu a s předmětem sporu to moc nesouvisí. --Adam Zivner 15:45, 12. 3. 2008 (UTC)
Pane, pokud bysme to měli brát tak jak říkáte, pak Linux má také zanedbatelný počet instalací a nemuseli bychom zde o něm vůbec psát, že? Ne, pane, i zanedbatelný počet instalací je dostatečný počet na to, aby tato distribuce nesla označení živá, používaná instalace! To znamená, že FreeBSD, OpenBSD, NetBSD, PC-BSD, Nexenta, OpenSolaris, a mnoho mnoho dalších, jsou velice dobré a dosti používané operační systémy a tím, že plácnete do vody a řeknete, že nejsou používané, tím nikoho nenadchnete ani nepřesvědčíte. A tato diskuse tak mimo mísu není, protože jde o svobodu a o pravdu. A vy se mýlíte. Díky, Nador 15:53, 12. 3. 2008 (UTC)
Nepletete si pojmy? Souhlasím s tím, že FreeBSD, OpenBSD, NetBSD, PC-BSD a OpenSolaris jsou hojně používané. Žádný z nich ale není GNU ve smyslu operačního systému. --Adam Zivner 16:00, 12. 3. 2008 (UTC)
Ano, to nejsou, ale Nexenta ano, Debian GNU/kFreeBSD také a pár GNU hojně využívaných systémů se najde, věřte mi (ostatně to máte pár editací výše napsáno). A už bych vážně tuhle diskusi ukončil, myslím, že už jsme si vše řekli. Handrkovat se o jednotlivé systémy není potřeba, vše je již vyřešeno. Vy jste tvrdohlavý a neuznáte, že není na světě jenom Linux, takže by tahle diskuse vedla jenom do pekel :-). Nador 16:41, 13. 3. 2008 (UTC)

Adamova editace[editovat zdroj]

Možná, že odstavec byl v některých místech nepřesný nebo POV, ale alespoň popisoval o co ve sporu jde, což vaše extrémně stručné shrnutí nedělá. A za POV by mohlo být označeno také. Z anglického překladu jste vynechal nejen poslední větu, ale hlavně celý článek en:GNU/Linux naming controversy, který má přes 25kb a hvězdičku a obsahuje řadu věcí, které byly ve vámi smazaném odstavci. -- Hkmaly 20:38, 13. 3. 2007 (UTC)

IMHO cela ta kontroverze neni az tak dulezita, aby ji bylo venovano takove misto v clanku. Krome toho to bylo psano neencyklopedickym stylem formou diskuze, ktera se zda silne zaujata pro variantu jmena "Linux". Dale tam byly fakticke chyby (napriklad jadro lze zkompilovat i pomoci ICC). Podle me stavajici obsah priblizne staci, dalsi vetsi rozsireni bych dal az do vlastniho clanku jako na en.wiki. Adam Zivner 20:47, 13. 3. 2007 (UTC)
Pravda, možná by bylo lepší dát to do vlastního článku ... a BTW, ta vaše verze mi také připadá jako "pro Linux" ... -- Hkmaly 23:06, 13. 3. 2007 (UTC)

Pahýl?[editovat zdroj]

Tento článek přece nemůže být pahýl? Jenom od oka vypadá 100x delší než Solaris (operační systém), který pahýlem není. --82.113.50.120 16:45, 15. 11. 2006 (CET)

Editujte s odvahou. --che 16:05, 15. 11. 2006 (UTC)

Důvod proč ponechat odkaz linuxalt.cz[editovat zdroj]

Dle mého skromného mínění se pletete, nejedná se o neaktualizovanou stránku, ale o stránku zabývající se referováním o konferencích, které se konají pravidelně v listopadu. Čili letos v roce 2007 tam bude aktualizace dalšího ročníku. Odkaz je to velmi důležitý, protože tam jsou ke stažení 2 DVD video návody (detaily viz ten web) ale hlavně: oboje dvd jsem stáhl a musím konstatovat, že za to opravdu stojí. Očekávam tedy vaše další rekace, s pozdaravem --Zacatecnik 10:45, 18. 4. 2007 (UTC)

Je to pravděpodobně stránka jedné Linux users group, takových je na světě spousta, kdyby se měl přidávat odkaz na každou, která má dobré DVD ke stažení, tak z toho máme hezkou skládku odkazů. Napadá mě namátkou (bývalé) AVC ze Silicon Hill, kde jsou ke stažení brilantní přednášky. Když k tomu přidáme odkazy na anglické konference (kterým musí čtenáři rozumět, ne?), tak se z Wikipedie stane Linuxový portál. Tohle asi není nejlepší cesta... --slady I~b 11:27, 18. 4. 2007 (UTC)
Já jsem jak pro odkazy na linuxalt, AVC a klidně na další které budou v češtině a takto kvalitní a obsáhlé. 88.146.55.207 19. 9. 2010, 23:50 (UTC)

