DR řada T 18.10

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Parní lokomotiva řady T 18.10
Lokomotiva T18.1001 ve stavu po vyrobení
Lokomotiva T18.1001 ve stavu po vyrobení
Základní údaje
VýrobceT 18 1001: Krupp
T 18 1002: Maffei
Výroba v letech1924, 1926
Počet vyrobených kusů2
ProvozovatelDR
Období provozu19241943
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve služběT 18 1001: 112 400 kg
T 18 1002: 104 000 kg
Adhezní hmotnostT 18 1001: 60 500 kg
T 18 1002: 60 000 kg
Délka přes nárazníkyT 18 1001: 23 446 mm
T 18 1002: 24 135 mm
Rozchod1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu2´C 1´ p
Trvalý výkon1 471 kW
Maximální povolená rychlost110 km/h
Průměr hnacích
a spřažených dvojkolí
T 18 1001: 1 650 mm
T 18 1002: 1 750 mm
Průměr běhounůT 18 1001: 1 000/1 250 mm
T 18 1002: 850/1 206 mm
Výhřevná plocha přehřívače66,0 m²
Plocha roštu3,1 m²
Vlečný tendr
Řada/označení2'2' T 19,5, 2'2' T 24
Zásoba vody19,5 / 24,0 m³
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lokomotivy řady T 18.10 DR byly německé rychlíkové parní lokomotivy poháněné parní turbínou. Dvě lokomotivy této řady byly vyrobeny v letech 1923 a 1926 za účelem vyzkoušení využitelnosti turbíny jako samostatné hnací jednotky. Přitom se očekávalo zvýšení účinnosti pohonu, rozjezd s konstantní tažnou silou (na rozdíl od parního stroje) a snížení namáhání koleje odstraněním oscilujících hmot.

T 18 1001[editovat | editovat zdroj]

T 18 1001 byla dokončena v roce 1924 ve firmě Krupp. Šestistupňová turbína typu Krupp-Zoelly byla umístěna příčně k podélné ose lokomotivy nad předním podvozkem. Kroutící moment byl přenášen ozubeným převodem na jalový hřídel a odtud spojnicemi na spřažená dvojkolí. Pro jízdu vzad byla lokomotiva vybavena menší, třístupňovou turbínou. Při zkušebních jízdách se skutečně prokázaly významné úspory provozních hmot proti klasické parní lokomotivě.

Po ukončení zkoušek byla lokomotiva rekonstruována. Na místo turbíny pro jízdu vzad byla dosazena turbína pro posun, směr jízdy se u této turbíny měnil mechanicky změnou převodu. Lokomotiva byla v provozu ve výtopně v Hammu až do roku 1940, kdy padla za oběť bombardování. Po celou dobu provozu byla spojena s kondenzačním tendrem typu 2'2' T 19,5.

T 18 1002[editovat | editovat zdroj]

T 18 1002 byla dokončena roku 1926 ve firmě Maffei. Jednalo se o zcela novou konstrukci. Ljungströmova turbína byla umístěna podobně jako u starší lokomotivy a přes dvojitou předlohu poháněla jalový hřídel. Turbína sloužila k pohonu pro oba směry. Po obou stranách kotle byly pod ochozy umístěny kondenzátory. V protikladu ke starší lokomotivě zde nebylo dosaženo žádných významných úspor. Lokomotiva byla využívána velmi zřídka v rychlíkové službě až do roku 1943, kdy byla poškozena bombardováním a vyřazena. Její kotel byl posazen na pojezd lokomotivy řady 52 a sloužil až do roku 1964 v dílnách Ingolstadt a Mnichov ke zkouškám pojistných ventilů parních kotlů. Lokomotiva jezdila spojena s kondenzačním tendrem typu 2'2' T 24.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku DR-Baureihe T 18.10 na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]