Dětská práce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ironická kresba z roku 1912

Dětská práce je pracovní činnost vykonávána dítětem, která negativně ovlivňuje jeho zdraví a duševní rozvoj a znemožňuje mu dosáhnout vzdělání. V roce 2004 bylo na světě podle údajů Mezinárodní organizace práce (ILO) 218 milionů pracujících dětí.[1] Tato statistika však započítává jen ty děti, které za svou práci dostávají - i když minimálně - zaplaceno. Několikanásobně více dětí však pracuje v domácnosti či na polích zdarma, do školy však také chodit nemohou. Dětskou práci omezují dvě hlavní konvence ILO, ale ne všechny státy se k nim připojily. Protože většina velkých firem dnes vyrábí v rozvojových zemích, je třeba si uvědomit, že děti se podílely na výrobě velké části produktů v evropských obchodech.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V době, kdy Charles Dickens psal o problémech dětí v průmyslové Anglii, však už v Habsburské monarchii byla zavedena povinná školní docházka, která fakticky znemožňovala dlouhodobé a pravidelné zaměstnávání dětí. V italských Benátkách zakázali zaměstnávat děti do třinácti let už v roce 1396.

Malá přadlena v přádelně v americké Jižní Karolíně v roce 1908. Lewis Hine dokumentoval dětskou práci v USA, která byla tou dobou již oficiálně zakázána.

V Západní Evropě a USA se první zákony na omezení dětské práce objevily v 19. století - například v roce 1833 bylo v anglickém textilním průmyslu zakázáno zaměstnávat děti do 9 let a u ostatních byla omezena pracovní doba na 12 hodin denně. Podobně se zachovaly i některé americké státy. I přesto však ještě v roce 1860 pracovala polovina anglických dětí ve věku 5-15 let a v roce 1870 podle sčítání lidu v USA pracovalo 750 000 amerických dětí.

V roce 1919 byla založena Mezinárodní organizace práce, která se postupně stala hlavní institucí monitorující a regulující dětskou práci ve světě. Ve světě však zaměstnávání dětí pokračovalo - Československo sice zdědilo zákaz zaměstnávání dětí už z rakousko-uherské legislativy, ale například ve Velké Británii bylo zakázáno zaměstnávat děti do 13 let až v roce 1933. V Indii, kde dnes žije vůbec nejvíce pracujících dětí světa, bylo ústavou z roku 1937 zakázáno zaměstnávat děti do 14 let v dolech, továrnách a na dalších nebezpečných pozicích.

Základní úmluvy o dětské práci[editovat | editovat zdroj]

Dětskou práci omezují zákony a ústavy jednotlivých zemí. Existuje ale několik mezinárodních úmluv, jejichž podpisem se většina států světa zavázala potírat dětskou práci. Nejdůležitější z nich jsou[2]:

  • Úmluva o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání byla přijata ILO v roce 1973. Stanovuje nejnižší věk pro vstup do zaměstnání na 15 let a na 18 let v případě práce ohrožující zdraví či morálku. K září 2008 byla ratifikována 150 státy.[3]
  • Úmluva o zákazu a opatření k odstranění nejhorších forem dětské práce byla přijata ILO v roce 1999. K září 2008 byla ratifikována 169 státy [4]
  • Úmluva o právech dítěte, která mimo jiné obsahuje právo na vzdělání, byla přijata Organizace spojených národů OSN v roce 1989. K lednu 2003 byla ratifikována 189 členskými státy OSN a čtyřmi státy mimo OSN.

Příčiny a důsledky dětské práce[editovat | editovat zdroj]

Malá přadlena v Maroku v roce 2008

Hlavní příčiny dětské práce jsou ekonomické - rodiny potřebují děti k pomoci na polích či v domácnosti nebo k přispívání do rodinného rozpočtu. Podle odhadů nevládních organizací jen v Indii 15 milionů dětí prací splácí dluhy svých rodičů.[5] Vedle toho ale také hrají velkou roli kulturní zvyklosti, kdy v mnoha zemích například rodina spíše pošle do školy chlapce než dívku.

Některé státy sice přijaly zákony omezující dětskou práci, ale jen těžko je dovedou aplikovat v praxi. V některých zemích ale vláda recept proti dětské práci vůbec nehledá (např. v Uzbekistánu pracují děti na státních bavlníkových plantážích[6]).

Je tedy patrná souvislost mezi dětskou prací, chudobou a vzděláním. Chudí lidé si nemohou dovolit posílat své děti do školy. Tyto děti ale zůstanou negramotné a v budoucnu se jim nepodaří najít více výdělečnou práci, proto ani jejich děti tak nezískají vzdělání a kruh se uzavírá. Proto je pro řešení problému dětské práce nezbytný koordinovaný postup místních vlád, nevládních organizací i mezinárodního společenství. Základním krokem k odstranění dětské práce je pak zajištění dostupného vzdělání pro všechny děti na světě.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.stopdetskepraci.cz/index.php?id=174&idp=181
  2. http://www.stopdetskepraci.cz/index.php?id=175
  3. http://www.ilo.org/ilolex/cgi-lex/ratifce.pl?C138
  4. http://www.ilo.org/ilolex/english/convdisp1.htm
  5. http://www.rozvojovka.cz/skryto-za-krasou-hedvabi_221_567.htm
  6. http://www.rozvojovka.cz/bile-zlato-misto-skolni-lavice_221_340.htm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Kampaň Stop dětské práci - http://www.stopdetskepraci.cz/