Ok beru, ale zase, nesouhlasim s timto: ctenar musi umet anglicky- ja se domnivam ze ctenar ktery zavita na cz wiki je vetsinou lama (opravdu mysleno v dobrem) protoze je tu jasny rozdil 70k cz clanku ku 1700 k en clanku. takze kdyby uzivatel-ctenar hledal kvalitni info jde do english- v tom pripade to neni ale nas ctenar. domnivam se tedy ze sem chodi lidi co moc vecem nerozumi a radi si o tom prectou ve svem rodnem jazyce... dale: jsou to 2dvd video lekci! kazdy videjko ma asi 50min a takovy na dvd jsou 10-12, opravdu kvalitni videa v rodem jazyce, je to mozna user group skupina ale pridava zadarmo neco kvalitniho ke stazni. Tolik linku tam neni, aby se tam tento nevesel, nema tedy smysl neco ubirat, naopak lepsi je pridavat dalsi a dalsi kvalitni zdroje, zatim s pozdravem --Zacatecnik 11:36, 18. 4. 2007 (UTC)

Z webu není vůbec jasné, že se bude konat druhý ročník. To, že to není mrtvý projekt ví několik málo zasvěcenců. Navíc je zavádějící i kategorie ve které je uveden. Rozhodně se nedá srovnávat s ostatními v dané kategorii uvedenými médii. Tento odkaz by byl vhodný u článku o dané konferenci, ale pochybuji, že tato konference dosahuje významu, který je zde prezentován. Proto odkaz znovu odstraňuji.--PaD 14:54, 18. 4. 2007 (UTC)

ok ok hadat se nebudu na wiki sem velmi kratce, jeste poradne nevim jak to chodi, tak Vam tedy budu verit ze vite co delate, ale podle me odstranujete kvalitni odkaz ps: presto bych rad aby se vyjadrilo vice lidi, slo by zalozit hlasovani jako je hlasovani o smazani clanku? jestli ano prosim kde, jak jsem psal jsem tu kratce, diky za pochopeni --Zacatecnik 17:15, 18. 4. 2007 (UTC)

Zkuste to nadhodit pod lípou. To pro průzkum názorů tohoto charakteru bude stačit. S pozdravem --PaD 18:11, 18. 4. 2007 (UTC)

Sekce Programování pod GNU/Linux?[editovat zdroj]

Tedy, přijde mi, že v sekci programování je opomenuto masivní nasazení Linuxu jako serverového operačního systémy - a skutečnost, že drtivá většina skutečného produkčního nasazení Linuxu se týká právě serverových a zejména pak webových aplikací. Nechtělo by to přidat kapitolu Nasazení GNU/Linux v produkčním prostřední ? Jako já jen, že se právě tímhletím už léta živím, takže... --Xchaos 22:03, 29. 1. 2008 (UTC)

Jj to je prave ono, vy znalosti mate, tak nevahejte je pridat. Ja treba mam Linux rad, sleduju tenhle clanek, ale o Lin. jako takovem vim hodne malo, takze je presne zapotrebi aby se nasel nekdo kdo zna, umi a je ochoten se o informae podelit. Hezky zbytek vecera --Zacatecnik 22:09, 29. 1. 2008 (UTC)

Poznámka o výslovnosti[editovat zdroj]

Odstranil jsem poznámku o výslovnosti. Důvod:

- výslovnost v češtině přesně odpovídá zápisu slova, nejedná se o žádnou výjimku
- v české Wikipedii narozdíl od anglické není zvykem uvádět výslovnost (podíl na tom zřejmě má i mnohem větší složitost a nepravidelnost anglického pravopisu; když už by tady měla taková poznámka být, tak u UNIXu - má v češtině nestandardní výslovnost založenou na anglické: /junIks/)


Problém jestli se i ve slově Linux má vyslovovat jako /I/ nebo /aI/ patří do angličtiny, tady není důvod to řešit (tím spíš ne jako první věc ze všeho). --Imploder 2. 10. 2008, 15:30 (UTC)

