Přeskočit na obsah

Cournotův model

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Grafické znázornění Cournotova modelu
Grafické znázornění reakčních křivek Cournotova modelu v závislosti na množství. Body A a B zobrazují monopolní pozici každé firmy. Bod C určuje rovnovážné množství pro obě firmy a bod D představuje množství kdy jsou zákazníci ochotni zaplatit více, než MC

Cournotův model je model tržní situaceduopolu. V roce 1838 ho odvodil Antoine Augustin Cournot za následujících předpokladů:

  • jedná se o duopol;
  • firmy vyrábějí homogenní produkt;
  • firmy si konkurují (přes nabízené množství Q);
  • firmy jsou stejně silné, mají stejnou lineární funkci mezních nákladů ;
  • tržní poptávku lze popsat funkcí ;
  • obě firmy maximalizují zisk;
  • obě firmy přijímají rozhodnutí současně;
  • obě firmy považují při rozhodování výstup svého konkurenta za pevně daný (fixní).[1]

Reakční křivky

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní součást Cournotova modelu jsou reakční křivky, které jsou odvozené z funkce zisku. Reakční křivky jsou lineární funkce a protínají vrcholy parabol – funkcí zisku firem.

V průsečíku reakčních křivek firem nastává tzv. Cournotova rovnováha. Je to bod, kdy každá firma správně odhadla výstup konkurenta, a tudíž nabídka a poptávka po daném zboží jsou v rovnováze. Protože obě firmy jsou identické, vyrábějí totéž množství výrobků.

Algebraické vyjádření objemů obou firem

[editovat | editovat zdroj]
  • ;
  • ;
  • ;

kde:

  • a,b – parametry lineární poptávkové funkce;
  • q – objem produkce;
  • c – parametr (směrnice) lineární funkce mezních nákladů (MC).

Cornoutův model vs. Bertrandův model

[editovat | editovat zdroj]

Přestože tyto dva modely mají podobné předpoklady chování firem, tak mají jeden zásadní rozdíl. V Bertrandově modelu předpokládáme, že firmy soutěžení s cenou, nikoliv množstvím. Předpokládá to tedy, že Bertrandův model duopolu spustí cenovou válku a stlačí ceny na uroveň dokonalé konkurence. Když se počet firem v Cournotově modelu přiblíží nekonečnu, tak modely budou totožné.[2]

  1. FUCHS, Kamil. Mikroekonomie : distanční studijní opora. Vyd. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta 184, [8] s. s. Dostupné online. ISBN 80-210-3808-X, ISBN 978-80-210-3808-0. OCLC 85543643 
  2. JUREČKA, Václav. Mikroekonomie. 2., aktualiz. vyd. vyd. Praha: Grada 366 s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-4385-1, ISBN 80-247-4385-X. OCLC 859738515 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]