Brazilské jiu-jitsu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Brazilské Jiu Jitsu)
Skočit na: Navigace, Hledání
Trianglové škrcení v BJJ
Páčení / lámaní ruky v BJJ

Brazilské jiu-jitsu (BJJ) ve Spojených státech často jen Jiu-jitsu též v českém překladu Brazilské džúdžucu je americký bojový sport podobný judu, neboli zápas pracující se soupeřovým oblekem (gi) a opaskem (obi). Od roku 2007 jako úpolový sport grappling v gi. Využití brazilského jiu-jitsu je především ke sportovním účelům. Brazilského jiu-jitsu se orientuje na boj na zemi na submisivní techniky (škrcení, páčení). Jeho využití v sebeobraně jak uvádí některé zdroje je pouze v boji muže proti muži.

Brazilské jiu-jitsu patří z komerčního hlediska k nejúspěšnějším bojovým stylům současnosti. Za svou popularitu vděčí rozvětvené rodině Graciů, která ho šíří po celém světě prostřednictvím médií a kultu osobnosti profesionálních zápasníků UFC.

Základní filosofie[editovat | editovat zdroj]

Brazilské jiu-jitsu vychází z japonské školy bojových umění Kodokanu. Je založena na výcvikové metodice sestavené Džigoró Kanóem. Brazilské jiu-jitsu však postrádá charakteristické rysy japonských bojových umění (budó), které vycházejí z několika filosofických směrů – konfucianismus, zen, šintoismus. V brazilském jiu-jitsu se objevují prvky známé z capoeiry jako ,,malícia" nebo ,,malandragem". Tedy základní filosofie brazilského jiu-jitsu má původ v Africe.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie Brazilské jiu-jitsu začíná s nárůstem poptávky přírodního kaučuku na začátku 20. století. V tomto období začali do Brazílie proudit imigranti z Asie. Jedním z imigrantů byl v roce 1914 Japonec Micuo „Otávio“ Maeda přezdívaný Conde Koma (hrabě Koma), který během svých školských let v Japonsku zápasil v sumó a studoval bojová umění v Kodokanu. Maeda měl zkušenosti s výukou juda a také si vydělával zápasením v klubech a cirkusech. Jedním z jeho žáků byl v Belému Carlos Gracie.

Carlos Gracie v roce 1925 zakládá společně se svými bratry v Rio de Janeiru akademii jiu-jitsu. Sourozenci Graciové byli výbornými zápasníky v luta livre (mix juda a amerického volného stylu) a schopnými podnikateli s konexemi na brazilské politiky. V každém větším brazilském městě postupně zakladádadali nové akademie jiu-jitsu a začali narážet na jiné výukové systémy japonských bojových umění džúdžucu – například škola Gea Omoriho v São Paulu na něhož se odkazuje současná brazilská judistická federace.

Rodina Graciů a další instruktoři japonských bojových stylů v Brazílii si na živobytí přivydělávali souboji se zápasníky z jiných bojových stylů. Zvláště v období velká hospodářská krize po roce 1929. Tyto souboje se nazývaly vale tudo a jsou předchůdcem dnešních zápasů v MMA. Ve vale tudo se proslavil Hélio Gracie, který kombinoval jiu-jitsu s technikami z britského boxu (boxing).

Ve třicátých letech dvacátého století se k moci dostává autoritářský prezident Getúlio Vargas. Ten v průběhu druhé světové války zavírá japonské školy a představitele japonské elity v Brazílii posílá do vězení. Vargas dále zakázal příliv nových imigrantů z Japonska. Zákaz byl zrušen až v padesátých letech. Rodina Graciů se přizpůsobila době a prakticky svůj bojový styl jiu-jitsu z Japonska vykořenila tj. vznikla předpona „brazilské“.[1]

Brazilské jiu-jitsu v USA[editovat | editovat zdroj]

V sedmdesátých letech dvacátého století se část rodiny Graciů odstěhovala do Spojených států konkrétně do Kalifornie. Rorion Gracie se prosadil jako choreograf bojových scén v Hollywoodu a tím se dostal brazilské jiu-jitsu do povědomí široké veřejnosti. V roce 1993 rodina Graciů stála u vzniku profesionální zápasnické soutěže Ultimate Fighting Championship (UFC). Inspirací pro vznik UFC byl film Krvavý sport. Profesionální soutěž UFC se začala vysílat do celého věta a dala vzniku bojovému stylu Mixed martial arts. Techniky v boji na zemi z brazilského jiu-jitsu vyučuje armáda Spojených států.

