Přeskočit na obsah

Constance Stuartová Larrabee

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Constance Stuartová Larrabee
Narození7. srpna 1914
Cornwall
Úmrtí27. července 2000 (ve věku 85 let)
Povolánífotografka, válečná fotografka a fotoreportérka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Constance Stuartová Larrabee (nepřechýleně Constance Stuart Larrabee; 7. srpna 1914 – 27. července 2000) byla anglická fotografka nejznámější svými snímky Jihoafrické republiky a fotožurnalistikou o Evropě během druhé světové války. Byla první válečnou korespondentkou v Jihoafrické republice.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Constance Stuartová se narodila 7. srpna 1914 v Cornwallu v Anglii a s rodiči se přestěhovala do Kapského Města v Jihoafrické republice, když jí byly tři měsíce. Žila v cínovém dole v severním Transvaalu, kde byl její otec důlním inženýrem.[1][2]

Její rodina se v roce 1920 přestěhovala do Pretorie, kde strávila většinu svého dětství.[2] Její zájem o fotografii začal v roce 1924, kdy dostala k 10. narozeninám Kodak Box Brownie.[3] V roce 1930 vystavila osm fotografií pořízených svým prvním fotoaparátem během Boys and Girls Achievement Week na Pretoria Agricultural Society Show a získala první místo ve fotografii.[2][4]

Stuartová se vrátila do Anglie v roce 1933 studovat na Regent Street Polytechnic School of Photography v Londýně. Během svého působení tam byla učnicí ve dvou profesionálních portrétních studiích pod vedením Yevonde Middletonové, fotografky se sídlem na Berkley Square, a Yvonne, profesionální divadelní fotografky se sídlem v londýnské čtvrti Soho. Stuartová se v roce 1935 přestěhovala do Mnichova, aby pokračovala ve studiu na Bavorském státním institutu pro fotografii.[4] Během svého vzdělávání v Mnichově se seznámila s fotoaparátem Rolleiflex, který používala po celou svou kariéru.[2] Opustila také svůj romantický obrazový styl ve prospěch přímého, nemanipulovaného přístupu k černobílé fotografii.[5]

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Po návratu do Jihoafrické republiky v roce 1936 založila Constance Stuart Portrait Studio v Pretorii. Stala se uznávanou portrétistkou a fotografovala mnoho předních státníků, generálů, umělců, spisovatelů, společenských a divadelních osobností té doby. V roce 1946 otevřela druhý ateliér v Johannesburgu.[4]

Mezi lety 1937 a 1949 Stuartová rozvinula svůj celoživotní zájem o zaznamenávání a vystavování mizejících etnických kultur Jihoafrické republiky: národy jako například Ndebele, Křováci, Lobedu, Zulové, Swazi, Sotho a Transkei.[2] Některé z fotografií pořídila během návštěvy britské královské rodiny v Jihoafrické republice v roce 1947. Stuartová byl oficiálním fotografkou královského turné a při cestách po Basutolandu (Lesotho), Svazijsku a Bechuanalandu ( Botswana ), což byly v té době tři britské protektoráty v Jihoafrické republice.[2][3] Fotografovala domorodé lidi oblečené pro tuto příležitost do svých slavnostních krojů.[6] Vystavovala tyto fotografie a mnohé podobné v Preotrii, Johannesburgu a Kapském Městě, což vedlo k jejímu jmenování první válečnou korespondentkou Jihoafrické republiky pro časopis Libertas. V letech 1945 až 1955 sloužila v Egyptě, Itálii, Francii a Anglii, připojená k americké 7. armádě a jihoafrické 6. divizi v italských Apeninách.[3] Přestože byla najata pouze k fotografování jihoafrických vojáků v armádě, Stuartová šla daleko nad rámec svého úkolu. Fotografovala americké, francouzské, britské a kanadské vojáky i své jihoafrické krajany. Fotografovala také civilisty, které vojáci potkali na cestě do Německa, a fotografovala zdevastované vesnice a města, která jim stála v cestě.[7] Jako válečná korespondentka byla Stuartová často několik dní zadržována před frontou, a protože byla ubytována odděleně od svých mužských spolupracovníků, zařízení, které měla k dispozici, bylo často nepříjemné. Všechny obtíže brala s nadhledem, přijala je jako součást války a rychle si získala respekt lidí kolem sebe. Jeden spolupracovník napsal: 'Constance Stuartová... dělala skvělé výtavrné umění z válečné fronty. Viděla víc války než kterákoli jiná žena, kterou jsem potkal.“

Ačkoli jí nebylo dovoleno vést si na frontě deník, zkompilovala své fotografické poznámky a dopisy do memoárů s názvem Jeep Trek[5] publikovaných v roce 1946.[8]

Když se v roce 1945 vrátila do Jihoafrické republiky, cestovala po celé zemi a vystavovala mnoho z těchto fotografií, stejně jako její vyobrazení domorodců z jihoafrických kmenů. V roce 1948 se v Jihoafrické republice dostala k moci Národní strana a zavedla politiku přísné rasové segregace. Následující rok Stuartová odešla z Jihoafrické republiky do Ameriky.[7]

Pozdější roky

[editovat | editovat zdroj]

