Chlum (zámek)
| Zámek Chlum | |
|---|---|
.jpg) místo bývalého zámku a dvora v roce 2019 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | po 1762 |
| Zánik | 2012 |
| Stavebník | Václav Stařimský |
| Poloha | |
| Adresa | Dolní Lomnice,  Česko |
| Souřadnice | 49°54′55,18″ s. š., 14°41′31,55″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Chlum stával ve vsi Dolní Lomnice, která je částí obce Kunice v okrese Praha-východ. Byl vystavěn ve druhé polovině 18. století. Po roce 1992 zde hospodařil soukromý zemědělec. Zámek postupně silně zchátral a v roce 2012 byl zbořen.
U jedné z budov přilehlého statku stávala dosud památkově chráněná litinová polychromovaná socha svatého Jana Nepomuckého z první poloviny 19. století.[1] Podstavec sochy byl přenesen do jiné části obce a socha samotná je vedena jako odcizená.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Někdejší ves Chlum koupil od hraběte Radeckého z Radče v roce 1762 Václav Stařimský, svobodný pán z Libštejna. Ten zde nechal postavit jednoduchý barokní zámek. V roce 1788 koupil panství, do nějž patřila také Dolní Lomnice, Josef Schwarz. O tři roky později zámek vyhořel, ale byl rychle opraven.[3] V 19. století se na zámku vystřídala řada majitelů, kteří jej nechali upravit a rozšířit. Panství se zvětšilo o Vidovice a Horní Lomnici (obě vsi jsou dnes rovněž součástí Kunic).
Roku 1812 statek zakoupil Johann Nepomuk Filip Brzorád (1765–1851)[4], zemský advokát v Praze s chotí Eleonorou od Jakuba a Kateřiny Wolframových.[5] Jan Brzorád je jmenován mezi členy Svatováclavského, později Národního výboru z roku 1848.[6] Od 1837 byl vlastníkem zámku jeho syn Josef Jan Brzorád (1810–1899) s manželkou Prokopinou, dcerou poštmistra Doubka z Votic.[7] V roce 1865 ke statku patřilo 169 jiter polí, 22 jiter luk, šest jiter zahrad, čtyři jitra pastvin a 206 jiter lesů.[8] Josef Jan Brzorád (1810–1899) byl poslancem zemského sněmu, řadu let zastával úřad okresního starosty, byl předsedou hospodářského spolku v Jílovém a požíval pověsti upřímného vlastence.[9] Koncem roku 1875 manželé Brzorádovi požádali deskový úřad, aby byly některé jejich pozemky odděleny od jejich majetku a po svatbě jejich jediné dcery Eleonory s c. k. poručíkem Rudolfem Kainzem připadly jim. Ti pak měli sedm dětí. Tak vznikl nový samostatný statek Vidovice s novou reprezentativní obytnou částí – zámkem.[4] Prokopina Brzorádová zemřela 14. dubna 1882 v Chlumu čp. 1 ve věku 69 let na ochrnutí mozku. Byla pochována 17. dubna 1882 v Mnichovicích.[8] Statek Chlum prodal Josef Brzorád Alfredu Kirpalovi, jenž prodal ho dál.[5] Josef Brzorád (1810–1899) zemřel 13. července 1899 v Kosové Hoře na zámku barona Mladoty a pohřben byl v Mnichovicích.[9]
Po roce 1990 se zámek dostal do soukromého vlastnictví. O dva roky později zde začal hospodařit soukromý zemědělec.[10] V roce 2012 byla provedena demolice zámku.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Barokní jednopatrový zámek měl obdélníkový půdorys. Ze dvou stran byl obklopen velkými hospodářskými staveními.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-23]. Identifikátor záznamu 135768 : Socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Socha sv. Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav. Dostupné online.
- ↑ DZURNÝ, Daniel. Zámek Chlum [online]. Stredoceske-zamky.cz [cit. 2016-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-12.
- ↑ a b www.opredcich.cz [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ a b RAIS, Karel; TUREK, Antonín. Politický a školní okres vinohradský. Praha: C.k. okresní školní rada na Král. Vinohradech, 1898. S. 180–181.
- ↑ MAHLER, Oldřich. Události pražské v červnu 1848. Praha: Panorama, 1989. 301 s.
- ↑ HAVLÍKOVÁ, Kateřina. Seminární práce o zámku Berchtold [online]. Obec Kunice [cit. 2011-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-23.
- ↑ a b Vesnické muzeum Kunic a okolí [online]. Hotel Zámek Berchtold [cit. 2020-05-08]. S. 21. Dostupné online.
- ↑ a b Národní Politika. 16. červenec 1899, s. 4.
- ↑ BAJGAR, Radek. Farma zvířat. Reflex [online]. 2004. Dostupné online., cit. dle webu Kunice.eu
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chlum na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Chlum v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Chlum v Dolní Lomnici - zámeček zmizel, Horydoly.cz archivováno
- Barbarství v Posázaví, Archaia Praha, o.p.s., 17. 5. 2012
- Fotogalerie zámku, Kunice.eu
- PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XXVIII. Politický okres vinohradský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1908. Dostupné online. Kapitola Chlum, s. 26–27.
