Diskuse:Koncentrační tábor Mauthausen

Článek týdne

Tento článek byl v 21. týdnu 2010 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Přijde mi, že by bylo lepší dát pod heslo Mauthausen článek o městě toho jména a o koncentráku to přesunout třeba na Mauthausen (koncentrační tábor). Sám to nechci dělat, protože nevím, zda ten nynější název nemá nějaký hlubší důvod. --Solly Klein 10:00, 18. 8. 2006 (UTC)

Plynové komory v Mauthausen

Wikipedista Fnn odstraňuje z článku informace o plynových komorách, prý tam nebyly. Kdežto v anglické verzi en:Mauthausen-Gusen concentration camp#Extermination through labour (vyznamenaný článek) se píše, že plynové komory v Mauthausenu nebyly jen zpočátku (Initially, the camp did not have a gas chamber of its own), pak ovšem ano (and from 1940, Mauthausen was one of the few camps in the West to use a gas chamber on a regular basis. In the beginning, an improvised mobile gas chamber – a van with the exhaust pipe connected to the inside – shuttled between Mauthausen and Gusen. By December of 1941, a permanent gas chamber that could kill about 120 prisoners at a time was completed). Kolego Fnn, odkud čerpáte, můžete nějak doložit své informace, že v Mauthauseny nebyly plynové komory? --Luděk 10:27, 10. 11. 2006 (UTC)

Na stránkách památníku koncentračního tábora Mauthausen se o plynových komorách píše také. Tlusťa 10:32, 10. 11. 2006 (UTC)

Pokusím se. Jednak si pamatuji vyjádření Simona Wiesenthala, že na území dnešního Německa a Rakouska plynové komory nebyly, ale to se mi nějak nedaří dohledat. O tom, že vyhlazovací tábory (což chápu, možná mylně, jako tábory, kde se usmrcovalo plynem), byly jen na území dnešního Polska je psáno i u nás [1], to samý se píše i tady [2], "Though most of their major concentration camps were in Greater Germany, the Nazis built their death camps in Occupied Poland, "hidden" from the German populace. " --Fnn 10:45, 10. 11. 2006 (UTC)

Jedna výjimka sse snadno přehlédne. Ani v jednom z Vámi udávaných zdrojů se nepíše, že nebyly stavěny v Německu, ale jen, že byly stavěny mimo Německo, což ovšem neznamená, že nebyly výjimky, nebo že ke konci války, když mimo nebylo, nebyly použity i tábory uvnitř Říše. Vaše doklady tedy nepovažuji za průkazné, narozdíl od Tlustova. Cinik 10:49, 10. 11. 2006 (UTC)

No mně termíny "nebyly stavěny v Německu" a "byly stavěny mimo Německo" přijdou jako synonyma...--Fnn 13:42, 10. 11. 2006 (UTC)

A když tak koukám na ty externí odkazy u článku, tak tady [3] se píše, že se tam plynové komory začaly budovat v roce 1944, ale nebyly dokončeny, a v článku samém zase že již v roce 1941 byla do tábora poslána skupina sovětských zajatců určených k likvidaci v plynových komorách.--Fnn 13:46, 10. 11. 2006 (UTC)

Už to tady sice neřešíte delší dobu, v každém případě v Mauthausen plynové komory byly - viz zde[4]. Dále byly plynové komory na území Německa v Sachsenhausenu, Ravensbrücku, Stutthofu, Neuengamme, a tuším, že i v Natzweileru a Dachau... V každém případě se v nich nezabíjelo tak masově jako v táborech v Polsku - v žádném v táboře v Německu nezahynulo tímto způsobem více než 4000 osob.--Raduz 28. 7. 2009, 12:56 (UTC)

Letos (2009) jsem se byl v Mauthausenu podívat; je to silný zážitek. Mimochodem, stojící dřevěné budovy jsou fakticky kompletními replikami, na jedné z nich se intenzívně pracovalo. Místnost označenou jako plynová komora jsem naštívil. Je poměrně malá, vykachlíčkovaná, se dvěma dveřmi s těsněními a skleněným průzorem s klapkou; jedny dveře měly být vstupní, další vedly do sousední márnice s pitevním koutem. Není mi jasné, jak se do komory zaváděl plyn. Sprchami to nebylo, potrubí k nim vedoucí je kompleteně viditelné. Je vedeno po povrchu a přes asi tři stěny až k "centrálnímu" vodovodnímu potrubí. 13.9.2009, 22:55 (UTC) Jarda.

nevim přesně, jak to bylo zde, ale v Osvětimi se vhazovaly granule skrz stropní větrací šachty, které se pak uzavřely. S pozdravem --Chmee2 13. 9. 2009, 23:08 (UTC)

Může být, i když nelze vyloučit ani dodatečné úpravy - tábor byl těsně po válce užíván sovětskou armádou jako ubikace - nicméně o tom silně pochybuji. Ještě několik postřehů. Jak je známo, 24.10.1942 bylo v Mauthausenu popraveno přes 250 našich spoluobčanů, nějak spojených s atentátem na Heydricha. Zatímco u nás se uvádí, že byli stříleni ranou do týla ve dvouminutových intervalech, v Mauthausenu stojí, že byli zavražděni v plynové komoře. Popraviště je víceméně kout ve shora částečně otevřeném (!) suterénním prostoru mezi dvěma stavebními celky; střelba tudíž musela být v okolí slyšet (jak asi muselo být těm, co poznali, co je čeká). Do uvedeného prostoru vedou schody, nad nimi je poněkud bokem traversa, na kterou bývali zavěšování svázaní provinilci. 14.9.2009, 22:15 (UTC) Jarda.

