Diskuse:Chladič procesoru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

V tomto článku není vůbec nic se zdrojem. To za prvé. A za druhé: z čistého hliníku (Al) se téměř nic nevyrábí. Pokud už se z pohodlnosti říká či píše, že je to hlíníkové, tak se to nezakládá na pravdě. Vždy se jedná jen a jen o slitiny hliníku. Stačí se podívat např. do článku Slitiny hliníku, kde se hned na začátku dozvíme, že slitiny hliníku se využívají proto, že čistý hliník má poměrně malou pevnost. Také by nevadilo přečíst si pozorně článek Hliník. --Jan kozak (diskuse) 5. 10. 2016, 17:05 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

1. To nic neznamená, každý může požádat o zdroj k nezjevnému tvrzení. Článek se nezlepší tím, že neozdrojované tvrzení nahradíte jiným neozdrojovaným tvrzením takovým, že se dá zpochybnit. 2. Zdůvodnění jsem napsal do shrnutí editace a nijak jste se s ním nevypořádal. 3. Místo toho odvádíte řeč k pevnosti, přičemž je zřejmé, že u chladiče procesoru nijak zvlášť na pevnosti nezáleží. 4. Jednotlivé nevyplývá z obecného způsobem, který předvádíte - každý např. ví, že z čistého hliníku se vyrábějí elektrické vodiče. 5. Hovoříte-li o pohodlnosti, ta se dá demonstrovat na člověku, který automaticky nahrazuje všechny výskyty slova "hliník" souslovím "hliníková slitina", aniž by se přesvědčil, jak to opravdu je. Vizte např. toto. --Uacs451 (diskuse) 5. 10. 2016, 17:41 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Elektrické vodiče u nichž je použit hliník, nejsou strojní součástky, a nejsou proto téměř vůbec mechanicky namáhány. Jinak ostatní výrobky vyrobené tzv. z "hliníku" jsou různě namáhány a vystaveny opotřebení. Proto nemohou a ani nejsou vyráběny z "hliníku" ale vždy z kterékoli vhodné hliníkové slitiny. Tuto informaci najde kdokoli v článku Slitiny hliníku na wikipedii. Pokud snad informace v tom článku nejsou pro kohokoliv dost věrohodné, nechť si ještě pročte na wikipedii článek Hliník. Věřte nebo ne, ale kromě hliníkových elektrických vodičů (Které ale v současnosti jsou víceméně nahrazovány měděnými) všechny ostatní tzv. hliníkové výrobky jsou zásadně vyráběny z hliníkových slitin.S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 8. 10. 2016, 16:52 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
A ještě na doplnění - vybral jste např. toto. Toto však není v tom článku vůbec doloženo nějakým důvěryhodným zdrojem. Všimnul jste se toho? Takže i toto lze zpochybnit, že?--Jan kozak (diskuse) 8. 10. 2016, 17:05 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
A ještě jednou na doplnění. Tak např. tzv. hliník, používaný na elektrovodná lana není čistý hliník! Dle normy EN AW 1050 je to chemicky AL 99,5%. Není to tedy čistý hliník, ale slitina hliníku, ve které je 0,5% přísad. Pokud nahlédnete na www.begroup.com, kde si můžete zvolit i češtinu, tak se to tam dozvíte. Myslím si, že není nutné podléhat panice ani mýtům, ale najít vždy pádné důkazy ke svým tvrzením a umět si i přiznat, že se mýlím. V tomto případě se já nemýlím, když nadále tvrdím, že se jedná o slitiny hliníku. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 8. 10. 2016, 17:49 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Učinil jsem, jak jste navrhl. Je to přesně naopak, než říkáte. Na Vámi dodaném odkazu stojí:
... Např. EN AW 1050 znamená chemicky AL 99,5%, tedy téměř čistý hliník. ... Rozlišujeme těchto osm základních skupin slitin hliníku: Skupina 1000 – v podstatě čistý hliník s minimálním obsahem 99% hliníku, Skupina 2000 – slitina hliníku s mědí, Skupina 3000 – slitina hliníku s manganem ...
