Přeskočit na obsah

Dirk Jan de Geer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dirk Jan de Geer
Narození14. prosince 1870
Groningen
Úmrtí27. listopadu 1960 (ve věku 89 let)
Soest
Alma materUtrechtská univerzita
Povolánípolitik, novinář, advokát a spisovatel
Politická stranaKřesťanská historická unie
DětiEddy de Geer van Oudegein
Funkcečlen Druhé komory Generálních stavů (1907–1921)
member of the Provincial Executive of South Holland (1908–1920)
mayor of Arnhem (1920–1921)
ministr financí Nizozemska (1921–1923)
člen Druhé komory Generálních stavů (1922)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jonkheer Dirk Jan de Geer (14. prosince 1870 Groningen28. listopadu 1960 Soest) byl nizozemský politik. Dvakrát se stal premiérem Nizozemska (1926–1929, 1939–1940). Byl též ministrem financí (1921–1923, 1926–1933, 1939–1940), ministrem vnitra (1925–1926), ministrem všeobecných záležitostí (1939–1940). V letech 1920–1921 byl starostou Arnhemu. Byl představitelem konzervativní protestantské Křesťanské historické unie, jejímž lídrem byl mezi roky 1929 až 1940.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z bohaté průmyslnické rodiny. Vystudoval práva na univerzitě v Utrechtu (absolvoval roku 1895) a poté pracoval jako novinář a působil jako městský radní v Rotterdamu (1901-1907). Během druhého premiérského mandátu ho zastihla německá invaze do Nizozemska. Jeho vláda brzy uprchla do Británie. V exilu obhajoval vyjednávání o separátním míru a proslul kontroverzním veřejným prohlášením, že "válku nelze nikdy vyhrát". Na popud královny Vilemíny byl kvůli tomu odvolán z úřadu, byť oficiálně se tak stalo "ze zdravotních důvodů". Později byl vyslán s diplomatickými úkoly do Nizozemské východní Indie. Tam ale nedorazil, protože během mezipřistání v Portugalsku opustil výpravu a přihlásil se na německém velvyslanectví. Němci mu pak umožnili vrátit se k nemocné manželce a zbytku rodiny do Nizozemska. Královna Vilemína byla jeho jednáním rozhořčena a označila ho za zrádce a dezertéra. Byl denunciován i v exilovém rozhlasovém vysílání Radia Orange. De Geer později též napsal kontroverzní leták s „návodem“, jak spolupracovat s Němci. Vilemína mu vyslala ještě před vydáním varování, že pokud brožuru vydá, bude po skončení války postaven před soud. De Geer přesto publikaci vydal. Po válce královna splnila své slovo - De Geer byl shledán vinným z velezrady v době války a byl odsouzen k roku vězení.[1] Do věznice ale nikdy nenastoupil kvůli chatrnému zdraví.[2] Odvolací soud dokonce zrušil i pokutu 20 000 guldenů.

Jeho vnukem je bývalý fotbalista Boudewijn de Geer a jeho pravnukem fotbalista Mike de Geer.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dirk Jan de Geer na anglické Wikipedii.

  1. Dirk-Jan De Geer | lex.dk. Den Store Danske [online]. 2020-05-07 [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (dánsky) 
  2. Dirk Jan de Geer | Dutch Politician, Statesman, Diplomat. Britannica.com [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]