Diskuse:Kosatka dravá

Článek byl 18. 4. 2008 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 1. 5. 2008 ukončena s výsledkem nebyl potvrzen.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Článek byl 28. 10. 2005 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 14. 12. 2005 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Z hesla Kosatka dravá byla v období od 29. července do 14. srpna 2005 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … kosatka dravá není ryba ale savec, a že její útoky na lodi a jachty jsou spíše nedopatřením?“

Článek týdne

Tento článek byl v 50. týdnu 2005 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Od precteni clanku mi lezi v hlave, co znamena "Je druhým nejrozšířenějším savcem na zemi (po člověku)," pujde zrejme o velikost uzemi na kterem zije (nikoliv pocet exemplaru i kdyz presne takovy byl muj pocatecni dojem). (viz i anglicky second-most widely distributed...). pomineme-li mirnou paradoxnost pripadneho upresneni na uzemne nejrozsirenejsi u vodniho tvora, by me zajimalo (otazka na biology), nakolik je to dolozitelne odborne neb podle mapky to vypada, ze by mohla uzmeni rozsireni cloveka i prekonavat (nehlede k tomu, ze mapa vyskytu muze byt vzdy jen priblizna). --Nolanus 22:21, 10. 12. 2005 (UTC)

Nejrozšířenějí je pojem vztahující se k areálu výskytu. Ten nerozlišuje mezi vodou a souší, uvažuje v intencích plocha zemského povrchu. Jinak mapka není samozřejmě přesná, zahrnuje pouze oblasti s běžným výskytem, jinak se ale kosatky příležitostně vyskytují prakticky všude po oceánu. Pokud jde o člověka, započítáš-li i oceán jako oblast výskytu (rybáři, námořníci), tak o tom, že vyhraje, nelze pochybovat. Cinik 22:50, 10. 12. 2005 (UTC)

" tak tos mi to ulehcil :) clovek ji teda prekona uzemne i bez zapocitani oceanu nebo se zapocitanim?

jestli k uzemnimu rozsireni cloveka zapocitat i oceany je imho otazka neb to byva pobyt jen docasny a neni to jeho prirozene prostredi a kdyz tu kosatku dame do akvaria a prevazime po Zemi, tak se na souci vyskytuje zrovna tak. Na druhou stranu clovek se na to more dostava vlastni zasluhou...

mam proste rad presnost

--Nolanus 23:07, 10. 12. 2005 (UTC)

Tak bez započítání oceánu by asi vyhrála kosatka, vtip je v tom, že pro výskyt je směrodatné "běžně se vyskytuje". Člověk se na oceánu vyskytuje běžně (alespoň v některých oblastech, zatímco kosatka se běžně akváriem nepřeváží). Faktem je, že některé věci přesně říci nelze, jako je běžný výskyt (všichni vědci vědí, co to je, ale hranici každý určí trochu jinak) nebo co je ještě Arktida (protože existují minimálně 2 definice určující hranice Arktidy). Přitom všichni víme, co je Arktida a kde leží... Cinik 23:12, 10. 12. 2005 (UTC)

No už je to dávno zapomenutá diskuse, ale rád bych řekl, že my jsme na moří díky lodím, kosatka by na souši mohla žít díky jinému přístroji. Ale my na moři sami od sebe dlouho nevydržíme, stejně tak nevydrží ani kosatky dlouho na souši. A i kdybchom žili celý život na moři, stejně to bude v nějaké lodi, a to je souš. --Myšák (d|p) 13:23, 21. 9. 2007 (UTC)

Recenze

Jako nezaujatý nezoolog ale biolog bych si dovolil pár poznámek:

1. v prvé i v poslední řadě to chce ozdrojovat !!!, reference a citace tomu chybí jako sůl, bez toho to nemůže úspěšně projít revizí
2. v biologických článcích je třeba se vyvarovat vět typu: „…druhým nejrozšířenějším druhem (po člověku)..“. (nebo třetí nejnebezpečnější… apod.) je to zavádějící a subjektivní. Navíc v tom odkazu (zdroji) [1] v úvodu jsem žádnou zmínku o „druhém nejrozšířenějším druhu“ nenašel, ani mezi řádky. Stačilo by použít: ….patří mezi nejrozšířenější savce….
3. Úvod zcela přepracovat- úvod by měl být takový výcuc, výtah z celého článku, což není.
4. Kapitola taxonomie: chtělo by to více do podrobna. V dnešní době, kdy je systematika a taxonomie druhů založena na studiu DNA, je vhodné se zmínit stručně taky o systematice a taxonomii z pohledu molekulární biologie. Nebo by stačil nějaký aktuální fylogenetický strom
5. Kapitola popis: otěhotnět mohou jen ženy, samice zvířat zabřeznou, nebo jsou gravidní; určitě by se hodila nějaká anatomická či fyziologická zajímavost o kosatkách aby popis nebyl tak fádní
6. I když většina je uvedena v kapitole sociální vztahy a kapitole zpěv, chybí mi některé informace o jejich etologii a ekologii, respektive v jakých vodách se nejčastěji vyskytují shlukují, co jim naopak nevyhovuje, ideální teploty, informace o věcech týkajících se uváznutí kosatek na mělčině; jak se chovají v zajetí apod.
7. Sociální vztahy a zpěv bych možná sjednotil do jedné kapitoly Etologie kosatek, nebo prostě chování kosatek

