Daniele Archibugi

Daniele Archibugi
Daniele Archibugi
Narození	17. července 1958 (65 let); Řím
Alma mater	Science and Technology Policy Research
Pracoviště	Consiglio Nazionale delle Ricerche (od 1985); Sussexská univerzita (od 2006); Consiglio Nazionale delle Ricerche (od 2018); Londýnská škola ekonomie; Birkbeck, University of London; Harvardova univerzita
Obory	mezinárodní vztahy a ekonomie a politika
Rodiče	Franco Archibugi a Muzi Epifani
Příbuzní	Francesca Archibugi (sourozenec)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Daniele Archibugi (* 17. července 1958 Řím) je italský ekonom a politolog.

Je synem urbanisty Franca Archibugiho a spisovatelky Muzi Epifaniové, jeho sestrou je filmařka Francesca Archibugiová. Vystudoval Liceo Sperimentale della Bufalotta a Univerzitu La Sapienza. Doktorát získal roku 1989 na University of Sussex, kde byl jeho učitelem Christopher Freeman. V roce 2006 získal v Sussexu čestnou profesuru. Působí v Národní radě pro výzkum.^[1] Přednáší na koleji Birkbeck Londýnské univerzity.

Odborně se zabývá dynamikou hospodářských cyklů a teorií kreativní destrukce. V ekonomické teorii navazuje na Josefa Aloise Schumpetera a Johna Maynarda Keynese. Navrhuje vydávání eurobondů jako cestu k hospodářskému oživení. Zaměřuje se na inovativní ekonomiku a při působení v Evropském výzkumném prostoru upozornil na rizika spojená s klesající populací Evropy.^[2] Věnuje se rovněž mezinárodním vztahům a dopadům globalizace na technologický pokrok. Spolu s Davidem Heldem vypracoval koncepci kosmopolitní demokracie a navrhl vytvoření přímo voleného celosvětového parlamentu.^[3] Požaduje demokratičtější a transparentnější rozhodování v globální politice a kritizuje elitní kluby jako G20. Patřil k iniciátorům Mezinárodního trestního soudu jako nástroje prosazujícího univerzální mezinárodní právo.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Daniele Archibugi [online]. Center for Humans and Nature [cit. 2023-12-01]. Dostupné online.
↑ Daniele Archibugi [online]. Center for the Study of Internationalism [cit. 2023-12-01]. Dostupné online.
↑ Daniele Archibugi [online]. Democracy Without Borders [cit. 2023-12-01]. Dostupné online.