Džabal aš-Šánabí
| Džabal aš-Šánabí جبل الشعانبي | |
|---|---|
Vrchol hory Džabal aš-Šánabí | |
| Vrchol | 1544 m n. m. |
| Seznamy | Nejvyšší hory afrických zemí |
| Poznámka | nejvyšší hora Tuniska |
| Poloha | |
| Světadíl | Afrika |
| Stát | |
| Pohoří | Dorsale (východní okraj Atlaského pohoří) |
| Souřadnice | 35°12′24″ s. š., 8°40′59″ v. d. |
Džabal aš-Šánabí | |
| Hornina | vápenec |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Džabal aš-Šánabí (arabsky جبل الشعانبي, přepisováno též jako Džabal aš-Šaʿánabí, francouzsky a anglicky obvykle Djebel Chambi nebo Jebel ech Chambi) je hora v západním Tunisku. Se svou nadmořskou výškou 1544 m n. m. představuje nejvyšší bod země.[1] Masiv se zvedá nad městem Kasserine v centrální části tzv. tuniské Dorsale a je součástí národního parku Chambi. Zároveň tvoří jádrovou oblast biosférické rezervace Djebel Chambi, zařazené v roce 1977 do sítě biosférických rezervací UNESCO v rámci programu Man and the Biosphere.[2]
Vrchol a horní svahy pokrývají převážně borové lesy; oblast je známá jako jedno z posledních útočišť gazely atlaské (Gazella cuvieri).[2]
Poloha a charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Džabal aš-Šánabí je vrchol v západní části Tuniska, přibližně 17 km severozápadně od města Kasserine a jen několik kilometrů od hranice s Alžírskem.[3] Geograficky náleží k masivu Monts de Tébessa na východním okraji auréských hor a k širšímu systému Atlaského pohoří.[1]
Na svahy hory vede z východní strany cesta sjízdná terénními vozidly přibližně do výšky 1300 m; odtud pokračuje na vrchol pěší stezka dlouhá asi dvě hodiny.[3] Po tuniské nezávislosti v roce 1956 umístili členové tuniského skautského hnutí na vrcholu kovový půlměsíc jako symbol islámu a připomínku svého výstupu.[3]
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Masiv Džabal aš-Šánabí je tvořen převážně vápenci a dalšími karbonátovými horninami, silně rozčleněnými erozí. V rámci tzv. formace Jebel Chambi byly popsány mocné karbonátové krusty a zpevněné horizonty typu kaliche (půdní karbonátové kůry bohaté na uhličitan vápenatý), vzniklé v semiaridním klimatu.[4] Stratigrafické a mineralogické studie popisují několik cyklů sedimentace oddělených červenými jílovitými horizonty s výskytem minerálu palygorskit, interpretovaného jako detritický jílový sediment.[5]
Biosférická rezervace a národní park
[editovat | editovat zdroj]Oblast Djebel Chambi byla v roce 1977 vyhlášena biosférickou rezervací UNESCO.[2] Celková rozloha rezervace činí přibližně 43 700 ha, z toho asi 6 700 ha tvoří jádrová zóna zahrnující vlastní horský masiv a přilehlé lesy.[2] V rezervaci žije kolem 8 000 obyvatel, kteří se živí hlavně extenzivním zemědělstvím (pěstování obilnin), chovem hospodářských zvířat, včelařstvím a výsadbou dřevin v rámci plantážního hospodaření.[2]
Jádrová oblast biosférické rezervace byla v roce 1980 vyhlášena národním parkem Chambi, jehož rozloha činí asi 6 723 ha.[3] Park představuje typické přírodní podmínky tuniského Atlasu a leží v oblasti tzv. vysokých plošin západní a střední části Tuniska.[3]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Podle údajů UNESCO zahrnují hlavní biotopy v oblasti Džabal aš-Šánabí horské porosty s dubem cesmínovým (Quercus ilex), travami rodu Stipa a keřem Cotoneaster nummularius, dále lesy s borovicí halepskou (Pinus halepensis), dubem cesmínovým, rozmarýnem (Rosmarinus officinalis) a jalovcem fénickým (Juniperus phoenicea). Na nižších svazích se rozkládají stepní trávníky s tzv. alfa trávou (Stipa tenacissima) a dalšími suchomilnými travami, zatímco v zemědělsky využívaných částech se pěstují především obilniny.[2]
Území je z hlediska ochrany přírody významné zejména tím, že představuje jedno z posledních útočišť gazely atlaské (Gazella cuvieri).[2] Tato ohrožená gazela, vázaná na hornaté a pololesní biotopy severní Afriky, zde má jednu z nejdůležitějších populací v rámci Maghrebu.[6] V oblasti žije také paovce hřivnatá (Ammotragus lervia), jeden z mála původních horských sudokopytníků severní Afriky.[7]
Z ptáků se v okolí vrcholu a v národním parku vyskytují například křivka obecná (Loxia curvirostra), sup mrchožravý (Neophron percnopterus), orel Bonelliho (Aquila fasciata) či sokol stěhovavý (Falco peregrinus).[8]
Ozbrojené střety
[editovat | editovat zdroj]Od prosince 2012 se masiv Džabal aš-Šánabí stal dějištěm opakovaných vojenských operací tuniských ozbrojených sil proti ozbrojeným islamistickým skupinám, které využívaly jeskyně a těžko přístupné části pohoří jako úkryty a zázemí. Přestřelky, pumové útoky a nastražené miny si vyžádaly desítky obětí na straně armády i ozbrojenců a vedly k tomu, že část hory a jejího okolí byla vyhlášena uzavřenou vojenskou zónou s omezeným či zakázaným civilním přístupem.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Jebel Chambi, Tunisia [online]. Peakbagger.com [cit. 2025-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 7 Djebel Chambi [online]. UNESCO – Man and the Biosphere Programme [cit. 2025-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 KAMMOUN, Zaher. Le parc national de Chaambi [online]. 2023-02-13 [cit. 2025-11-16]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ SASSI, S.; TRIAT, J. M.; TRUC, G.; MILLOT, G. Découverte de l'Éocène continental en Tunisie centrale : la formation du Jebel Chambi et ses encroûtements carbonatés. Comptes Rendus de l'Académie des Sciences, Série II. 1984, roč. 299, s. 357–364. (francouzsky)
- ↑ JAMOUSSI, F.; ABBÈS, C.; FAKHFAKH, E. Répartition des minéraux argileux et contrôle tectono-eustatique dans les bassins de la marge tunisienne. Comptes Rendus Geoscience. 2003, roč. 335, čís. 4, s. 289–297. doi:10.1016/S1631-0713(03)00014-2. (francouzsky)
- ↑ ABÁIGAR, T.; SILVA, T. L. Conservation Strategy and Action Plan for Cuvier’s Gazelle (Gazella cuvieri) in North Africa. Gland: IUCN, 2018. Dostupné online. ISBN 978-2-8317-1905-4. (anglicky)
- ↑ Tunisia’s Stunning National Parks [online]. Wildyness.com [cit. 2025-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chambi National Park | Archiqoo. archiqoo.com [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Massacre de Jbel Châambi: Emouvant message à un jeune conscrit !. Espace Manager [online]. 2014-07-23 [cit. 2025-11-16]. Dostupné online. (francouzsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Džabal aš-Šánabí na Wikimedia Commons