Zásadně nesouhlasím. Výslovnost do článku patří, protože to není původem české slovo. Dokonce není ani původně anglické, takže tato informace je naprosto relevantní. Jsem silně proti snižování informační hodnoty (encyklopedického) článku. --Milan Keršláger 3. 10. 2008, 16:41 (UTC)
Tak to zase nesouhlasím já. Že Linux není původem české slovo je pravda, ovšem i mnoho jiných slov je cizího původu a na Wikipedii výslovnost uvedenou nemají. Nic to nemění na jeho výslovnosti, která zcela odpovídá tomu, jak se píše. Váš fonetický zápis ani není úplně přesný, i je vyslovované nenapjatě, jako [ɪ]. IPA [linuks] neodpovídá ani anglické výslovnosti. Asi odpovídá finské, ale to je tady dost irelevantní. Článek nepojednává o výslovnosti cizích slov, je o Linuxu jako operačním systému. Pokud ta informace do článku vůbec patří (myslím, že nikoliv), rozhodně ne jako první údaj hned pod nadpisem. Kvalitu článku neurčuje jenom jeho obsáhlost, ale i přehlednost a relevance informací v něm obsažených.
Opakuju, že česká Wikipedie narozdíl od anglické nemá tradici uvádět pod nadpisem výslovnost a v tomto případě, kdy je naprosto pravidelná a nezáludná (a navíc ještě obecně známá), k tomu není žádný důvod. O nic větší než u jakéhokoliv jiného slova cizího původu. --Imploder
  1. To, že vy víte, jak se to vyslovuje, neznamená, že to vědí ostatní (slyším často lajnuch, linuch i jiné deriváty)
  2. Vaše „není zvykem“ znamená jen to, že by měla být všude jinde doplněna.
  3. Nezačínejte revertovou válku a dosáhněte prosím kompromisu, tj. pokud víte, jak má znít správná verze, opravte článek místo odstraňování důležitých údajů.
Děkuji, --Milan Keršláger 3. 10. 2008, 20:30 (UTC)
Mám za to, že zdaleka nejběžnější a známá je výslovnost "linuks" (i když jakýsi "lajnaks" už jsem slyšel taky). Tvrzení „není zvykem“ znamená jen to, že by měla být všude jinde doplněna je pokud vím jen váš výklad a ostatní wikipedisti s tím nemusí souhlasit. Připouštím ale, že to dává smysl, a pokusím se přispět líp.
Oba víme jak se to vyslovuje, problém je v zápisu v IPA. Já vím, jaké značky tam mají české hlásky, spousta jiných lidí o tom má jen mlhavou představu. Navrhuju proto použít místo fonetické abecedy výslovnost psát českou abecedou "tak, jak se to vyslovuje". Příklady:
Linux (výsl. „linuks“)
UNIX (výsl. „junyks“)
Windows (výsl. „vindous“)
Cache (výsl. „keš“)
Takový zápis výslovnosti každý intuitivně pochopí a pro slova v češtině je dostačující. Zapsat i číst výslovnost může tak každý a nepotřebuje se na to učit fonetickou abecedu. IPA může být pro člověka, který ji nezná, matoucí - např. zvuk českého 'ch' se v ní píše [x], takže třeba slovo TEX je /tɛx/ - to by běžnému čtenáři nic neřeklo. V článku o něm je to napsáno „tech“ - to je myslím správný přístup a na něj navazuju.
Univerzální fonetická abeceda je potřeba u cizích jazyků, kde zapsat to česky přesně často není možné (čeština dané zvuky nemá nebo nerozlišuje určité kontrasty v tom jazyce důležité). Navrhuju, aby se výslovnost v češtině psala česky a IPA používala pro výslovnost v cizích jazycích. IPA a X-SAMPA jsou mezinárodně uznávané standardy a když se něco tak označí, tak by to příslušnému standardu mělo odpovídat. K jejich správnému používání taky patří rozlišování mezi zápisem fonémů (tj. jednotek kontrastujících v daném jazyce, angl. phonemic transcription, psáno v / /) a alofonů (tj. variant fonémů, jejich "realizace" v daném prostředí, angl. phonetic transcription, psáno v [ ]). Dá se to nastudovat v anglické Wikipedii.
Co na to říkáte? Snažím se zlepšovat encyklopedickou kvalitu Wikipedie. Výslovnost v české Wikipedii opravdu není zvykem a když už něco takového zavádět, tak způsobem fakticky správným i přínosným pro čtenáře. --Imploder 4. 10. 2008, 18:37 (UTC)

Z vašeho příspěvku jasně vyplývá, že IPA je relevantní, protože popisuje výslovnost nejlépe. Pokud máte pocit, že tam musí být i váš subjektivní přepis do češtiny, tak prosím, ale důležitý je vždy originální (a přesný) přepis, který se ve většině případů maximálně dodržuje i při přejímání slova do jiných jazyků. Pokud ho odstraníte, měl by být z encyklopedického hlediska obratem opět doplněn, protože vaše informace je nedostatečná (argument nikdo to nezná je pro encyklopedii směšný, protože ta slouží právě k tomu, aby tyto informace poskytla). --Milan Keršláger 5. 10. 2008, 11:58 (UTC)

