Diskuse:Čas

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

tato stranka je pproste super diky ni jsem si vytahla fyziku na jednicku...moc vam dekuju – Tento příspěvek přidal(a) 90.176.216.225 , 11:36, 18. 11. 2007 SE(L)Č

Podle mého čas velmi stručně, zato však přímo báječně popisuje věta jednoho pana Docenta, "čas je fyzikální veličina, kterou umíme mimořádně přesně měřit, ale téměř nic o ní nevíme". Hondrej 10. 8. 2008, 23:08 (UTC)

To je příbuzné "definici" podle sv. Augustina (volně citováno:"Co je to čas? Když se mne neptáte, vím to. Když se mne zeptáte, tak to nevím"). Bohužel se oboje výborně hodí na libovolný základní pojem libovolné fyzikální teorie (třeba hmotnost). To zase jiná definice "Čas je způsob, jak Bůh zařídil, aby se všecko nestalo najednou" převádí pojem "čas" na pojem "najednou".

JOb (diskuse) 14. 8. 2014, 07:45 (UTC)

Čas (Sans. kála) je jednou z pěti tattev, které jsou zároveň pěti tématy Bhagavadgíty.[1]. Jan ~

Dík za perfektní provedení změny, o její užitečnosti mám ale své pochyby:

  1. Článek je o času, což není jen fyzikální veličina. Třeba v historii má slovo "doba" jiný význam než "čas" a "nejlepší čas" ve sportu asi nepředěláme na "nejlepší doba". Dá se napsat, že "nemám dobu" nebo že "doba jsou peníze"?
  • To je záležitost frazeologie, kdy se slovo používá v posunutém, případně ustrnulém významu.JOb (diskuse) 14. 8. 2014, 15:16 (UTC)
  1. Výklad se tím dál komplikuje, po mém soudu zbytečně: rozumím rozlišení mezi datem a časem, ale jaký je vztah mezi časem a dobou? Jak se toto rozlišení vyjadřuje třeba v angličtině? Podle mého slovníku je doba = age, era, time a asi 15 dalších.
  • vztah mezi časovým údajem (tj. časem v tomto smyslu) "kdy se to stalo" a dobou "jak dlouho to trvalo" je prostý: jako mezi polohou a vzdáleností. Na první potřebujete časovou stupnici, např. kalendář (14.srpna 2014 v 17:00), na druhé nikoli (16 minut) Angličtina (viz angl. originál normy) odlišuje time a duration.JOb (diskuse) 14. 8. 2014, 15:16 (UTC)
  1. Fakticky platí, že žádný absolutní čas změřit neumíme (a pokud vím, současná fyzika na něj ani nevěří) a všechno jsou to jen "doby" od nějakého konvenčního počátku.
  • To je pravda, a je to zase totéž jako s polohou a vzdáleností. Proto taky o žádném absolutním čase nemluvím. JOb (diskuse) 14. 8. 2014, 15:16 (UTC)
  1. Rozlišení se nedá provést do důsledků ani ve fyzice: už termín "Planckova doba" jsem nikdy neslyšel a třeba "polodoba přeměny" se nevyskytuje ani v normách.
  • Obojí je příklad na frazeologii. Na obojí byste si v případě potřeby velice rychle zvykl, jako jste si zvykl na "elektromotorické napětí" namísto "elektromotorická síla". . Navíc "Planckův čas" má své oprávnění, pokud jím myslíme opravdu ten okamžik, který nastal Planckovu dobu po velkém třesku.JOb (diskuse) 14. 8. 2014, 15:16 (UTC)

Proto si myslím, že slovo "doba" by stačilo vysvětlit jedním odstavcem a ne je prohánět celým článkem. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 14. 8. 2014, 13:41 (UTC)

Budu mluvit jen za část týkající se fyzikální veličiny. Považuji vysvětlené rozlišení času daného okamžiku a času (doby) trvání za velmi přínosné. Jen jsem to trochu přeformuloval, aby se ve všech odrážkách mluvilo v souladu s nadpisem o veličině (s číselnou hodnotou a s jednotkou), třebaže v prvním případě o veličině protenzivní, kterou asi metrologové neuznávají, ale zato ji uznávají učebnice fyziky, se kterými čtenář spíše přijde do styku. Petr Karel (diskuse) 14. 8. 2014, 14:31 (UTC)
Opravil jsem i Planckův čas - jen používaný termín, ale doplněný o zmínku, že jakožto jednotka času je to doba trvání. Petr Karel (diskuse) 14. 8. 2014, 14:40 (UTC)

Díky, kolego Petře Karle.JOb (diskuse) 14. 8. 2014, 15:22 (UTC)