--Flukeman 09:57, 3. 1. 2008 (UTC)

Já si také dovolím pár připomínek:

1. Zajímá nás problematika pojmenování v angličtině?
2. v oddílu pomenování by to chtělo sjednotit cizí slova
3. a jaké jméno dali v 18. století španělští námořníci verlybě - zajímal by nás asi originál
4. chtělo by to vyvarovat se podmiňovacího způsobu - buď tyto věty úplně odstranit a nebo je zdrojovat
5. add popis, jaktože většina historických údajů pochází jen s těchto dvou oblastí, dyť kosatky byly pozoovány i "španělskými námořníky" a i v "Japonsku"?!
6. add popis, to jsem netušil, že měsíc porodu může být oblíbený
7. je nutno výrazně zapracovat na zdrojích a doplnit je
8. doplnit česká synonyma do závorky k cizím výrazům (nebo prolinkovat): genealogické, hierarchie, entuziazmu, dominance,
9. nevím, jestli je tak nutné vysvětlovat pojem "mateřská linie". V zootechnice je to běžný definovaný pojem, který tu může mít své heslo.

--zatím to pokračování příště--Juan de Vojníkov 09:44, 26. 1. 2008 (UTC)

Taktéž si dovolím pár přípomínky:

1. Nejzásadnějším nedostatkem je jeden jediný ref - dosavadní Zdroje by chtěly přepracovat na Reference.
2. Některé pasáže jsou pro neodborníka zcela nesrozumitelné (zejm. Taxonomie a evoluce).
3. Některé pasáže jsou stylisticky poněkud neobratné.
4. Kapitola "Ohrožení životního prostředí" působí dojmem konce delšího textu - začíná informací o nějaké olejové skvrně z nějakého tankeru. Jaký nepříznivý efekt? Jaká aljašská populace? Byla to první nehoda? Obdobná je situace u dalších kapitol - jsou zpracovány úryvkovitě, náčrtkovitě.
5. Příliš mnoho červených odkazů.
6. Opravdu může být v nejlepším článku třicetkrát šablona Chybí zdroj, a to i včetně tvrzení dosti podstatných?

--Váš Mostly Harmless 13:56, 25. 3. 2008 (UTC)

Potopená loď

"Nejznámějším případem útoku kosatky na loď je napadení jachty Lucette (19 tun, délka 50 metrů)" - v článku stojí, že loď měla olověný kýl. Jsem jachtař a na základě svých zkušeností se mi zdá údaj o délce a hmotnosti značně podezřelý. Navíc podle informací v článku kosatky neútočí na největší z velryb a 50m délky je jako cíl útoku opravdu hodně. Skutečně jsou uvedené údaje správné? DarkDruid842 30. 5. 2010, 11:49 (UTC)

Píšou o tom na enwiki jako o „43-foot wooden schooner built in 1922“ ale přepočítávat se mi to teď nechce --Vojtech.dostal 30. 5. 2010, 12:40 (UTC)

Díky za info. 43-foot je rovno 13,1m a to už zní o mnoho reálněji. Upravím to v článku, díky. DarkDruid842 30. 5. 2010, 19:26 (UTC)

DČ?

V současnosti máme na Wikipedii zoologických článků s určitou kvalitou málo, ale toto v současnosti nesplňuje kritéria DČ. Pokud v nich nemá být Morfin nebo Vzteklina, tak toto už vůbec ne. Dávám čas 2 týdny na reakce, pak odebírám status. Ještě projdu en, jak to vypadá tam. OJJ, Diskuse 3. 7. 2016, 07:42 (CEST)

Je mi to líto, ale musel jsem odebrat. --OJJ, Diskuse 17. 7. 2016, 09:03 (CEST)