Ne, nevyplývá. Vyplývá z něj, že IPA je relevantní u cizích jazyků (protože ty obvykle český pravopis přesně přepsat nedokáže), ale u češtiny stačí. Je to logické: česká abeceda a pravopis je systém sloužící k zápisu češtiny a tento úkol plní dobře, ale není uzpůsobený k zápisu jakéhokoliv jazyka na světě. Na to byly vyrobeny zmíněné mezinárodní fonetické abecedy.
Máte pravdu, že IPA umožňuje přesný zápis výslovnosti. To však neznamená, že by byla automaticky vždycky lepší. Tady nejde o to popsat naprosto přesnou fonetickou realizaci slova Linux v češtině. Kromě toho, že tato realizace se může být [lɪnuks] nebo [lɪnugz] (před znělou souhláskou), může se i mírně lišit u různých dialektů. Např. asi víte, že v Praze je tendence vyslovovat samohlásky otevřenější, na Moravě naopak zavřenější. Přesný fonetický zápis v IPA je správný jenom pro jednu variantu. Dále je tady ta alternace znělých a neznělých souhlásek: koncová sohláska (jako třeba d ve slově med) nebo skupina souhlásek (jako třeba ks ve slově Linux) je neznělá když následuje pauza nebo neznělá souhláska a znělá když následuje znělá souhláska. Přesný fonetický zápis může zachytit jen jednu z nich, ne obě současně. Asi logicky si vyberete verzi slova vysloveného samostatně, tedy "Linux" a pak pauza - tj. varianta s neznělým koncem [ks]. Teď si představte, že takto zapíšete slovo končící na znělou souhlásku - třeba "fond". Přesný zápis tak bude [font], tj. totéž, co pro slovo "font". Z takového "přesného" zápisu se tak člověk nedozví, na jaký foném (hlásku) slovo končí a jestli se skloňuje [fondu] nebo [fontu]. Ze zápisu českými písmeny, tedy v podstatě zápisu fonémů, se to dozví a nemusí umět IPA.
Proč tohle všechno píšu: abych ukázal, že neexistuje jedna přesná výslovnost nezávislá na prostředí. Něco takového nemůžete mít podobně jako nejde sestrojit perpetum mobile, udělat kvadraturu kruhu nebo spouštět stejné binární programy na Linuxu i na Windows. Vyplývá to z podstaty věci: fonémy jsou abstraktní jednotky, můžou mít různé konkrétní podoby. Tak je tomu v češtině i v jiných jazycích. Nezbývá než vypsat tyto jednotky, tj. fonemický zápis.
Co navrhuju je:
  1. výslovnost v češtině psát česky - nabízí zápis českých hlásek, přístupné každému i bez zvláštních znalostí (narozdíl od IPA)
  2. výslovnost v cizích jazycích psát v IPA - nabízí zápis jakýchkoliv zvuků
Ani jedno není nedostatečné, obojí plnohodnotně slouží svému účelu. Encyklopedie má pokud možno poskytovat co nejlepší informace co nejsrozumitelnější formou. V situaci, kdy IPA není potřeba (protože u češtiny je způsob sdělení stejné informace prostým napsáním slova tak jak se vyslovuje), není argument srozumitelnosti s ohledem na vědomosti uživatelů vůbec směšný. Je to jednoduché a funguje to, co víc byste chtěl? Nebo vám snad připadá, že lepší než že TEX se vyslovuje "tech" je že TEX se vyslovuje /tɛx/? Oba zápisy říkají to samé.
Nesmyslně prosazujete co nejpřesnější zápis v IPA a neuvědomujete si, že je to blbost. Taky vůbec nechápu, jak můžete vzít nahrávku Linuse mluvícího cizím jazykem, zapsat v IPA něco jiného, než tam říká, a prohlásit to za správnou českou výslovnost slova Linux. A pak mě ještě napomínat, abych tam ten nesmysl vrátil. Zameťte si laskavě před vlastním prahem, sám nemáte zdroj. Vlastně bylo v zájmu dodržování pravidel Wikipedie, že jsem vám to smazal. Nemůžete použít zdroj k tvrzení něčeho, co neříká. --Imploder

Hlavně tam nevracejte {{IPA2|linuks}}, to je špatně (i když bych to někdy chtěl slyšet takhle vyslovené). Honza Záruba 5. 10. 2008, 12:11 (UTC)

To musíte říct mojemu dědovi, je z Klenovic na Hané a v tamním nářečí se rozlišuje tvrdé a měkké i. Měkké i má stejnou kvalitu krátké i dlouhé ([i i:] místo standardního [ɪ i:]) a tvrdé zní jinak (asi [ɨ ɨ:]). Dost možná to slovo ještě nevyslovil, protože Linux nezná, ale vyslovil by to asi [linuks]. --Imploder

Vážený kolego, odstranil jste z článku odkaz, který obsahoval skutečnou informaci (výslovnost podle Linuse). To je redukce encyklopedicky důležitých informací (zbytečná a kontraproduktivní). Encyklopedie má (jak sám píšete) nabízet co nejpřesnější obsah, ale obratem ho sám zavrhujete (navíc s odkazem na nevzdělanost čtenáře, což je absurdní). Nerozumím tomu. Opravte prosím původní verzi a přestaňte se zabývat výslovností „i“ (když zde jde o zásadnější „x“ a „ch“ nebo „aj“ a „i“ nebo i jiné patvary). A také bych vás prosil, abyste nenarušoval chronologii diskuze, protože to pak může vypadat, že někdo komentuje něco, co ve skutečnosti nekomentoval. --Milan Keršláger 6. 10. 2008, 06:36 (UTC)

Písmeno x v zápisu výslovnosti nepoužívám, lepší je explicitní "ks". X je zvláštní písmeno v tom, že odpovídá dvěma fonémům (/k/ a /s/) za sebou. V IPA značí české "ch". Žádnou přesnost tady nezavrhuju. Českou výslovnost slova TEX je možné napsal "tech" česky nebo /tɛx/ v IPA. Oba zápisy říkají to samé. "tech" je pochopitelné pro každého čtenáře, /tɛx/ jenom pro toho, kdo zná české hlásky v IPA. Proto je "tech" vhodnější. Neobhajuju psaní výslovnosti slov v cizích jazycích česky místo v IPA, to by skutečně znamenalo ztrátu přesnosti. Děkuji za pochopení. --Imploder