Lékaři v KT Mauthausen. Kapitola z Pamětí Václava Václavíka

Následující informace byly získány od rakouského politického vězně, Karl Kaufmana, bývalého mnicha, kterého Gestapo zavřelo za přechovávání a pomoc židům. Byl jedním z prvních vězňů v Mauthausenu a vykonával funkci ve vězeňské ošetřovně zvané „Revier“ a měl možnost poznat eses doktory v táboře. Brzy po osvobození zemřel v Linci.) Doktoři v koncentračním táboře měli hodnosti Standartartz a Lagerartz. Kromě dvou výjimek čest lékařskému povolání nedělali. Jejich hlavní povinností bylo starat se o onemocnělé esesáky, a rodiny ženatých důstojníků. Vězeňské osazenstvo bylo pro ně jen materiálem pro lékařské experimenty a také k zábavě. Jejich pohodlný život v lágru, daleko od strastí na frontě, museli ospravedlňovat záminkou, že dělají výzkum nových léků pro armádu a vězňové byli jen pokusná morčata. Když však onemocněl některý z vyšších důstojníků nebo člen jejich rodiny, neváhali zavolat ke konsultaci politického vězně profesora Podlahu. Doktor Richter, Rakušák z Lince, po příjezdu transportu vězňů vyhledával osoby se zvláštním tetováním. Oběť byla zabita injekcí, část tetované kůže sejmuta a odeslána do koncentračního tábora Sachsenhous ke zpracování na stínidla lamp, přebaly knih a peněženky pro dámy. Doktor Heim z Brucku nad Dunajem sice chirurgem nebyl ale byl posedlý zvědavostí nad záhadou funkce mozku. Tu a tam si vybral jednoho nebo dva vězně, v ošetřovně otevřel lebku, odstranil kousek mozku, opět uzavřel a druhý den se přišel podívat jak se pacient chová. Ani jedna z těchto obětí nepřežila! Doktor Konrád byl Lagerkomandantem pověřen snižovat počet práce neschopných v Russenlagru injekcemi. Doktor Böhmischen z města Munster v Německu nechal uzavřít v jedné místnosti v baráku 150 vězňů kde zkoušel zda je možno žít jen na nějakou kašičku kterou vynalezl. Většina vězňů zemřela. Jeho žena byla osobní sekretářkou komandanta Ziereise. Dohtor Ramsauer, zubní lékař měl v kanceláři v lihu sbírku perfektních zubů různého druhu. Nejobávanější a známý všem vězňům byl doktor Kresbach, přezdívaný Spritzbach, dříve policejní doktor v Kasselu v Německu. Skoro každého dne v dopoledních hodinách, ruce sepjaté za zády a se skloněnou hlavou chodil na inspekce po pracovních komandech a běda tomu, na koho spočinulo jeho vodnaté oko. Černou křídou, kterou stále u sebe nosil, označil oběť na prsou značkou X, což znamenalo rozsudek smrti. V roce 1943 byl Kresbach odvezen na psychiatrické léčení, ale po půl roce se opět vrátil. Lékařské etice v tomto prostředí zůstali věrni pouze dva doktoři. Dr. Mattner ze Steimarku a Dr. Wolt z Mnichava všemi prostředky se snažili zachránit pokud možno nejvíce Haftlingů a odmítali plnit rozkazy svých nadřízených. Brzy však byli odveleni, patrně na frontu. Mauthausenským doktorům asistovalo také několik saniťáků SS-Sanitaters, kteří byli někdy krutější než doktoři. Byl to Gurten, Wohlrab a Marz. (Tolik od Karla Kaufmana.)

Ano, Mauthausen je především město, až podle něho získal svůj název i KT. --Vit001 16:47, 3. 5. 2007 (UTC)

Připomínky

• Vyřešeno i nadále denně bili a muzulmany nadále vyhlazovali, od začátku roku 1932 povolili některým továrenským dělníkům přijímat od jejich rodin (nejčastěji Poláků a Francouzů) potravinové - 1932?? Neuteklo desetiletí? Ve 32 ještě Hitler nebyl u kormidla ne?
  • Tak nakonec 1943; asi jsem blbě položil prsty na klávesnici --Faigl.ladislav 22. 7. 2009, 00:31 (UTC)
• Vyřešeno v tom výčtu úmrtí je dvakrát uvedeno ubití k smrti (jednou spojeno s bunkry). Dal bych to jen jednou
• Vyřešeno Zbytky několika německých divizí opravdu napadly Mauthausen, byly však odraženy vězeňskými jednotkami, které převzaly tábor. - docela by mne zajímalo, čím to odrazili a kde ty zbraně sebrali? Nečekám, že jim je SS dala sama a na odražení dobře vyzbrojené německé armády je potřeba nějakou tu zbraň mít. Dopsal bych, kde je vzali a jak to odražení probíhalo.

