Diskuse:Diktatura

Archivace

Původní diskuse archivována na Diskuse:Diktatura/archiv-1 --Wikipedista:BobM _d|p 30. 1. 2014, 13:02 (UTC)

Absolutní monarchie není diktatura

Absolutní monarchie jsou stále monarchiemi a nikoliv diktaturami. Pokud se monarcha chová nějak neoprávněně, postupuje "tyransky," utlačuje lid, tak se nazývají spíš despociemi, neoficiálně tyraniemi. Diktatury a totality jsou označení spíš pro nedemokratické republiky. Absolutní monarchie jsou monarchiemi (a stále mohou být zákonné, sociální - v zájmu lidu a podobně). Jeden pochybný článek „Call them 'Dictators'” od subjektivně smýšlejícího autora na tom nic nemění... tam je spíš problém, že to jsou islámské země, zakládající si na právu šária (omezující práva žen a podobně, krom monarchie taky teokracie), ale to už je o něčem jiném. A vůbec nikým není Saudská Arábie ani Omán považována za diktatury ani de facto ani de iure. Pouze NĚKTEŘÍ kritikové to tak nazývají a to opravdu není adekvátní a většinové mínění nebo skutečný status těchto států. -- Nikétés Ambrosios 31. 3. 2021, 19:56 (CEST)

K tomuto revertu zde, pro Wikipedii není důležité co si myslí kolega BobM a jeho Vlastní výzkum, ale důležité jsou pouze Věrohodné zdroje, které byly k textu přidány, takže prosím předložte mi jiné Věrohodné zdroje, které říkají, že dle většinového mínění Saúdská Arábie není diktatura, jinak budu muset ten text vrátit. --Sabio (diskuse) 11. 4. 2021, 09:21 (CEST)

Vámi uvedený zdroj není věrohodný. Kromě toho je tvrzení, že Saudská Arábie je diktaturou minoritní. Poukazuji na mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné zdroje Wikipedie:Věrohodné zdroje#Výjimečná tvrzení vyžadují výjimečné důkazy. --Wikipedista:BobM _d|p 11. 4. 2021, 09:26 (CEST)

Za prvé, magazín Foreign Policy je věrohodný zdroj, a najdu jich klidně i víc, a za druhé, i kdybyste měl pravdu, že je to jen minoritní názor, tak stačí najít ještě několik věrohodných zdrojů a ten text přeformulovat, např. napsat, že saudský režim někteří komentátoři považují za diktaturu. --Sabio (diskuse) 11. 4. 2021, 09:42 (CEST)

No budiž, přeformulujme... --Wikipedista:BobM _d|p 11. 4. 2021, 09:44 (CEST)

Né, že bych chtěl urazit, ale přeformulováno skoro jako od mistra Yody. :D „..se dají podle některými komentátorů označit za diktatury.” :DD Jinak je jedno kam půjdete, na různé články, třeba i na wiki v jiných jazycích, učebnice, knihy, ale i podle mínění lidí (docela by mě zajímalo jestli o Ománu a Saudské Arábii něco víte nebo jste tam vůbec byl), téměř nikdo to za diktatury neoznačuje. Tím neříkám, že je tam všechno správně, ale jde taky o správné označení. Ostatně diktatury (nebo totality - stručně řečeno diktatury stran/ideologií) jsou spíš označení pro nedemokratické republiky ANEBO pro zcela samostanou formu vlády... záleží, jak kdo to tak dělí. Co jiný filozof/politolog, to rozdílný názor a odlišné definice.

