Devizové právo
Devizové právo je soubor právních předpisů, které upravují dispozice s hodnotami, jimiž je možné uhrazovat závazky do zahraničí a některými dalšími hodnotami, souvisejícími s platebním a úvěrovým stykem se zahraničím.[1]
Subjekty devizového práva
[editovat | editovat zdroj]Fyzické a právnické osoby
[editovat | editovat zdroj]Tzv. devizový tuzemec: Jedná se o právnickou osobu, která má v ČR sídlo, a fyzickou osobu, která má v ČR své bydliště nebo se zde alespoň po většinu část roku zdržuje. Ostatní fyzické a právnické osoby jsou považovány za devizové cizozemce, tedy jsou to devizoví nerezidenti.[2] Není zde rozhodující občanství ani původ kapitálu.
Devizové orgány
[editovat | editovat zdroj]Jsou obdařeny působností a pravomocemi. Jedná se o Ministerstvo financí České republiky, které působí vůči státním orgánům a o Českou národní banku, která působí vůči všem ostatním tuzemským a cizozemským osobám.
Devizová místa
[editovat | editovat zdroj]Osoba provádějící obchody s devizovými hodnotami, nebo poskytující peněžní služby jako předmět svého podnikání. Jedná se o
- banky se sídlem v tuzemsku, nebo pobočky zahraniční banky
- osoby, kterým byla udělena devizová licence
- osoby s koncesní listinou pro směnárenskou činnost
- osoba oprávněná k provádění obchodů s devizovými hodnotami, nebo k provádění platebního styku ve vztahu k zahraničí na základě principu jednotné licence[1]
Devizová místa se dělí do jednotlivých kategorií.
Bankovní devizová místa
[editovat | editovat zdroj]Je zde nutná licence, což je oprávnění provádět obchody s devizovými hodnotami, nebo platební styk ve vztahu k zahraničí.
Nebankovní devizová místa
[editovat | editovat zdroj]Osoba bez licence. Je nutné se registrovat u České národní banky.[3]
Devizová licence
[editovat | editovat zdroj]Je vyžadována při provádění obchodů s devizovými hodnotami, nebo poskytování peněžních služeb, je-li činnost podnikáním. Při podání žádosti ji uděluje Česká národní banka danému devizovému místu. Česká národní banka eviduje seznam devizových míst. Licence může být plná či částečná, a od toho se odvíjí rozsah produktů v cizích měnách. U směnárenských společností není třeba devizová licence, ale vyjádření České národní banky podle zvláštního zákona. V devizové licenci se předepisuje rozsah práv, doba trvání a povinnosti.[4]
Předměty devizověprávního vztahu
[editovat | editovat zdroj]Peněžní prostředky v cizí měně
[editovat | editovat zdroj]Zahraniční cenne papíry
[editovat | editovat zdroj]- emitentem je cizozemec
Finanční deriváty
[editovat | editovat zdroj]- penězi ocenitelná práva a závazky od nich odvozené
Obchod s devizovými hodnotami
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o nákup nebo prodej devizových hodnot na vlastní nebo cizí účet, zprostředkování nebo směna. Obchodovat mohou výhradně devizová místa v rozsahu stanoveném udělenou licencí.
Práva a povinnosti
[editovat | editovat zdroj]Práva tuzemců
[editovat | editovat zdroj]- Tucemci mají právo se smluvně zavazovat vůči cizozemci a plnit závazky z těchto vztahů v české nebo v cizí měně.
- Právo nabývat devizových hodnot.
- Právo nabývání majetku v zahraničí.
- Právo na dovoz a vývoz české i cizí měny.
Povinnosti tuzemců
[editovat | editovat zdroj]- Primárně se jedná o oznamovací povinnost, která se může týkat např. peněžních pohledávek a závazků vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům. Plní se na vyžádání devizového orgánu a v rozsahu za období ve lhůtách a způsobem stanoveným vyhláškou České národní banky.
Práva cizozemců
[editovat | editovat zdroj]- Cizozemci mají právo v tuzemsku nakupovat peněžní prostředky v cizí měně za českou měnu a naopak.
- Právo nabývat ostatních devizových hodnot.
- Právo nabývání nemovitostí.
- Právo na dovoz a vývoz české i cizí měny.
Povinnosti cizozemců
[editovat | editovat zdroj]- Oznamovací povinnost (viz oznamovací povinnost u tuzemců)
- Jistá omezení při nabývání nemovitostí
Povinnosti tuzemců i cizozemců
[editovat | editovat zdroj]- Úhrady do a ze zahraničí mohou být prováděny bezhotovostně pouze prostřednictvím devizových míst.
- Povinnost na výzvu devizového místa označit účel úhrady došlé ze zahraničí v případě, že není účel uveden
- Povinnost poskytnout při devizové kontrole potřebnou součinnost devizovému orgánu.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c MACHÁČEK, Leoš. [cit. 2018-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Co je devizový tuzemec? [online]. Peníze.cz [cit. 2018-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Devizové právo [online]. 2012 [cit. 2018-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Devizové právo [online]. 3d4, 2012 [cit. 2018-05-09]. Dostupné online.