Diskuse:Důl Greenbushes

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 6 lety od uživatele Mario7 v tématu „Rudy

Rudy[editovat zdroj]

Dobrý den, chtěl bych upozornit na chybné informace v tomto článku. Ani jeden z uvedených kovů: lithium, cesium, cín a ani tantal se nikde na světě netěží. Tyto kovy s v přírodě vyskytují jen a jen ve sloučeninách - tj. v rudách. Těží se tedy ty rudy. Každá ta ruda má své jméno, např. cín je obsažen jako sloučenina v rudě zvané cínovec, lithium se získává nejčastěji z rudy zvané spodumen atp. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 11. 2. 2018, 09:22 (CET)Odpovědět

Jasně, a nepije se čaj, nýbrž extrakt z lístků čajovníku čínského (Camellia sinensis), spařených chemickou sloučeninou vodíku a kyslíku o 100 stupních jednotky teploty, kterou v roce 1742 vytvořil švédský astronom Anders Celsius. To už tady bylo - m.j. i v této kauze: Wikipedie:Žádost o arbitráž/Jan kozak. Jinak doporučuji dočíst článek až do konce, protože konkrétně spodumen je v něm několikrát zmíněn. --Dirillo (diskuse) 11. 2. 2018, 10:41 (CET)Odpovědět
Dosti podivné srovnání. Copak má asi tak čaj podobného s neželeznými kovy a s jejich rudami?--Jan kozak (diskuse) 11. 2. 2018, 13:38 (CET)Odpovědět
Tady má kolega Jan kozak naprostou pravdu. A pokud ještě v článku něco po mně opraví, tak to bude s mým souhlasem. --Zbrnajsem (diskuse) 23. 2. 2018, 11:26 (CET)Odpovědět
@Zbrnajsem:Vážený kolego, dovolím si Vás opravit. Když už přesně, tak přesně. Věta - Každá ruda má své jméno, např. cín je obsažen jako sloučenina v rudě zvané cínovec, lithium se získává nejčastěji z rudy zvané spodumen – je rozhodně nesprávná. Dané rudy nemají své vlastní jméno. Např. cínovec (kasiterit) není název žádné rudy, jedná se totiž o rudní minerál. Ovšem zas tak velká chyba to není, proto píšu - když už přesně, tak přesně. Zcela běžně se odborné literatuře píše, zejména u tzv. komplexních rud (polymetalické rudy), tedy rud, které obsahují více rudních minerálů - jako o těžbě cínu a wolframu. Jinde např. jako o těžbě mědi, zinku a olova atp. Všichni tomu rozumí. Předmětem převážné většiny ve světě těžených rudních ložisek jsou právě ony komplexní rudy. Není proto nutné všechny rudní minerály jmenovitě uvádět. Je zcela běžné uvádět užitkový kov, asi tak běžné, jako psát o těžbě dřeva v lese, místo kácení listnatých a jehličnatých stromů v lese za účelem získání dřevní hmoty. Dřevo se rovněž netěží. Dodávám, že na ložisku Greenbushes se užitkových minerálů těží minimálně deset, z toho ve vazbě na dnes moderní zpolitizované lithium minimálně pět. Ano, ve vztahu k lithiu je na daném ložisku nejdůležitějším minerál (nerost) spodumen. Ovšem Váš komentář - Tady má kolega Jan kozak naprostou pravdu – prostě neberu, protože naprostou pravdu nemá. Částečným důkazem může být i gůgl test. Na dotaz "těžba lithia" je odpověď gůglu přibližně 33 900 zásahů, na dotaz "těžba spodumenu" je odpověď – Nebyly nalezeny žádné výsledky pro těžba spodumenu. Kromě toho vlastní výzkum na wikipedii prostě nepatří. Pokud byste snad text opravoval, pak prosím, pouze se zdrojem. Zdraví --Lubor Ferenc (diskuse) 23. 2. 2018, 21:46 (CET)Odpovědět

S dovolením bych podotkl, že téma těžby kovů, resp. jejich rud bylo kolegou Janem kozakem (a následně dalšími wikipedisty) obšírně diskutováno i v diskusích u článků Důl Mauritius (listopad–prosinec 2016) a Důl Bingham Canyon (leden–únor 2017). --Mario7 (diskuse) 23. 2. 2018, 22:06 (CET)Odpovědět