Je zjevné, že u 99,5% Al nejde o cíleně zhotovenou slitinu s definovaným složením (žádné není uvedeno), nýbrž prostě o technický hliník, kov s příměsemi, jejichž odstraňování není ekonomické. Vidíte, že sám výrobce tuto látku označuje jako "v podstatě čistý hliník" a jako "slitinu" označuje látky od skupiny 2000 výše; teprve u nich definuje složení. Nemusíte tedy vymýšlet nic nového, raději se přidržte toho, co Vás učili ve školách, jejichž absolvováním se holedbáte.
Zadruhé, stále jste se nevypořádal s námitkou, že u chladiče procesoru se sleduje především tepelná vodivost materiálu (a u vodičů elektrická). Znovu nesmyslně odvádíte pozornost k pevnosti.
--Uacs451 (diskuse) 11. 10. 2016, 09:34 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Bylo by vhodné dobře si prohlédnout ten chladič a uvědomit si co je na něm z té Al slitiny. Jestliže je uvedeno že je to Al 99,5 tak to není čistý hliník. Sám píšete že je s příměsemi. Když je to tedy s příměsemi tak to není nic jiného než slitina, i když není uvedeno o jaké příměsi se jedná. Jestliže je tam 0,5 % příměsí tak to v žádném případě není a ani nemůže být čistý hliník. Nevím jak to jinak vysvětlit. Zřejmě když někdo nechce takovou základní věc pochopit, tak se nedá nic dělat. Lze to spíše posoudit jako provokaci. Já na takovou provokaci již nebudu nijak reagovat.--Jan kozak (diskuse) 11. 10. 2016, 22:56 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Vrátil jsem zpět Vaše refaktorizace. --Uacs451 (diskuse) 11. 10. 2016, 23:09 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Mě by strašně moc zajímalo, co mi to doma teče z kohoutku. Podle verze kolegy Uacs451 je to voda, která není chemicky úplně čistá. Naproti tomu podle verze kolegy Jan kozaka je to vodní směs, kterou v žádném případě není možné nazývat vodou. Špatně jsou tedy pojmy mořská voda, sladká voda, minerální voda, ba i destilovaná voda, protože i ta obashuje nepatrné množství příměsí. Pomůže mi, prosím, někdo s přepisováním těch nesmyslů o vodě na správný výraz vodní směs? Děkuji všem dobrovolníkům. Pěkný večer Gumideck (diskuse) 11. 10. 2016, 23:25 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
To je jedna část problému. Druhá část je otázka, proč si Jan kozak vybral zrovna termín "slitina" - sám sobě tím odporuje a nastražuje si terminologickou past. V technické praxi je totiž význam toho slova "základní kov plus nějaké legury, které mění vlastnosti požadovaným směrem", třeba právě směrem k vyšší pevnosti či otěruvzdornosti. Těch půl procenta či procento nečistot máme podle jeho logiky považovat za legury, které zlepšují pevnost? Taky si oblíbil výraz "provokace". Dávám si se svými příspěvky docela dost práce a netuším, čím jsem si takové hodnocení vysloužil. --Uacs451 (diskuse) 12. 10. 2016, 07:37 (CEST) -- A ještě samozřejmě otázka vlastního výzkumu; výrobce říká "v podstatě čistý hliník", ale Jan kozak to ví lépe. Já v tomto nebývám nijak úzkostlivý, vydržel bych třeba "technický hliník", sám jsem to nahoře použil, byť jen v diskusi, ale slitina je fakt moc. --Uacs451 (diskuse) 12. 10. 