Bučovice (zámek)
Zámek Bučovice je renesanční stavba, která patří k stavitelským památkám města Bučovice a dominuje zdejšímu centru města.
Byl postaven v letech 1566 - 1582 panem Janem Šemberou z Boskovic, ve své době jedním z nejbohatších moravských šlechticů. Stavitelem zámku s jeho nádhernými renesančními arkádami byl severoitalský mistr Pietro Gabri; stavbu realizoval s využitím plánů Jacopo Strady (nikoliv - jak se často mylně uvádí - Pietra Ferrabosco di Lagno).
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c1/Bu%C4%8Dovice_z%C3%A1mek_6.jpg/220px-Bu%C4%8Dovice_z%C3%A1mek_6.jpg)
Zámek má prostorný dvůr vroubený ze tří stran arkádami. Štíhlých sloupů a arkád s hlavicemi (jónskými, římskými i korintskými) je celkem 96. Sokly sloupů jsou ozdobeny emblémy, kamenné veřeje dveří pak nesou znaky zakladatele zámku a jeho manželek. Na barokních úpravách zámku (od 1633) participoval Giovanni Giacomo Tencalla, který pro Maximiliana Lichtenštejna (který zámek i panství vyženil s dcerou Jana Šembery Kateřinou) vytvořil i manýristickou kašnu (1637) uprostřed zámku. Vodotrysk je vysoký 8,5 metru; představuje kalichovitou vázu s lupenkovitě zprohýbanou hlavicí, která přechází ve čtyři vyhloubené dračí hlavy opírající se o bedra dřepících mořských panen. Nahoře je zakončen sochou bacchanata. V téže době byly přistavěny i čtyři rohové věže s kovovými "lucernami", které však pro velkou tíhu musely být s věží postupně sejmuty.
Od roku 1681 přestal zámek sloužit jako panské sídlo a stal se administrativním centrem panství, od roku 1720 pak sídlem centrální lichtensteinské účtárny. Od té doby žádné závažnější stavební úpravy nenarušily jeho italský renesační charakter.
Použitá Literatura
- ZLÁMAL, Vladislav. Vyškov město a okres. Vyškov: Národohospodářská propagace Československa, 1936.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bučovice na Wikimedia Commons