Chiron (planetka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chiron
Identifikátory
Označení 2060 Chiron
Předběžné označení 1977 UB
Katalogové číslo 2060
Objevena
Datum 18. říjen 1977
Místo Observatoř Mt. Palomar
Objevitel Charles T. Kowal
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Epocha 27. říjen 2007
2453200,5 JD
Velká poloosa 13,638 366 AU
2040 270 600 km
Excentricita 0,382 099
Perihel 8,427 161 8 AU
1 260 685 461 km
Afel 18,849 571 AU
2819 855 000 km
Perioda (oběžná doba) 50,37 roku
18396 dne
Střední denní pohyb 0,0196°/den
Sklon dráhyekliptice 6,938°
Délka vzestupného uzlu 209,28°
Argument šířky perihelu 339,35°
Střední anomálie 82,93079°
Fyzikální vlastnosti
Absolutní hvězdná velikost 6,5
Odhadovaný průměr 166
Albedo 0,11
Hmotnost 2.4-3.0×1018 kg
Střední hustota 2,0 g/cm³

Planetka 2060 Chiron byla objevena 18. října 1977 astronomem C. T. Kowalem na kalifornské Observatoři Mt. Palomar (byla však zpětně nalezena i na předobjevových snímcích, jejichž historie sahá až do roku 1895). Její název pochází z řecké mytologie, kde toto jméno nosil kentaur Cheirón.

Chironova oběžná dráha (JavaApplet Orbit Viewer)

Chiron obíhá kolem Slunce po velmi excentrické dráze (perihel - 8,449 AU, afel - 18,891 AU) skloněné vůči ekliptice o 6,931° mezi Uranem a Saturnem, jehož dráhu kříží. Je prvním objeveným zástupcem planetek z takzvané skupiny kentaurů. Tyto objekty mají svůj původ v Kuiperově pásu, ale byly zachyceny gravitací velkých planet a dnes se pohybují po nestabilních excentrických drahách mezi vnějšími planetami sluneční soustavy.

To, co z Chirona udělalo unikátní těleso, byl však objev z roku 1988, kdy u něj astronomové nalezli slabý kometární obal (komu), která je typická pouze pro komety. Na to, aby byl Chiron kometárním jádrem, má však příliš velký průměr (166 km). Dnes je proto klasifikován jak jako planetka, tak jako kometa (je znám také pod svým kometárním označením 95P/Chiron).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]