Charlotte Schrötter-Radnitz
| Charlotte Schrötter-Radnitz | |
|---|---|
| Narození | 18. dubna 1899 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1986 (ve věku 86–87 let) Benátky  Itálie |
| Povolání | malířka |
| Rodiče | Otto Radnitz |
| Příbuzní | Gerty Coriová (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Charlotte Schrötter-Radnitz, v matrice zapsaná Charlotta Julie, také psána Lotte Radnitz-Schroetterová, či Lotte Frumi (18. dubna 1899, Praha[1] – 1986, Benátky), byla česká a italská malířka.
Život[editovat | editovat zdroj]
Charlotte Radnitz vystudovala v letech 1919–1922 pražskou Akademii u prof. Franze Thieleho. Provdala se za malíře Richarda Schröttera a v polovině dvacátých let s ním pobývala v Benátkách. Byla členkou německého uměleckého spolku Concordia a patřila k zakládajícím členům skupin německy hovořících umělců Junge Kunst a Prager Secession. Roku 1926 reprezentovala Československo na Benátském bienále. Po rozpadu manželství se ve 30. letech 20. století vrátila do Benátek, kde zemřela roku 1986 ve věku 87 let.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Její dílo z let 1924–1928 je známé zčásti pouze z reprodukcí v dobovém tisku. Zabývala se převážně figurální malbou, portréty, městskými krajinami a zátiším. Roku 1928 o ní vyšla monografická studie v časopise Deutsche Kunst und Dekoration.[2]. Národní galerie v Praze má ve sbírce obrazy Přístav průplavu della Guidecca (1924) a Pierot, dívka a harlekýn, Tři masky (1927). Obraz Komedianti (před r. 1928) je v Židovském muzeu v Praze.
Obrazy Charlotte Radnitz z 20. let se na první pohled odlišují od produkce jejích německy hovořících vrstevníků díky své orientaci na italské prostředí a svým specifickým výtvarným projevem jsou blízké okruhu italských autorů Valori Plastici.[3]
Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]
Společné výstavy[editovat | editovat zdroj]
- 1994/1995 Mezery v historii (1890–1938). Polemický duch Střední Evropy – Němci, Židé, Češi, Městská knihovna, Praha, Museum österreichischer Kultur, Eisenstadt, Ostdeutsche Galerie, Regensburg
- 2013 Mladí lvi v kleci, Oblastní galerie v Liberci
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození Archivováno 25. 1. 2019 na Wayback Machine. pražské židovské náboženské obce
- ↑ Deutsche Kunst und Dekoration 31, 1928, č. 3, s. 22-25
- ↑ Habánová A (ed.), 2013, Mladí lvi v kleci, OG Liberec, GVU Cheb, Nakl. Arbor vitae, s. 362
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Habánová A (ed.), 2013, Mladí lvi v kleci, OG Liberec, GVU Cheb, Nakl. Arbor vitae, Řevnice, ISBN 978-80-7467-025-1 (Arbor vitae), ISBN 978-80-85050-99-8 (OGL)
- Rousová H (ed.), 1994, Mezery v historii 1890–1938: polemický duch střední Evropy, Češi, Němci, Židé, kat. 142 s., GHMP, NG, Praha ISBN 80-7010-030-3
- Habán I, 2012, Fenomén německo-českého výtvarného umění 20. století (Die Pilger, Junge Kunst, Prager Secession. Pražská scéna a paralelní centra německy hovořících umělců v meziválečném Československu, Disertační práce, SDU, FF MUNI, Brno
- Výtvarní umělci Přerova 1900–2010, Daněk L. a kol., 2009, Galia Olomouc, ISBN 978-80-904352-1-6