Můžete sáhnout po spoustě politologických učebnic, knih a tam najdete různé dělení států a definice jednotlivých forem vlád a politického/státního uspořádání. Dovolte mi to prosím trochu zkráceně podat. Takže pokud bych to měl říct stručně podle častého politologického rozdělení, tak forma státu je čistě jen republika nebo monarchie (systém podle hlavy státu), jedinou jinou alterntivou by mohla být anarchie (naprosté bezvládí - bez státu, moci, zákonů a státu). Všechny ostatní formy vlády jsou jen doplňující pro formu státu (je možné to nazvat i formou vlády - ale takovou nadřazenou/hlavní nad ostatními, vedlejší, tj. doplňujícími... čeština je v tomhle dost složitá, protože pro co někteří mají v jiných jazacích jedno slovo, my jich máme několik a mají stejný nebo podobný význam - například forma vlády, forma státu, režim, stítní zřízení. a pak jsou tu ještě další věci, které už ale nejsou stejné, ale souvisí s tím, jako politický systém, stát podle uspořádání - zda je unitární nebo federativní, unijní,..). Tedy zálkadní dělení pouze na monarchii a republiku (ani jedna není špatná ani dobrá - jsou to neutrální pojmy. To co jim dodává zabarvenost "správnosti/nesprávnosti" jsou až doplňující informace/formy vlád. A ani absolutní monarchie není mimochodem negativní pojem). Republika může být za 1) parlametnní nebo prezidentská a za 2) demokratická nebo nedemokratická (diktatury a totality). Monarchie je buď konstituční (či taky parlamentní, což je jen poddruh konstituční) a nebo absolutní. Taky zde je možné se setkat s označením demokratická a nedemokratická, ale často se taky uvádí spíš jen označení spravedlivá a nespravedlivá. Taková řekněme negativní a nezákonná republika je diktatura/toalita, nespravedlivá monarchie má zase spíš označení despocie (nebo též tyranie - byť to v politiologii není žádný ustálený a uznaný pojem), nezákonná vláda, utlačující lidu, takový teror. Snad žádné monarchie se za diktatury ale neoznačuje, jsou vyjímky, ale to jsou spíš subjektivní názory (neodborných) jednotlivců a pokud už se tak nějaká historická monarchie dnes označí, tak se tím myslí spíš vojenská diktatura monarchy nebo něco na pomezí republiky a monarchie (někdy je možné se s tím setkat pro označení některých římských císařů, pro Napoleona, pro Medicejské ve Florencii a dokonce pro Selima I. - i když, pokud on se choval tyransky, tak zde je vhodnější pojem despocie, řekl bych že u něj se ale jedná o velmi subjektivní mínění).

Diktatury jsou nejčastějí označení pro "vládce" v republikách, neoprávněné, totalitní představené (pokud se jedná o ideologii, pak jde o totalitu - dnes hlavně jen komunismus a jeho obdoby), kteří utlačují obyvatele, "diktují," u moci se drží hrubou silou a uchylují se k teroru, násilí, nelidským podmínkám, porušování základních lidských práv a svobod. Často se k moci dostali převratem, zkorumpováním ostatních (nebo voleb). Ale diktátoři se klidně mohli dostat k moci i demokraticky, zvolením - a to nezkorumpovaným, avšak neoprávněná vláda a moc to je, protože po demokratickém zvolení začali postupovat neoprávněně, nelegálně převzali neomezenou moc, kterou nemají v úmyslu pustit. Píšu to, protože i převzetí té toatlitní moci hraje jednu z rolí při definici diktatur/totalit. Diktatury se rovněž vyznačují i specifickým politickým systémem, opíráním moci (o ozbrojené složky, byrokracii-oligarchii a další), postup (neoprávněnost, ultačování, na úkor lidu a podobně), navíc se de iure ozančují jako demokratické republiky (i když to platí spíš pro komunistické diktatury = totatlity). A spoustu dalších věcí. Nic moc z toho Vámi zmíněné absolutní monarchie nesplňují. A to neberu v potaz to, že označení diktatur pro monarchie není běžné a vlastně ani moc správné.