Zatímco Stuartová žila v New Yorku, znovu se stýkala se starým přítelem Sterlingem Larrabeem, kterého potkala během války, když byl americkým vojenským přidělencem v Jihoafrické republice. Ona a Larrabee se vzali v roce 1949 a přestěhovali se do Chestertownu v Marylandu, kde strávila většinu času chovem oceňovaných norwichských teriérů. Pár také trávil čas na ostrově Tanger, jehož lidi a místa začala Larrabee fotografovat v roce 1951.[7]

Zatímco bydlela v Chestertownu, založila dlouhý vztah s Washington College. Podporovala jeho umělecké programy, byla předsedkyní Washington College Friends of the Arts v letech 1983–1984 a pomáhala založit Constance Stuart Larrabee Arts Center.[9]

Její manžel zemřel v roce 1975. Constance Stuartová Larrabee zemřela 27. července 2000 ve svém domě v Chestertownu ve věku 85 let.[10]

Vybrané výstavy

[editovat | editovat zdroj]
  • 1944 – Malajská čtvrť. Zahájil Noël Coward v Pretorii.
  • 1945 – Pocta: Jihoafrická 6. divize a 7. armáda Spojených států. Výstava cestovala po celé Jižní Africe.
  • 1953 – Domorodé ženy z Jihoafrické republiky. Americké přírodovědné muzeum v New Yorku.
  • 1955 – Skupinová výstava: její fotografii mladé africké dívky, která si maluje obličej, zařadil Edward Steichen na výstavu Lidská rodina. Muzeum moderního umění v New Yorku.
  • 1979 – Fotografie Constance Stuartová Larrabee, Retrospektiva. Jihoafrická národní galerie, Kapské Město
  • 1982 – Oslava na Chesapeake. Washington College v Chestertown, Maryland.
  • 1984 – Kmenové fotografie. Corcoran Gallery of Art ve Washingtonu, DC a Santa Fe Center for Photography v Novém Mexiku.
  • 1985 – Skupinová výstava: Nesmazatelný obraz: Fotografie války 1846 až po současnost. Corcoran Gallery of Art, Washington DC. Cestoval do Gray Art Gallery, New York University, New York a The Rice Museum, Houston, Texas.
  • 1986 – Skupinová výstava: Bon Voyage. Cooper-Hewittovo muzeum Smithsonian Institution, New York.
  • 1988 – africký profil. Bayly Art Museum of Virginia University.
  • 1989 – Constance Stuart Larrabee: WWII Photo Journal. Národní muzeum žen v umění ve Washingtonu, DC.
  • 1993 – Úvahy v Chesapeake Bay. Námořní muzeum Chesapeake Bay v St. Michaels, Maryland.
  • 1993 – Witness to a World at War. Defence Intelligence Agency, letecká základna Bolling ve Washingtonu, DC.
  • 1993 – Skupinová výstava: Skvělé ženy ve fotografii. Galerie Kathleen Ewing ve Washingtonu, DC.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Constance Stuart Larrabee na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Constance Stuart Larrabee [online]. [cit. 2015-12-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f Constance Stuart Larrabee: World War II Photo Journal. Washington, D.C.: National Museum of Women in the Arts, 1989. ISBN 0-940979-08-X. S. 47. 
  3. ↑ a b c Constance Stuart Larrabee [online]. [cit. 2015-12-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Constance Stuart Larrabee: Tribal Photographs. Washington, D.C.: Corcoran Gallery of Art, 1984. 
  5. ↑ a b FISHER STERLING, Susan. Constance Stuart Larrabee: World War II Photo Journal. Washington, D.C.: National Museum of Women in the Arts, 1989. ISBN 0-940979-08-X. S. 6–7. 
  6. ↑ BARTELIK, Marek. Constance Stuart Larrabee.. Artforum International. 1996. 
  7. ↑ a b c A woman's stark images from the front Photography: Through her camera, Constance Stuart Larrabee captured, in turn, the horror, heartbreak and heroics of war. Now her photos are on view at the Corcoran Gallery of Art in Washington. [online]. 9 September 1998 [cit. 2015-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 March 2016. 
  8. ↑ ROTH, Mitchel P.; OLSON, James Stuart. Historical Dictionary of War Journalism. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 1997. Dostupné online. ISBN 9780313291715. S. 177. (anglicky) 
  9. ↑ ELLIOTT, Peter. Constance : one road to take : the life and photography of Constance Stuart Larrabee (1914-2000). Alairac, France: [s.n.], 2018. Dostupné online. ISBN 978-1-7202-5806-3. OCLC 1066066604 
  10. ↑ SAXON, Wolfgang. Constance Stuart Larrabee, 85, Photographer. The New York Times. 2000-08-04. Dostupné online [cit. 2015-12-06]. ISSN 0362-4331. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CONSTANCE, Larrabee. Constance Stuart Larrabee: Time Exposure.. New Haven: Yale Center for British Art, 1995. ISBN 978-0930606763. 
  • ELLIOTT, Peter. Constance: One Road to take: The Life and Photography of Constance Stuart Larrabee (1914–2000). [s.l.]: Cantaloup Press, 2018. ISBN 978-1720258063. 
  • WILLIAMS, Jessica R. "A Pariah Among Parvenus: Anne Fischer and the Politics of South Africa's New Realism(s)". [s.l.]: October 173 (Summer 2020): 143-175 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Constance_Stuartová_Larrabee&oldid=23624942“