Přeskočit na obsah

Bolnisi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bolnisi
Люксембург
Bolnisi – znak
znak
Bolnisi – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+04:00
Georgia Time
StátGruzieGruzie Gruzie
Bolnisi
Bolnisi
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4,6 km²
Počet obyvatel8 406 (2023)[1]
Hustota zalidnění1 815,6 obyv./km²
Správa
Vznik1818
Oficiální webbolnisi.gov.ge
Telefonní předvolba358
PSČ1100
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Město v roce 1941

Bolnisi (gruzínsky: ბოლნისი) je město v jižní Gruzii v regionu Kvemo Kartli. V roce 2002 v něm žilo 13 800 obyvatel.

Bolnisi bylo založeno roku 1818 necelou stovkou německy hovořících rodin původem ze Švábska. Ti své město pojmenovali Katharinenfeld. V roce 1921 se Gruzie stala součástí Sovětského svazu a město bylo přejmenováno na Luxemburg podle německé socialistky Rosy Luxemburgové. V roce 1941 byla z města tato malá německá menšina, co 123 let předtím město založila, vypovězena na Sibiř nebo do střední Asie a město začalo ztrácet svoji multikulturnost. Pouze Němci ze smíšených manželství směli zůstat. V roce 1944 bylo město naposled přejmenované, tentokrát již na dnešní Bolnisi.

V Bolnisi je hospodářství orientováno převážně na zemědělství. Tradiční je zde pěstování vína a pivovarnictví. Nedaleko města u vesnice Ratevani se nachází ložiska zlata.

Bolnisi je také známo jako nejstarší známé místo v Gruzii, kde byla postavena budova pro křesťany. Byla pojmenovaná Bolnisi Sioni podle jeruzalémské hory Sijón. Její stavba je datována do let 478–493[2] (důkazem jsou nápisy zmiňující biskupa Davida z Bolnisi a dvou sasánských panovníků), tedy daleko dřív, než bylo město Bolnisi založeno. Bazilika o třech lodích je zastropena nízkými klenbami na mohutných příčných pasech a opatřena půlkruhovou apsidou.[2]

Ve městě sídlí fotbalový klub, jehož název byl odvozen od této staré stavby: FC Sioni Bolnisi.

  1. Dostupné online.
  2. a b JAROMÍR, Adamec. Skvosty gruzínské architektury. Země světa. 4.4.2022, roč. 21, čís. 4, s. 26–33. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Rapp, Stephen H. (2003), Studies In Medieval Georgian Historiography: Early Texts And Eurasian Contexts, strana 316. Peeters Bvba, ISBN 90-429-1318-5.
  • Andreas Groß: Missionare und Kolonisten: Die Basler und die Hermannsburger Mission in Georgien am Beispiel der Kolonie Katharinenfeld; 1818 – 1870. Lit, Hamburg 1998, ISBN 3-8258-3728-9

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]