Tak předně uvedení výslovnosti vlastních jmen je zcela OK i na české Wikipedii. Dále, je možné, že současný zápis neodpovídá přesně tomu, co Linus vyslovil. Je potřeba to opravit, nikoli odstranit relevantní referenci. Miraceti 6. 10. 2008, 06:49 (UTC)

Jsem rád, že slyším co se týče uvádění výslovnosti i názor někoho jiného. K opravení: navrhl jsem myslím optimální řešení, podívejte se na moji diskuzní stránku. V poznámce na začátku článku nešlo o to, co přesně Linus vyslovil, ale o správnou výslovnost slova Linux v češtině. Na českou Wikipedii především patří výslovnost slova Linux v češtině. Výslovnosti v jiných jazycích je možné si zjistit na příslušných verzích Wikipedie, případně z jiného zdroje pokud to někoho zajímá. Asi se shodneme, že článek o operačním systému tady není od toho, aby obsahoval jejich seznam. Když tak tam může být odkaz na Wikislovník nebo něco takového.
Vidím, že jste uvedl stránku do stavu podobnému tomu, jaký jste dřív sám zrušil. Výslovnost tak má svoji sekci na úrovni Historie, Aplikací, atd., což mi přijde krajně nevhodné. Obsahuje vlastně informace vytažené z diskuze. Je to trochu zavádějící (Linus používá různé výslovnosti podle jazyka) a neobhajuje správnost české výslovnosti "linuks". Navíc se mi nelíbí kombinace různých zápisů výslovnosti u porovnávání.
Chápu, že nemáte na každou malichernost čas a chcete ukončit spor. Rád bych ale použil svoje kvalitně upravené řešení (na diskuzi) než se vrátit k takovému zbytečnému narušení struktury článku. Věnoval jsem tomu čas, myslím, že je kvalitní a správné. Je vylepšením toho, co tam bylo. Děkuji. --Imploder
Nejlepší by bylo to asi dát na pár měsíců k ledu, a pak se uvidí. Po faktické stránce je to teď snad ok. Souhlasím, že střídání zápisu výslovnosti je nevhodné, ale považuji to jen za dočasné řešení, než jej nějaký lingvista přepíše do IPA, kterou Wikipedie preferuje. Přesunul jsem to ze začátku stránky proto, že výslovnost není pro předmět tohoto článku vůbec podstatná (a myslím si to obecně u mnoha článků na Wikipedii, podobné problémy se objevují jako západy Slunce - jen občas je zataženo, takže to není tak dobře vidět) - Linux bude tím, čím je, i když ho budeme vyslovovat jakkoli. Slovníkové definice nebývají pro encyklopedii moc důležité, jsou spíše doplněním. Běžný Čech, když uvidí v českém textu slovo "linux", tak ho přečte "linuks", aniž by nad tím přemýšlel. Je proto zbytečné ho hned na začátku textu upozorňovat, že název přečetl správně. Poznámka dole je prostě zajímavost. Že je na úrovni Historie a Aplikací, je dáno zejména všestranností Wikipedie, nehledal bych v tom nějakou hlubší myšlenku. Vaše "optimální" řešení není optimální, neboť (a chápu, že je to z důvodu nutné stručnosti v úvodu článku) zamlčuje podstatný rys celého problému: je to vlastní jméno, které se čte "blbě" skoro všude. Možná by se dalo i dokonce podotknout, že i Linus to v jeho finské švédštině čte jinak než v anglickém proslovu. Nemá ale smysl celou záležitost rozmazávat. Optimální řešení zkrátka neexistuje, hledá se po inženýrsku dostatečně dobré řešení za co nejnižší cenu. Miraceti 6. 10. 2008, 12:35 (UTC)
Jo a ještě něco k tomu Vašemu návrhu: Proč se "Linux" čte v češtině obvykle "linuks" nevyplývá z toho, jak jej čte Linus, ale prostě z toho, jak se písmenka, ze kterých se to slovo skládá, v češtině běžně čtou. Odkaz na jeho podobnou výslovnost by byl falešnou referencí. Miraceti 6. 10. 2008, 12:40 (UTC)
To si osobně myslím taky, ale kolega Milan Keršláger chtěl přesto výslovnost v článku mít a ospravedlnit ji s ohledem na Linuse Torvaldse. Snad se dá tvrdit, že "linuks" je v tomto ohledu "pravověrnější" než třeba "lajnuch", uznávám však, že to i tak stojí trochu na vodě. Je to ale lepší než co tam bylo původně.
Pokud by někdo potřeboval české slovo "Linux" v IPA, tak tady je: /lɪnuks/. Obyčejná poznámka u hesla bez nějakých cizích jazyků je ale opravdu uživatelsky přívětivější napsaná jednoduše česky (příklad TeXu). --Imploder 6. 10. 2008, 13:12 (UTC)

Aby to pro budoucí generace Wikipedistů nezapadlo[editovat zdroj]

Tady je návrh kolegy Implodera:

