Die Deutsche Wochenschau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Voiceover týdeníku Harry Giese (1941)

Die Deutsche Wochenschau byl německý filmový týdeník v letech 1940 až 1945. Byl vysílán v kinech nacistické Třetí Říše, zpravidla mezi kulturním vstupem (Kulturfilm) a hlavním vysílaným filmem a sloužil jako zpravodaj o aktuálním společenském, ale především válečném dění. Průběžně navazoval na předválečný týdeník UFA-Tonwoche. Jedním ze stěžejních cílů Wochenschau bylo rovněž utužování nacistické propagandy. Týdně bylo po celé Řiši distribuováno zhruba 2000 kopií, přičemž existovaly ještě stovky jazykových mutací pro spojenecké a neutrální státy a zajatecké tábory v zahraničí.

V současné době se jedná o archivní materiál dohledatelný na serverech spravujících videosoubory, například YouTube.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Filmový materiál Wochenschau byl z velké části pořizován válečnými zpravodaji na frontě (PropagandakompaniePK). Tito zpravodajové spadali zpravidla pod Wehrmacht. Jako hlasatel týdeníku byl zaměstnán filmovými studii UFA Harry Giese, rozhlasový reportér a bývalý divadelní herec, který namluvil současně propagandistický film Der ewige Jude (1940).

Šéfredaktorem Wochenschau byl nejprve Heinrich Roellenbleg a později, když Roellenbleg upadl v nemilost u ministra propagandy Josepha Goebbelse, se stal šéfredaktorem vojenský zpravodaj Fritz Dettmann. Hudbu tvořil filmový skladatel Franz R. Friedl.

Wochenschau byl promítán po celém Německu před hlavním filmem vysílaným v kinech. Charakteristická byla vstupní melodie, která nejprve využívala sekvence z nacistické hymny Horst-Wessel-Lied, později, při napadení Sovětského svazu 22. června 1941, byla používána melodie Ference Liszta „Les Preludes“ v krátké a dlouhé verzi, lidově nazývána „Ruské fanfáry“ nebo „Wochenschau-Fanfaren“. Tato melodie je zřejmě nejznámější a poněkud neprávem představuje u problematiky neznalé veřejnosti synonymum pro nacistickou propagandu.

Zpravodajství Wochenschau bylo postupem času, kdy se válka obracela proti Německu, stále více překrucováno a propaganda se stávala stále agresivnější. Byly zlehčovány nebo zcela přehlíženy vojenské operace Wehrmachtu, zločiny jednotek SS nebyly pochopitelně zmiňovány vůbec. Naopak spojenecké operace nad územím Říše byly zveličovány a předkládány jako válečné zločiny.

Poslední díl Wochenschau byl uveřejněn na konci dubna 1945 v délce cca 4 minuty.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Die Deutsche Wochenschau na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]