Obrovský komerční úspěch brazilského jiu-jitsu ve Spojených státech a celosvětově vedl k registraci značky „Gracie jiu-jitsu“ (franšízing) a k následným sporům o vlastnictví mezi Rorionem Graciem a Carleyem Graciem.

Brazilské jiu-jitsu (tradiční)[editovat | editovat zdroj]

V Brazílii vývoj brazilského jiu-jitsu není tak zatížen komercí jako ve Spojených státech. Rodina Graciů má stále velký význam, ale ve výuce již musí čelit dalším instruktorům, kteří původně začínali u Graciů.

Mezinárodní brazilské jiu-jitsu[editovat | editovat zdroj]

Profesionální[editovat | editovat zdroj]

V roce 2002 zakládá Carlos Gracie junior Mezinárodní federaci brazilského jiu-jitsu (IBJJF), která je řídícím orgánem brazilského jiu-jitsu. Jde o profesionální organizaci (ziskovka). Nejvýznamnější soutěží je mistrovství světa tzv. mundials pořádané neoficiálně od roku 1996.

Amatérské[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 Mezinárodní zápasnická federace zařadila mezi své styly grappling, jenž vychází z pravidel brazilského jiu-jitsu.

Disciplínami jsou zápas v „Gi“ tj. brazilské jiu-jitsu a „bez Gi“ tj. luta livre.

Technické stupně[editovat | editovat zdroj]

Modrý pásek se 3 bílými pruhy.

Pro rozlišení zkušeností a pro motivaci cvičenců existuje v BJJ systém páskování, který má původ v Judu. Nejdříve je 5 druhů barevných pásků a pak následují černé pásky s celkem 10 stupni. Na rozdíl od většiny bojových sportů se nový stupeň neuděluje zkouškami, ale rozhoduje o tom trenér na základě zkušeností jedince. V úvahu se také bere, jak dlouho daný člověk cvičí a jak často, jeho dovednosti a celkové nasazení. Nový technický stupeň udělují jen černé pásky. Některé školy navíc pro větší rozlišení rozdávají bílé proužky, které značí, jak blízko je cvičenec k vyššímu stupni. V každém technickém stupni je možno dostat až 4 bílé proužky, které se připevní na konec pásku.

Pásky pro dospělé (starší 16 let)
Bílý BJJ White Belt.svg
Modrý BJJ Blue Belt.svg
Fialový BJJ Purple Belt.svg
Hnědý BJJ Brown Belt.svg
Černý BJJ BlackBelt.svg
Pásky pro děti (mladší 16 let)
Bílý BJJ White Belt.svg
Šedý BJJ Grey Belt.svg
Žlutý BJJ Yellow Belt.svg
Oranžový BJJ Orange Belt.svg
Zelený BJJ Green Belt.svg










Literatura[editovat | editovat zdroj]

Česká[editovat | editovat zdroj]

  • Gurgel F. – Brazilské džúdžucu, základní technika, Naše Vojsko 2009 (pozn. osobitně napsána a přeložena)
  • Gurgel F. – Brazilské džúdžucu, technika pro pokročilé, Naše Vojsko 2009 (pozn. osobitně napsána a přeložena)

Zahraniční[editovat | editovat zdroj]

  • Danaher J., Gracie R. – Mastering Jujitsu, Human Kinetics 2003
  • Peligro K. – The Gracie way, Invisible Cities Press Llc 2003
  • Ribeiro S., Howell K. – Jiu-Jitsu University, Victory Belt Publishing 2007

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Mimochodem podobná věc se stala i v Sovětském svazu se vznikem samba

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]