'''Linux''' (výslovnost: „linuks“ <ref>podobnou výslovnost používá i jeho tvůrce Linus Torvalds: [http://www.linux.org/info/sounds/english.au Výslovnost slova Linux podle Linuse Torvaldse] {{Vjazyce2|en|Hello, this is Linus Torvalds and I pronounce Linux as „Linux“}}, v překladu: ''Ahoj, tady Linus Torvalds, já vyslovuji Linux jako „Linux“.''</ref>)

hláska "X" není "ks" - nevymýšlejte, prosím, zjevné nesmysly ** --MiroslavJosef 6. 10. 2008, 13:14 (UTC)
S tímto návrhem nesouhlasím a příslušnou editaci jsem revertoval [2]. Uvedená česká výslovnost není nikterak podložená a konstrukce podobnou výslovnost používá i jeho tvůrce Linus Torvalds zavání vlastním výzkumem a dle mého názoru není pravdivá (Linusova výslovnost je jiná). Pokud se výslovnost nedá shrnout jedním IPA přepisem (což zjevně nedá), pak by neměla strašit v úvod, ale zaslouží si vlastní kapitolu. Navíc došlo zmíněnou editací k odstranění šablony {{chybí zdroj}} i relevantních informací (přepis obvyklé anglické i Linusovy výslovnosti). --Petr Adámek 7. 10. 2008, 11:06 (UTC)
Linusova výslovnost není úplně stejná jako česká, je jen podobná. Nápad, že českou výslovnost určuje Linusova, ostatně není můj, ale vašeho kolegy. Prostě na tom trval, tak jsem mu tu referenci aspoň upravil do použitelné podoby (ne lživé). Mohl jsem se místo toho hádat, ale nechám ho, ať si to klidně myslí, pokud tím nekazí článek.
K výzkumu: zacházíte zbytečně daleko. Přečtu/poslechnu si zdroj a posoudím, zda informace v něm obsažená podporuje dané tvrzení. Kdyby bylo samotné získávání dat ze zdroje vlastním výzkumem, pak by Wikipedie nemohla fungovat. Nekomplikujte prosím fungování Wikipedie nemístně přísnými požadavky na banální věci. Slovo na té nahrávce je jasně podobné výslovnosti "linuks", ne "lajnuch". Nedělejte ze mě (a návštěvníků, kteří si to můžou taky poslechnout) hluchého. Je to normálně čitelný zdroj.
Česká výslovnost se do jednoho IPA přepisu shrnout dá, musí jít však o zápis fonémů. Samostatnou kapitolu si výslovnost v různých jazycích opravdu nezaslouží. Nemá to tam co dělat a patří to do Wikislovníku. Pokud chcete, můžete si založit samostatný článek Výslovnost slova Linux v různých jazycích, ale asi by vám takovou věc přesunuli do Wikislovníku.
Šablonu {{chybí zdroj}} jsem smazal i s obsahem, ke kterému se vztahovala, takže v tom nevidím problém. K informaci, u které ta šablona je, se má doplnit zdroj. Pokud se tak nestane, má právo každý wikipedista takovou informaci smazat. Dává se k informacím, o kterých jsou pochybnosti. Není to značka "byl tady hnidopich a našel skulinku". Tyto věci slouží praktickému účelu, ne k otravování. Uvědomte si to prosím. Nějakou referenci jsem doplnil, tak nechápu, jak je možné, že jste to vrátil do stavu, kdy tam není vůbec žádná. Spolupracujte, neničte prosím. --Imploder 7. 10. 2008, 18:59 (UTC)

Evidentně je můj požadavek na hrubou přesnost nyní již pasé (skutečně mi je jedno, že student z Ostravy používá jiné „i“ než já na severu Čech, kde je čeština asi nejtvrdší), protože ze záležitosti „laj“ a „lin“ (a podobně) je po vašem zásahu nutné se uchýlit jen k naprosto přesné a exaktní variantě a ještě k tomu podepřenou zdroji. Pokud máte ještě zájem Wikipedii vylepšit, zkuste kontaktovat Ústav jazyka českého a požádat je o komentář. Dělají to docela ochotně (pokud budete slušný). Chápejte to prosím tak, že doporučuji jim poslat odkaz na to .AU od Linuse, případně můžete sestřihnou zvuk z nějakého projevu Linuse na KernelSummitu (protože .AU je hodně staré a teď už žije hodně dlouho v USA). A taky doporučuji se příště vyhnout maximalistickým oponenturám v podobě revertů a spíše spolupracovat, než razit slepě svoji verzi (proti všem). --Milan Keršláger 7. 10. 2008, 12:51 (UTC)

