Bombový útok v Ankaře (únor 2016)
| Bombový útok v Ankaře 2016 | |
|---|---|
 Fotografie z místa výbuchu | |
| Cíl | vojáci |
| Mrtví lidé | 12 vojáků 12 civilních sloužících 4 další civilisté 1 pachatel Celkem: 29 |
| Zranění lidé | 61 |
| Datum | 17. února 2016, 18:31 místního času |
| Místo | Ankara,  Turecko |
| Motiv | Dle Sokolů: odplata za turecké bezpečnostní akce v Tureckém Kurdistánu, především ve městě Cizre |
| Pachatelé |
|
| Souřadnice | 39°56′11″ s. š., 32°50′38″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
17. února 2016 večer došlo k sebevražednému bombovému útoku v Ankaře na kolonu vojenských autobusů, která právě stála na křižovatce na červenou. Při explozi automobilu naloženého výbušninou zahynulo 28 lidí a 61 bylo zraněno.[1]
Místo útoku
[editovat | editovat zdroj]Pachatel zaútočil na kolonu armádních vozidel ve chvíli, kdy zrovna stála na červenou na křižovatce 300m od generálního štábu armády a 500m od budovy parlamentu.[2]
Pachatelé
[editovat | editovat zdroj]K atentátu se přihlásila skupina Sokolové osvobození Kurdistánu, dle jejího prohlášení byl pachatelem její člen, turecký Kurd Zinar Raperin (*1989) Podle úřadů za útokem ale stojí Kurdská strana pracujících, od které se skupina Sokolové osvobození Kurdistánu dříve oddělila, společně s syrskými kurdskými milicemi YPG a pachatelem měl být syrský Kurd Salih Neccar. Pachatelství skupinou Sokolové osvobození Kurdistánu má být podle nich jen zástěrkou pro Kurdskou stranu pracujících, která se tak chce krýt před nepříjemnostmi plynoucími ze spáchání atentátu s civilními oběťmi. Úřady zatkli 19. února tři další podezřelé.[1]
Motiv
[editovat | editovat zdroj]Dle prohlášení skupiny Sokolové osvobození Kurdistánu jde o odplatu za turecké bezpečnostní akce v Tureckém Kurdistánu, především ve městě Cizre, kde proběhla v srpnu 2015 osmidenní operace.[1]
Vyšetřování
[editovat | editovat zdroj]Na místo činu se ihned sjelo mnoho sanitek a hasičských vozů a záchranáři začali pomáhat zraněným. Úřady kvůli vyšetřování podobně jako v případech předchozích teroristických útoků ihned vydaly pro média částečné informační embargo, zejména pokud jde o grafické znázornění a fotky z místa činu.[2]
Reakce
[editovat | editovat zdroj]Turecko
[editovat | editovat zdroj]Premiér Ahmet Davutoğlu kvůli incidentu zrušil plánovanou večerní cestu na summit EU, kde měl jednat o uprchlické krizi. Prezident Recep Tayyip Erdoğan útok komentoval slovy, že „překročil morální a lidské hranice“ a že Turecko je odhodláno bojovat proti pachatelům i proti těm, co za nimi stojí. I on zrušil svojí plánovanou cestu, druhý den měl jet do Afghánistánu. Armáda čin označila za „opovrženíhodný a zbabělý“.[2]
Zahraničí
[editovat | editovat zdroj]Solidaritu a soustrast Turecku vyjádřila z Němce kancléřka Angela Merkelová. Podporu a solidaritu Turecku vyjádřil také francouzský prezident François Hollande. Soustrast rodinám obětí a Turecku vyjádřil také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c K atentátu v Ankaře se přihlásili Sokoli osvobození Kurdistánu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-02-19 [cit. 2016-02-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c jan. Počet obětí ankarské exploze se blíží třiceti. ČT24.cz [online]. 2016-02-17 [cit. 2016-02-21]. Dostupné online.
- ↑ BĚLKA, Michal. Exploze otřásla kasárnami u tureckého parlamentu. Mrtvých už je nejméně 28. iDNES.cz [online]. 2016-02-17 [cit. 2016-02-22]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Bombový útok v Istanbulu (2016)
- Teroristický útok v Ankaře (březen 2016)
- Bombové útoky v Ankaře (2015)
- Operace v Cizre (2015)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bombový útok v Ankaře v roce 2016 na Wikimedia Commons
