Dere Street
| Starověká římská silnice Dere Street | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Začátek | Eboracum |
| Konec | Veluniate |
| Celková délka | 364 km, Eboracum-Trimontium 235 km, Trimontium-Veluniate 129 km |
| Region | Anglie, Skotsko |
Dere Street nebo Deere Street je moderní označení starověké římské silnice, která vedla na sever od města Eboracum (York), přes pevnosti a města Isurium, Cataractonium, Morbium, Vinovium, Longovicium, Vindomora, Coria, Hunnum, Habitancum, Bremenium, Trimontium, Inveresk a Cramond do Veluniate, tedy přes Hadriánův val do území, které se v moderní době nazývá Skotsko, a pokračovala přinejmenším až po val Antoninův. Svého času končila až v Cramondu u Firth of Forth.[1]
Starověk
[editovat | editovat zdroj]Je to jedna ze dvou hlavních cest, které Římané do Skotska postavili.[2] Bylo to v letech 79–81, kdy tam vojenskou kampaň vedl římský guvernér Británie, jímž tehdy byl Gnaeus Julius Agricola. Silnice sloužila k tomu, aby se legie se základnou v Yorku mohly rychle dostat do východního pohraničí a později k východní části Hadriánova valu. Pevnosti podél silnic hájily kohorty pěchoty a jezdectva pomocných oddílů římské armády.
Se silnicí Stanegate se Dere Street křížila ve vesnici Corbridge. Silnice měla šířku přesahující 7 metrů. Podél trasy se nacházejí malé kamenolomy, odkud pochází štěrk, který používali při její výstavbě.[3]
Milník nalezený v Inglistonu v Edinburghu svědčí o tom, že silnici znovu používali za římské okupace v letech 138–165, v souvislosti s děním na Antoninově valu. Když se Římané stáhli ze Skotska, stav cesty se zhoršoval, ale sloužila dál.[3]
Středověk
[editovat | editovat zdroj]Užitečná byla také v roce 1298, kdy tudy anglický král Eduard I táhl s vojskem na sever do bitvy u Falkirku, v níž skotské protivníky porazil. V roce 1314 vojsko Eduarda II. pochodovalo po Dere Street do bitvy u Bannockburnu.[4]
Novověk
[editovat | editovat zdroj]Od 17. století důležitost Dere Street ve Skotsku klesala a časem ji nahradily nové silnice, zejména A68. Na částech její trasy v naší době stále vedou silnice, včetně A1 (jižně od řeky Tees) a A68 (severně od vesnice Corbridge).
Název
[editovat | editovat zdroj]Původ
[editovat | editovat zdroj]Římský název silnice se nedochoval. Její anglické pojmenování se vztahuje k době pozdější, kdy v první části trasy leželo anglosaské království Deira, pravděpodobně nazvané podle yorkshirské řeky Derwent.
Pokud jde o druhou část názvu, slovo “street” se do staroangličtiny dostalo z latinského via strata, tj. označení kterékoli silnice se zpevněným povrchem. Nebylo tedy primárně spojována s městskými komunikacemi.
Názvy se silnicí spojené
[editovat | editovat zdroj]Části této silnice se ve Skotsku později nazývaly cesta sv. Cuthberta a Královská cesta (ve středověké latině Via Regia).
"Watling Street"
[editovat | editovat zdroj]Někdy se o této silnici píše jako o „Watling Street“ a na některých mapách je tak i označena. To může působit problém, protože si ji lze splést s jinou silnicí: s Watling Street, která na jihu spojovala Dover s Wroxeterem.[5][6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dere Street na anglické Wikipedii.
- ↑ Dere Street Roman Road. www.historicenvironment.scot [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Old Roads of Scotland. www.oldroadsofscotland.com [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Dere Street Roman Road: History. www.historicenvironment.scot [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DYMOND, D. P. Roman Bridges on Dere Street, Country DurhamWith a General Appendix on the Evidence for Bridges in Roman Britiain. Archaeological Journal. 1961-01, roč. 118, čís. 1, s. 136–164. Dostupné online [cit. 2019-10-08]. ISSN 0066-5983. DOI 10.1080/00665983.1961.10854190.
- ↑ 📌 Dere Street. Academic Dictionaries and Encyclopedias. Dostupné online [cit. 2019-10-08]. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-03. (latinsky) & (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- The Roads of Mediaeval Lauderdale, RP Hardie, Edinburgh & London, 1942.
