Přeskočit na obsah

Chauvetova jeskyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nosorožec
Hyena
Koně

Chauvetova jeskyně [šóvetova] je naleziště jeskynních maleb z období svrchního paleolitu (aurignacien). Jejich stáří se odhaduje na 30 až 32 000 let a patří tak k nejstarším vůbec.

Popis

Jeskyně leží v jižní Francii u obce Vallon-Pont-d’Arc, asi 70 km severně od Nimes, ve vápencovém útesu nad bývalým korytem řeky Ardèche. V kraji je sice řada archeologicky významných jeskyní, Chauvetova jeskyně je ale mimořádně veliká, malby zvířat mají vynikající úroveň a jsou velmi dobře zachované. Na více než sto kresbách a malbách je zachyceno nejméně 13 druhů zvířat, včetně jeskynních hyen, medvědů, lvů a levhartů. V některých případech jsou zvířata zachycena v pohybu nebo tvoří skupiny. Vedle toho je v jeskyni množství geometrických kreseb, linek a bodů. Kromě maleb se v jeskyni nalezly i další předměty a stopy lidské činnosti, například černý nános od sazí z pochodní, jimiž se v jeskyni svítilo, otisky dětských rukou a dále stopy medvědů a množství kostí.

Historie

Jeskyně je pojmenována po speleologovi Jean-Marie Chauvetovi, který ji roku 1994 se dvěma kolegy, E. Brunel-Deschampsovou a Ch. Hillairem objevil a roku 1996 popsal. Datování bylo zpočátku předmětem odborných sporů, radiokarbonová metoda datování ale ukázala, že malby skutečně pocházejí z doby před 30-32 tisíci lety, další stopy jsou o několik tisíciletí mladší. Speleologický výzkum ukázal, že před nějakými 25 tisíci let byl vchod do jeskyně uzavřen sesuvem půdy, čímž se vysvětluje nepřítomnost mladších stop. Aby se předešlo poškození maleb návštěvníky, jak se stalo v Lascaux, je jeskyně pro veřejnost uzavřena.

Odkazy

Související články

Externí odkazy