Jinak je to dobře napsané, kdyby tam tedka nebylo to 2x zdroj, hnedka bych tomu dal puzzlíka. --Chmee2 21. 7. 2009, 23:35 (UTC)

Vyřešeno Jelikož jsme na české wikipedii, přidal bych sekci o vězních z Československa. Do Mauthausenu byli určitě posíláni, z hlavy si pamatuji Kajpra, Trochtu či rodinu Valčíka. --Cinik 22. 7. 2009, 04:00 (UTC)

Ahoj. Všiml jsem si častého používání výrazu „barák“, není to anglicismus z „barracks“? Podle mě na to místo patří české „ubikace“. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 23. 7. 2009, 14:19 (UTC)

Ahoj, díky za korektury :-). Slovo „barák“ se v kontextu koncentračních táborů v češtině běžně používá, viz knihy a průvodce v češtině, které mám z Auschwitzu.--Faigl.ladislav _slova^činy 23. 7. 2009, 14:25 (UTC)

Ještě mě upoutaly ty barvy v tabulce. Doporučuju spíš užít tučného písma, barvy se jednak v článcích moc nepoužívaj, jednak když to není tučně, tak na zářícím bílém pozadí se ta červená stejně rozpouští a ztrácí. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 23. 7. 2009, 14:33 (UTC)

Opravim. Ještě něco myslíš, že by chtělo? Nebo už je zralý na DČ? --Faigl.ladislav _slova^činy 23. 7. 2009, 14:37 (UTC)

Vyřešeno Ještě dvě věci, nevím proč, ale zobrazuje mi to dole posuvník, jako by ten článek byl širší než monitor a přitom nic nepřečuhuje. Nedělá to nějaká ta grafika?

Vyřešeno To tučné písmo se do samotného textu nehodí, kromě případů jako jsou tabulky a tak ho mají vyhrazený jen názvy v úvodu

Už je zralý, přiznám se bez mučení, že nevím. :( Já osobně bych asi ještě počkal na další vyjádření, aby byl pořádně propraný nějakými „normálními“ lidmi protože bych se bál, že tohle téma může budit vášně. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 23. 7. 2009, 14:53 (UTC)

Co teď ten posuvník? Mně to teda nic nedělá, ale je možný, že to dělal locmap. Tak já tedy ještě vyčkám na názor. --Faigl.ladislav _slova^činy 23. 7. 2009, 15:05 (UTC)

Ten posuvník je tam furt (opera, 1280x1024). Zlobí jen Opera; IE8, Google Chrome i Safari se chovají korektně. أنا الحق مساهمات النقاش ‎ 23. 7. 2009, 15:11 (UTC)

Hm, tak to je divný. Mozilla taky bez problémů a i u mně IE8 dobrý, pozeptám se kluků na IRC. --Faigl.ladislav _slova^činy 23. 7. 2009, 15:15 (UTC)

Vyřešeno Dobrý den. Text Ve stejném období byly podzemní tábory rozebrány a poslány jako válečná kořist vypadá chybný. Nejde o podzemní továrny?--Herigona 24. 7. 2009, 16:42 (UTC)

Pravda, pravda. Šlo o přehmat při překladu. Díky za upozornění :-) --Faigl.ladislav _slova^činy 24. 7. 2009, 16:49 (UTC)

Vyřešeno Ještě by chtělo sjednotit zkratku pro koncentrační tábor - v článku je několikrát KZ a KL. V oficiálních dokumentech z války se používá vždy zkratka KL, během války a poválce se pak zejména mezi nděmecky mluvícími používala zkratka KZ. Já osobně na wikipedii používám KL, protože je oficiální a logičtější (Konzentrationslager): Jako třetí možnost je pak česká zkratka KT. --Raduz 28. 7. 2009, 11:37 (UTC)

Hotovo --Faigl.ladislav _slova^činy 28. 7. 2009, 11:55 (UTC)

Trochu nerozumím této větě: "Mauthausen a Gusen I, byly jediné tábory v Evropě, které byly zařazené do III. kategorie." Má tam být jediné tábory, bez toho v Evropě? Nebo je to omyl a má tam být na území říše? Protože pochybuju, že někde mimo Evropu byly tábory III. kategorie. A tohle ten dojem navozuje...-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 78.128.193.154 (diskuse)

Koukal jsem na originál a mělo by tam být „v celé Evropě“ (viz „…Mauthausen and Gusen I, were also the only two camps in the whole of Europe to be labelled as…“), ale chápu, že i tak by to mohlo být matoucí, a proto jsem zmínku o Evropě vypustil. Díky za připomínku. --Faigl.ladislav _slova^činy 22. 6. 2010, 09:50 (UTC)