Co to zase říkáte o přesnosti a co na situaci mění můj zásah? Čím jsem způsobil, že "ze záležitosti „laj“ a „lin“ (a podobně) je nutné se uchýlit jen k naprosto přesné a exaktní variantě a ještě k tomu podepřenou zdroji"? Vaše myšlenkové pochody mi tady opravdu unikají. Vyjadřujte se prosím jasně.
K dalšímu textu: vidím, že si to představujete tak, že já vám budu dělat poskoka a vy mi budete revertovat (ne aby to nedejbože napadlo mě!). Jestli chcete, aby vám nějaký ústav udělal "výzkum" té nahrávky na objednávku tím, že si to poslechne, nebo zjišťovat a doplňovat další data o Linusovi a jeho výslovnosti, klidně se do toho pusťte. Jak jsem však řekl, já ani nejsem přesvědčen o tom, že česká výslovnost vychází z Linusovy a měla by se jí držet. To samo o sobě je POV a vyžádaný "výzkum" tím ovlivňujete.
Naprosto přesná a exaktní varianta je něco, co nemusí nutně existovat. "správnou" výslovnost je možné vidět z různého pohledu. Vy se držíte svého POV, že má vycházet z nějaké varianty Linusovy výslovnosti a chcete si to nechat potvrdit ÚJČ. Jakou variantu k něčemu takovému případně použít a jestli se Linusova výslovnost náhodou nezměnila mě netrápí, nevyvozuju z toho žádné důsledky pro českou výslovnost.
Ať už se rozhodnete jakkoliv, vraťte prosím do článku moji verzi s referencí jako náhradu za současnou nevyhovující dokud nebude lepší. Wikipedie je jen tak dokonalá, jakou ji uživatelé udělají. Děkuji. --Imploder 7. 10. 2008, 18:59 (UTC)

Odstranil jste výslovnost (špatně zapsanou), požádal jsem vás o nápravu (místo odstranění opravit původní verzi a zachovat odkaz), což odmítáte (a revertujete). Doplnil jste výslovnost podle vlastní teorie, která není přípustná, byl jste opraven jinými uživateli, kteří se pokusili dosáhnout kompromisu (a hlavně věcně správného zápisu bez úbytku důležitých informací), ale přesto jste opět revertoval, odstranil důležitou poznámku, že chybí zdroj. Přivlastňujete si Wikipedii, vztahujete úpravu „svého“ textu jako útok na vlastní osobu, nejste ochoten slyšet jiný názor, nejste ochoten dosáhnout kompromisu (mimochodem ostatní vaší domnělí „soupeři“ jsou uživatelé od let 2007, 2005 a 2004). Nezbude mi, než se s vámi přetahovat, dokud neobrátíte směr editací směrem k vylepšení, ovšem bez osobního vztahu – vandalové, spammeři nebo kdokoliv jiný je usměrňován bez ohledu na osobní vztah, pokud Wikipedii poškozuje. Neměl jsem jinou možnost, jak ukončit vaše odhodlání vést revertovou válku, než vás vyzvat, abyste sám navrhl nebo dosáhl kompromisu (když jste se o něj nepokusil automaticky a ke mně máte osobní negativní výhrady – tj. napsal-li bych to já, stejně byste to revertoval). Ovšem tato neplodná diskuze by měla skončit nebo budeme zablokováni oba. --Milan Keršláger 8. 10. 2008, 07:21 (UTC)

@Imploder: Pokud má být v článku uvedena česká výslovnost, musí být podložená relevantním zdrojem. Samotné získávání informací ze zdrojů vlastním výzkumem není, ale odvozování české výslovnosti podle výslovnosti Linuse nebo na základě jiných dedukcí či vlastního pozorování již vlastním výzkumem je. Šablona {{Chybí zdroj}} byla umístěna u tvrzení, že česká výslovnost je linuks; zatímco šablonu jste zcela odstranil, toto tvrzení jste tam ponechal (byť na jiném místě). Nejsem žádný hnidopich a kdyby zde nevznikl spor o výslovnost, vůbec bych se tím nezabýval. Ale když na Wikipedii vznikne nějaký spor o obsah, rozhodující jsou zdroje. Proto jsem vznesl oprávněny požadavek na podložení sporného tvrzení relevantním zdrojem.
Na samostatné kapitole o výslovnosti nikterak netrvám, ale výslovnost v úvodní větě musí být naprosto stručná, aby celý úvod zůstal srozumitelný a vystihující to nejpodstatnější. Pokud ale nějaký jiný wikipedista přidá kapitolu o výslovnosti podloženou relevantními zdroji, nemůžete ji jentak smazat. Jeden ze základních principů Wikipedie je, že se zásadně nemažou užitečné informace, které jsou podložené zdrojem (viz bod 6 v Wikipedie:Časté chyby).
Mám stejně jako Vy a pan Keršláger zájem na tom, aby tento článek byl co nejkvalitnější. Ale toho dosáhneme výhradně konstruktivní diskusí postavenou na relevantních zdrojích. Argumenty typu toto tam bude páč je to nejrozumnější jsou v tomto kontextu irelevantní. --Petr Adámek 8. 10. 2008, 20:50 (UTC)

Pokus o formální ukončení sporu[editovat zdroj]

Pohrál jsem si s překladem z EN wiki. Odkazy v zásadě zůstaly, přibyla švédská výslovnost. Převzat byl též argument o tom, že Wikipedie nehledá „správnou“ výslovnost, ale uvádí tu nejrozšířenější. Stejně tak jsem postupoval na stránce Cache a stejně jako na anglické jsem u ní mohl ponechat „českou“ výslovnost umožněnou snadným zápisem, avšak doplnil jsem [zdroj?], protože třeba konečně někdo požádá skutečného (a věrohodně publikujícího) jazykovědce, o kterého se budeme moct opřít. Varianta s <ref> není excelentně přehledná, avšak nezaclání v úvodu. --Milan Keršláger 8. 10. 2008, 21:10 (UTC)