2016, 09:16 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Vážení kolegové. Takže zřejmě např. ocel 11373 je podle vás železo,že? Ona ta ocel obsahuje max. 0,17 % uhlíku, dále max. 0,045 % fosforu, max. 0,045 % síry a max. 0,007 dusíku. Tedy dohromady maximálně 0,267 % příměsí. Podle vašich teorií to není ocel ale je to téměř "čisté železo". Čisté železo (prvek) nemá příliš vhodné vlastnosti pro technické či všeobecné použití. Avšak jak známe, nepatrné množství příměsí velmi zásadně mění vlastnosti čistého železa. Je vyrobena slitina železa, která se nazývá ocel. A také všechny ostatní slitiny železa, především s uhlíkem, se nazývají oceli. Naprosto obdobné je to u hliníku. Čistý (100%) hliník má velmi malou pevnost a další vlastnosti, které nejsou výhodné pro jeho další technické použití. Teprve když je vyrobena slitina hliníku s nepatrným obsahem příměsí- např. Mg, Cu a jiné - tedy s obsahem těchto příměsí zhruba 0,5% a vyšší, tak vlastnosti získané hliníkové slitiny jsou podstatně lepší. Samozřejmě při zachování výborné vodivosti elektřiny i tepla. A také malé hmotnosti. Řada hliníkových slitin s obsahem některých příměsí, který je vyšší než 0,5% se v technické praxi nenazývají hliníkové slitiny, ale mají svá jména např. dural, silumin aj. Všeobecně jsou to však stále hliníkové slitiny.S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 12. 10. 2016, 10:24 (CEST)Odpovědět[odpovědět]

Pamatujte prosím na to, že na pevnosti zde vůbec nezáleží. Od toho se odvíjejí další problémy v komunikaci, které jistě vnímáte. --Uacs451 (diskuse) 12. 10. 2016, 11:33 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Jako laik to tedy mám chápat tak, že hliník, který obsahuje nečistoty ještě z procesu výrob, je slitina. Protože s chemicky čistým hliníkem se nesetkáme, nelze nic nazvat hliníkem. Proto mi z kohoutku neteče voda, ale vodní směs. Snad jen elektrárenská voda může být nazvána vodou. To jsem nevěděl, děkuji za vysvětlení, které se zdá být racionální. Promiňte mi, kolego Uacs451, toto jsou vskutku neprůstřelné argumenty. PS: Dočetl jsem se, že slitiny hliníku obsahují 4-6 % příměsí, ne pod 0,5 % nečistot. To bude ale asi nějaká chyba na mé straně. Pěkný den. Gumideck (diskuse) 12. 10. 2016, 11:45 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Samozřejmě, že se zde nejedná o pevnosti, ale o všech ostatních vlastnostech slitin hliníku. Ale především se zde jedná o to, že v běžném praktickém použití se čistý (100%) hliník nikde nepoužívá. Z důvodů, které jsem popsal výše.Ale to není žádný vlastní výzkum, ale využívání znalostí, které se učí na základní škole. A ještě doplněk, v předchozím příspěvku jsem napsal, že všechny slitiny se železem jsou oceli. Patří sem však také litiny a surové železo. To aby se toho někdo nechytil a nezačal mne vláčet pro zásadní neznalost. - - No a jestli má někdo problémy s komunikací, tak ty nemají vůbec nic společného se slitinami hliníku a jejich použitím.--Jan kozak (diskuse) 12. 10. 2016, 12:19 (CEST)Odpovědět[odpovědět]
Nejen že se tu nejedná o pevnosti, nejedná se tu ale ani o žádných jiných vlastnostech slitin. Z hlediska tvorby této encyklopedie je celá diskuze na toto téma naprosto irelevantní. Pro nás je jediná relevantní věc to, jak se o diskutovaných materiálech píše ve zdrojích. A zdroje hovoří vcelku jednoznačně. Hliník = hliník a jeho slitiny, železo = železo a jeho slitiny. Máte-li s tímto zjednodnodušením (v jazyce zcela běžném) problém, nežešte ho prosím na Wikipedii, ta k tomuto účelu neslouží.
Jedudědek (diskuse) 12. 10. 2016, 12:52 (CEST)Odpovědět[odpovědět]