Dezső Gyarmati

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dezső Gyarmati
Gyarmati Dezső.jpg
Osobní informace
Datum narození23. října 1927
Místo narozeníMiskolc
Datum úmrtí18. srpna 2013 (ve věku 85 let)
Místo úmrtíBudapešť
ChoťÉva Székely (1950–1964)
Margit Bara (1964–2013)
DětiAndrea Gyarmati
Eszter
PříbuzníLiliána Szilágyi (vnučka)
Sportovní informace
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Vodní pólo na LOH
zlato LOH 1952 turnaj mužů
zlato LOH 1956 turnaj mužů
zlato LOH 1964 turnaj mužů
stříbro LOH 1948 turnaj mužů
bronz LOH 1960 turnaj mužů
Mistrovství Evropy
zlato ME 1954 turnaj mužů
zlato ME 1962 turnaj mužů

Dezső Gyarmati (23. října 1927 Miskolc18. srpna 2013 Budapešť) byl maďarský vodní pólista, který byl v tomto sportu nejúspěšnějším olympionikem historie, když získal pět medailí, z toho tři zlaté. Začínal jako brankář, ale nejvíce se uplatnil v útoku, kde těžil z mimořádné rychlosti (uplaval 100 metrů za 58,5 s).[1]

Začínal v roce 1940 v klubu továrny Gamma, od roku 1947 hrál za Újpesti TE, s nímž získal pět mistrovských titulů (1948, 1950, 1951, 1952 a 1955). V roce 1960 přestoupil do Ferencvárosi TC a byl mistrem Maďarska v letech 1962, 1963 a 1965.

Odehrál 108 mezistátních zápasů. Byl univerzitním mistrem světa v letech 1947 a 1951, pomohl Maďarsku k prvnímu místu na LOH 1952, mistrovství Evropy ve vodním pólu 1954 a byl kapitánem při zisku olympijského vítězství v roce 1956, kdy otevřel skóre ve vypjatém zápase proti Sovětskému svazu, známém jako melbournská krvavá lázeň.[2] V letech 1956 až 1958 žil v exilu, po amnestii se vrátil do Maďarska. Získal bronzovou medaili na LOH 1960 a zlato na ME 1962 a LOH 1964.

Kariéru ukončil v roce 1966, vystudoval budapešťskou tělovýchovnou univerzitu a stal se trenérem. Maďarskou reprezentaci vedl v letech 1973 až 1980 a 1985 až 1988, vyhrál s ní světový šampionát v roce 1973 a olympiádu v roce 1976.[3] Byl také funkcionářem Maďarské federace vodního póla a Maďarského olympijského výboru. Vydal knihu o historii vodního póla v Maďarsku. V letech 1990 až 1994 zasedal v parlamentu za Maďarské demokratické fórum.

Manželka Éva Székelyová byla olympijskou vítězkou v plavání, v maďarské plavecké reprezentaci působila i dcera Andrea Gyarmatiová.[4]

V roce 1994 získal Maďarský záslužný kříž a v roce 2004 ocenění A Nemzet Sportolója.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sports Reference Dostupné online Archivováno 12. 2. 2009 na Wayback Machine
  2. CNN Dostupné online
  3. Water Polo Legends Dostupné online
  4. Britannica Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]