Výslovnost /ˈlɪnəks/ je používána v USA a někdy i v anglické mluvě oběcně, v Evropě, je Linux vyslovován povětšinou Linux. Vím, že bez zdrojů je toto tvrzení k ničemu, jen jsem chtěl upozornit, že stávající uvedená výslovnost je v češtině špatně a že by měla být situace nadále řešena a hledány zdroje, neboli že toto není uspokojivé řešení, alespoň z mého pohledu. 62.24.89.211 9. 10. 2008, 12:27 (UTC)

Wikipedista_diskuse:Imploder dostal rady, jak postupovat, avšak záměrně jich nevyužil, jen soustavně prudil a naplnil tak svoji funkci trolla. Chybně jsem se ho zastal, avšak jeho škoda. Můžete radu využit a zdroj dodat. Nepostupujte však prosím stejně jako on. --Milan Keršláger 11. 10. 2008, 20:28 (UTC)

Externí odkazy[editovat zdroj]

Redukoval jsem množství externích odkazů ([3]) Vyhozeno:

Zapleveleno[editovat zdroj]

Článek je velmi nepřehledný bez jasného tahu na branku. Je zaplevelen informacemi, které s tématem přímo nesouvisí, měly by být (resp. již jsou) jinde nebo jsou dokonce zavádějící. Dalším problémem je směřování na GNU, která není správné, protože Linux není projekt GNU a nemá s ním nic společného (kromě GPL licence). Podrobnosti i vysvětlení jsou v en:GNU/Linux naming controversy, en:History of Linux, Linuxová distribuce, Linux (jádro), Vestavěný Linux, en:Linux User Group, en:Desktop Linux, en:History of Linux, Linux (rozcestník) a zřejmě i v dalších článcích. Budu dělat postupně úpravy, které budu doprovázet zdroji, aby nedocházelo k nedorozuměním. V každém případě doporučuji výše uvedené odkazy, kde je leccos vysvětleno. Děkuji. --Milan Keršláger 7. 6. 2010, 04:22 (UTC)

Programatorsky cyklus[editovat zdroj]

Doporucil bych predelat tu poznamku o programatorskem cyklu, ktera je mirne receno zavadejici a lici Linux jakozto vyvojarsky nedospelou platformu - nebo spise vyvojare pouzivajici Linux jakozto nevyspele jedince. Pro Linux dnes existuje spousta verzovacich systemu, systemu pro ladeni, integrovanych vyvojovych prostredi, atd. Nechci ale do toho ted zasahovat sam, protoze bych to nepokladal za slusne, kdyz tam na tom ted pan Kerslager pracuje. Pokud by mu to nevadilo, dane tema prepracuji sam. Dekuji za pripadne reakce. Maertien 22. 6. 2010, 16:57 (UTC)

Určitě mi to nebude vadit, spolupráci vítám a děkuji předem. Snažím se jen o stručnost, zároveň o pokrytí tématu a nezacházet do hloubky (proto jsem třeba vytvořil GNU/Linux kontroverze nebo přesunul věci o jádře na Linux (jádro). --Milan Keršláger 22. 6. 2010, 19:45 (UTC)

Nové řešení výslovnosti[editovat zdroj]

Přesunul jsem výslovnost z úvodu do zvláštní kapitoly a dále jí rozšířil a zdokonalil. Kolega Milan Keršláger s tímto nesouvisí a odvovává se na zde dosažený konsensus. Já jsem ale přesvědčen, že toto nijak zde dosaženému konsensu neodporuje a že neexistuje věcný důvod, proč toto řešení považovat za špatné. Naopak proč nedávat anglickou výslovnost Linuxu do úvodu důvod je - není to relevantní informace. Ani ve Windows takovou informaci nemáme, ani v MySQL nebo v BSD. Proto prosím nevracejte tuto informaci do úvodu, je to dobrá zajímavost, ale do úvodu patří jen ty nejpodstatnější informace. Samozřejmě danou novou sekci může kdokoliv jakkoliv vylepšit. Palu 15. 11. 2010, 12:20 (UTC)

Informace o výslovnosti by měla být ihned na začátku článku v perexu, protože je to důležitá informace (čtenářovi by měl perex sloužit jako výtah nejdůležitějších informací a zbytek článku by je měl rozvíjet a doplňovat). Dlouhá zdejší diskuze, kterou jste zřejmě špatně četl, k tomu dospěla také. Vraťte prosím své úravy tak, abyste k článku přispěl a neprosazoval své řešení jako jediné správné. Děkuji. --Milan Keršláger 15. 1. 2011, 18:16 (UTC)
Informace o výslovnosti v angličtině do článku nepatří, a když, tak do předem určené sekce, nikoliv do úvodu. Název Linux s angličtinou nijak nesouvisí a čte se v češtině naprosto standardně. Proto nechápu, proč na tom tolik lpíte. Palu 15. 1. 2011, 18:19 (UTC)
Souhlas s Paluem. Zagothal 20. 1. 2011, 21:12 (UTC)