Navíc absolutní monarchie může být stále zákonná a stále spravedlivá, v zájmu lidu a odobně. A navíc ještě název "absolutní" je zavádějící, protože "absolutní monarcha" vůbec nemusí mít absolutní moc. Znamená to, jednoduše jen to, že monarcha vládne nebo se na vládě spolu/podílí (narozdíl od konstituční/parlamentní monarchie, kde nemá výkonnou moc a je pouze reprezentativní/ceremoniální - má moc pouze ve formě neoficiální autority. Ale jinak má většinou míň pravo/moci než prezident v parlamentní republice). Tedy absolutní monarcha může mít nějakou až skutečně (téměř) absolutní moc a to stále zákonně (v opačném případě je to despocie, pokud vládně nezákonně a v nepropěch lidu). Zkrtáka může mít výkonnou moc (absolutní nebo nějak omezenou) a to je všechno, taky může (a nemusí!) mít zákonodárnou a soudní moc - nebo jejich část (tedy v omezené míře). Nemluvě o tom, že vlastně ani zákonně nejde mít čistě neomezenou absolutní moc - vždy je něčím omezena, ať už delegováním moci na ostatní lidi a instituce, omezená prostředky a tolerancí ostatními vysoce postavenými (jakož i lidu - tedy, co je ochoten tolerovat. A to je i věc mravů/tradic/zyků/rasy-lidí).

Tedy pouze monarchie X republika a všechny ostatní formy vlád jsou čistě doplňující. Podobně neplatí, že by monarchie zakládala na teokracii nebo na aristokacii a podobncýh (vše jsou jen doplňující formy vlád - oligarche, byrokracie, plutokracie, ochlokracie, anarchie - ve smyslu chaosu - nikoli bezvládí). :::::Navíc v historii bylo plno republik (polis ve starém Řecku, Římská republika, italské městské státy a další) a všechny byly plně aristokratické/oligarchické. Není to nic na čem by jedno nebo druhé stavělo, na čem by si zakládalo. Je pouze monarchie a republika ty se dále dělí - podle dalších forem vlád, podle uspořádání, podle ekonomického systému, podle politického systému.

Pro Omán a Saudskou Arábii asi neplatí, že jsou zcela demokratické (ale v opačném případě by to byly despocie a ne diktatury. A za desocie, tyranie ani ty diktatury je označit nelze). Jedná se mj. spíš o autoritativní (neplést s autokracií - neutrálním pojmem) režim a nikoli totalitní a hlavně je tam právo šária, což je samo o sobě špatné, ale není to důvod, aby se označovaly jako diktatury. Tam jde o to, že je to náboženské a bez kritiky (dogmatické) a je to založené na přísnějším trestním řádu a jistých znevýhodněních pro některé (hlavně ženy v jisých ohledech). Ale pořád jsou na tom líp než ostatní islímské republiky a pro státy jako Írán, Irák, Sýrie a další, ze kterých utíkají uprchlíci, jsou tam teroristi, separatisté, války, chudoby, vysoká kriminalita a podobně... ale to už s tím úplně nesouvisí. Ale rozhodně to nejosu diktatury a zcela určitě se tak majoritně neoznačují - jen někteří takoví kiritkové to tak označují - bez znalosti situace jako autor onoho subjektivního článku (i v tištěných a jiných časopisech vznikají různé blbosti - od neodbroných autorů, pouze od zaměstnanců-spisovatelů konkrétních médií/tisků. Pisálkové, kteřísi vyhledají základní informace na wiki a pak to doplní svým subjetivním vnímáním nebo neodbornými zkušenostmi).

Z čeho jsem při psaní vycházel, nepočítám učebnice a odborné články: Hobbes, Xenofon, Platon, Aristoteles, Cicero, Plutarchos, Bodin, Busset, Machivaelli, Rouseau, Voltaire, Locke, Hume, Mill, Spinoza, Smith, Bastiat, Say, Hayek, Le Bon, Evola, Aniketos, Hegel, Kant, Montesquieu, Kniha Politiky (+ Ekonomiky, Politiky), Burke, Arendt, Solženicyn, Tocqueville, Carlyle, J. Michelet, Hans Hoppe, Rivarol, Bagehot a nevím, další i modernější - na víc si nevzpomenu, musel bych vehledat :P

Sorry, že jsem to tak rozepsal, ale když už jsme v diskuzi. :D Vím, vím moc se rozepisuju, občas moc závorkuju, píšu složitě. no vyjadřování nikdo nebylo moje. Ale jinak fakt sorry, tohle není nic proti nikomu, nemyslím to špatně. Jde mi jen o správné a věcné definice. -- Nikétés Ambrosios 12. 4. 2021, 23:18 (CEST)