Calanda (město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Calanda
Hlavní ulice
Hlavní ulice
Calanda – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 466 m n. m.
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Autonomní společenství Španělska Aragonie
Provincie Provincie Teruel
Calanda
Calanda
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 112,25 km²
Počet obyvatel 3 920 (2014)
Hustota zalidnění 34,9 obyv./km²
Správa
Starosta José Ramón Ibáñez Blasco (PSOE)
Vznik 1360
Oficiální web www.calanda.es
PSČ 44570
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Calanda je španělské město ležící v Aragonii na soutoku řek Guadalope a Guadalopillo, 116 km jihovýchodně od Zaragozy. Žijí v něm necelé čtyři tisíce obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle vykopávek byla lokalita osídlena už v paleolitu, našly se také mozaiky z římských dob. Současné město bylo založeno roku 1360. Nacházejí se zde dva kostely, zasvěcené Panně Marii Pilarské a Panně Marii v naději, a bývalý kapucínský klášter, sloužící jako kulturní dům. Město produkuje olivy a olivový olej, víno, mandle a broskve odrůdy Melocotón de Calanda, která má chráněnou známku původu. Vyhlášená je i místní keramika.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 se v Calandě narodil filmový režisér Luis Buñuel. Ve městě se nachází jeho muzeum a pořádá se každoročně filmový festival.

Zázrak z Calandy[editovat | editovat zdroj]

Město je známé díky zázraku z Calandy. Místní mladík Miguel Pellicer přišel o nohu, kterou mu přejel žebřiňák. Usilovně se modlil k Panně Marii Pilarské a potíral si pahýl svěceným olejem, až se 29. března 1640 ráno probudil a zjistil, že mu noha znovu narostla. Případ byl zkoumán řadou odborníků, kteří potvrdili pravost zázraku. Král Filip IV. Španělský Pellicera osobně navštívil a políbil jeho zázračnou nohu. Italský novinář Vittorio Messori napsal knihu o calandském zázraku, v níž se vyznal, že díky němu konvertoval ke katolicismu.[1]

Známým zvykem Calandy je bubnování na Velký pátek spojené s pašijovými hrami, kterého se účastní až tisíc bubeníků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. www.nase-rodina.cz [online]. [cit. 2015-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-06. 


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]