Datová žurnalistika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Datová žurnalistika je druh novinářské práce, která se zabývá sběrem, ověřování, zpracováním a distribucí dat ve srozumitelné formě pro čtenáře. Doplňuje a rozšiřuje tradiční žurnalistiku, jde o strategii především internetové žurnalistiky. Na rozdíl od tradiční žurnalistiky staví na datech, která zpracovává novými technologiemi. Využívá big data a otevřená data, která získává od neziskových institucí, státní správy či od soukromého sektoru.[1] Tato data zpracuje a prezentuje pomocí vizualizací (grafy, mapy, animace, interaktivní aplikace). Umožňuje snazší pochopení a rychlejší orientaci,[2] čtenář může být aktivní a vybírat si pro něj důležité informace.[3] Text tu slouží k vysvětlování či je zcela vypuštěn.

Datová žurnalistika může objevovat nová témata, skutečnosti a souvislosti, analyzovat do hloubky a ukázat to, co není na první pohled vidět.[4] Datoví žurnalisté dodávají nestrukturovaný datům strukturu a interpretují je v určitém kontextu.[5] Autor často k článku přikládá datový soubor, aby jej čtenář mohl sám analyzovat a ověřovat výsledky či objevovat nové skutečnosti.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Datová žurnalistika má kořeny v rešerších, které dříve zpracovávala rešeršní oddělení mediálních organizací. V současnosti může novinář pomocí uživatelsky přátelských nástrojů hledat informace v databázích sám či využívat automatického zpracování dat.[3]

Noviny tiskly tabulky s daty již v 19. století (např. The Wall Street Journal, The Guardian). První článek datové žurnalistiky vyšel v The Guardian v roce 1821, zabýval se školami v Manchesteru.[6] V 50. letech 19. století doktor John Snow publikoval tiskem mapu, která ukazovala rozsah epidemie cholery v Londýně. Díky jeho analýze došlo k odhalení zdrojů nákazy.[3]

V 60. letech 20. století se objevila počítačem asistovaná žurnalistika (Computer-Assisted Reporting, CAR), kdy novináři analyzovali databáze veřejných záznamů pomocí vědeckých metod, aby mohli monitorovat představitele moci.[7] Na rozdíl od CAR je datová žurnalistika komplexní proces, který prostupuje celým spektrem pracovní náplně novináře.[8]

V roce 2009 The Guardian uvedl na trh webovou platformu datové žurnalistiky, Datablog.[3]

Práce datového žurnalisty[editovat | editovat zdroj]

Datový žurnalista obvykle při psaní článku postupuje od prvotní ideje, k průzkumu, investigaci a zpracování dat. Získaná data následně čistí, analyzuje a ověřuje je. Následně výsledek své práce prezentuje.[3]

Výsledky datové žurnalistiky jsou obvykle představovány pomocí různých typů vizualizací – map, grafů, infografik či různých animací. Podle Paula Bradshawa by měl datový novinář využívat následujících šest komunikačních strategií:[3]

  • vizualizace
  • vyprávění příběhů
  • sociální interakce – analýza sociálních sítí a publikace na nich
  • zlidštění faktů – konkrétní příběh
  • personalizace
  • užitečnost

Omezení[editovat | editovat zdroj]

Datová žurnalistika se potýká s technickými a byrokratickými problémy. Problémy mohou způsobit shromažďování dat, chybovost datových souborů, špatná spolupráce a sdílení s ostatními žurnalisty, otázka objektivity, nedostatečné technické znalosti novinářů či nevhodné financování.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BURNS, Lynette Sheridan, 2004. Žurnalistika: [praktická příručka pro novináře]. Překlad Hana Antonínová. Praha: Portál. 186 s. ISBN 80-717-8871-6.
  2. VINER, Katharine, 2013. The rise of the reader: journalism in the age of the open web. TheGuardian [online]. [cit. 14. 12. 2014]. Dostupné z www: http://www.theguardian.com/commentisfree/2013/oct/09/the-rise-of-the-reader-katharine-viner-an-smith-lecture?
  3. a b c d e f g h HRBKOVÁ, Nikola. Datová žurnalistika v pojetí Datablogu IHNED.cz. Praha, 2015 [cit. 2015-11-30]. 126 s. Diplomová práce. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Filip Láb. Dostupné online.
  4. BOUNEGRU, Liliana, 2012. Data Journalism in Perspective. The data journalism handbook [online]. Sebastopol, CA: O'Reilly Media, 220 p. ISBN 14-493-3006-1. Dostupné z www: http://datajournalismhandbook.org/1.0/en/introduction_4.html
  5. HALEVY, Alon a MCGREGOR, Susan, 2012. Data Management for Journalism [online]s. 9 [cit. 13. 12. 2014]. DOI: 131.107.65.22. Dostupné z www: ftp://131.107.65.22/pub/debull/A12sept/journal.pdf
  6. ROGERS, Simon, 2014. Data journalism in the newsroomu. Doing Journalism with Data: First Steps, Skills and Tools [online]. Canvas Network. [cit. 22. 12. 2014]. Dostupné z www: http://datajournalismcourse.net/
  7. ŠMÍD, Milan, 2006. Žurnalistika v informační společnosti: internetizace a digitalizace žurnalistiky. Praha: FSV UK. 40 s. Pražské sociálně vědní studie. Mediální řada, MED-003. ISSN 1801-5999.
  8. HOLOVATY, Adrian, 2006. A fundamental way newspaper sites need to change [online]. [23. 12. 2014]. Dostupné z www: http://www.holovaty.com/writing/fundamental-change/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]