Přeskočit na obsah

Diecéze tomburo-yambioská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Diecéze tomburo-yambioská
(Diecéze Tombura-Yambio)
Dioecesis Tomburaen(sis)-Yambioen(sis)
Základní informace
SídloBiskupský úřad Yambio,
P.O. Box 27114,
Kampala, Uganda
KatedrálaKrista Krále (v Yambio)
KonkatedrálaPanny Marie Pomocnice křesťanů (v Tombuře)
Zřízena3. března 1949
Církev sui iurisřímskokatolická
BiskupEdward Hiiboro Kussala
Církevní provinciedžubská
Statistické údaje
Počet farností22
Počet diecézních kněží41
Počet řeholních kněží5
Počet řeholníků25
Počet řeholnic43
Rozloha81 562 km²
Počet obyvatel2 117 450 (rok 2020)
z toho katolíků1 342 900 (63 %)
Další informace
Diecéze tomburo-yambioská (Diecéze Tombura-Yambio) na mapě
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diecéze tomburo-yambioská či Diecéze Tombura-Yambio (lat. Dioecesis Tomburaen(sis)-Yambioen(sis), angl. Roman Catholic Diocese of Tombura-Yambio)[1] je římskokatolická diecéze v Jižním Súdánu, která je sufragánní diecézí arcidiecéze Džuba. Od 19. dubna 2008 je biskupem diecéze Edward Hiiboro Kussala.

Území a organizace

[editovat | editovat zdroj]

Diecéze se rozkládá na území katolických věřících latinského obřadu žijících ve státě Západní Equatoria, s výjimkou okresu Mundri, který je součástí diecéze Yei.

Sídlo diecéze je ve městě Yambio, kde se nachází katedrála Krista Krále. V Tombuře se nachází katedrála Panny Marie Pomocnice křesťanů.

V roce 2020 bylo území rozděleno na 22 farností.

Diecéze v Súdánu a v Jižním Súdánu

Apoštolská prefektura Mupoi byla zřízena 3. března 1949 bulou Quo Christi Domini papeže Pia XII. a oddělila území od apoštolských vikariátů Bahr el-Gebel (dnes arcidiecéze Juba) a Bahr el-Ghazal (dnes diecéze Wau).[2]

Dne 3. července 1955 postoupil Súdán část svého území pro zřízení apoštolského vikariátu Rumbek (dnes diecéze Rumbek) bulou Quandoquidem arcano papeže Pia XII.[3]

1. ledna 1956 se Súdán stal nezávislým státem. V březnu 1964 byli vojenskou vládou generála Ibrahima Abbouda ze Súdánu vypovězeni všichni zahraniční misionáři, kteří se museli přestěhovat do Ugandy, Zairu a střední Afriky, a zůstalo jen velmi málo místních duchovních a katechetů. Po uzavření mírové dohody v Addis Abebě v roce 1972, která ukončila první súdánskou občanskou válku, se někteří kněží mohli vrátit.

12. prosince 1974 byla apoštolská prefektura povýšena na diecézi s názvem diecéze Tombura na základě buly papeže Pavla VI. Cum in Sudania.[4]

Dne 21. února 1986 se na základě dekretu Summus Pontifex Kongregace pro evangelizaci národů přejmenovala na diecézi Tombura-Yambio, a to v návaznosti na přenesení katedrály z Tumbury do Yambia. Zároveň se původní katedrála stala diecézní konkatedrálou.[5]

Na základě mírových dohod, které ukončily občanskou válku z let 1984–2005, vyhlásil Jižní Súdán 9. července 2011 nezávislost.

Biskupové

[editovat | editovat zdroj]

Statistiky

[editovat | editovat zdroj]

Podle Annuario Pontificio 2021 měla diecéze na konci roku 2020 celkem 1 342 900 pokřtěných věřících.

rok populace kněží trvalí
jáhnové
řeholníci farnosti
pokřtění celkem % celkem diecézní řeholní počet křtů muži ženy
1950 21 707 257 000 8.4 18 2 16 1205 25 17 4
1969 95 360 150 000 63.6 10 6 4 9536 6 13 3
1980 134 826 222 794 60.5 11 7 4 12 256 7 9 9
1990 217 185 477 538 45.5 17 10 7 12 775 9 33 12
1999 214 231 454 347 47.2 17 13 4 12 601 9 20 12
2000 236 231 464 347 50.9 12 12 19 685 5 21 12
2001 241 000 474 000 50.8 13 13 18 538 5 24 12
2003 507 000 522 000 97.1 20 20 25 350 2 12 12
2004 310 000 643 000 48.2 25 24 1 12 400 5 29 13
2008 995 000 1 569 000 63.4 32 31 1 31 093 6 31 12
2014 1 072 000 1 691 000 63.4 32 31 1 33 500 6 31 12
2017 1 244 000 1 961 000 63.4 45 40 5 27 644 25 43 22
2020 1 342 900 2 117 450 63.4 46 41 5 29 193 25 43 22
Zdroj: Catholic-Hierarchy, která přebírá údaje z Annuario Pontificio.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diócesis de Tombura-Yambio na španělské Wikipedii.

  1. a b CHENEY, David M. Diocese of Tombura-Yambio [online]. Catholic-Hierarchy.org, 2021-12-08 [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. (angličtina) 
  2. Bula Quo Christi Domini. AAS. 1949, čís. 41, s. 405. Dostupné online. (latina) 
  3. Bula Quandoquidem arcano. AAS. 1955, čís. 57, s. 753. Dostupné online. (latina) 
  4. Bula Cum in Sudania. AAS. 1975, čís. 67, s. 164. Dostupné online. (latina) 
  5. Dekret Summus Pontifex. AAS. 1986, čís. 78, s. 463. Dostupné online. (latina) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]