Bolczów (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bolczów
Poloha
AdresaJanowice Wielkie, PolskoPolsko Polsko
Souřadnice
Map
Další informace
Kód památky472 a A/907/472
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zříceniny hradu

Hrad Bolczów (německy Bolzenschloss, později Bolkoschloß, Bolzenstein) je hrad s úlomky přírodních skalních stěn, nacházející se cca 15 km od Jelení Hory, v severní části Janovického rudohoří v Polsku, na skalnaté, žulové římse, ve výšce cca 561 m n. m. Nejbližší obcí hradu jsou Janowice Wielkie (gmina Janowice Wielkie, okres Krkonoše).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení hradu v roce 1375 se připisuje dvořanovi knížete Bolka II. z rodu Bolczů.[1] Stavitel hradu Clericus Bolze podporoval husitské hnutí a tak Bolczów se stal sídlem raubrittrů (rytířů loupežníků). V první polovině 15. století byl hrad zničen během bitvy mezi Vratislavovými a Svidnickými měšťany s husity. Po této válečné devastaci byl hrad přestavěn teprve v letech 1517–1518, pravděpodobně Hansem Dippoldem von Burghausem. V té době vzniklo nádvoří, v jižním rohu byla postavena obranná věž, a ve zdech byla umístěna řada střílen. Hrad několikrát měnil majitele – v letech 1537–1543 patřil Justu Deciovi z Krakova, dvořanovi a sekretáři polského krále Zikmunda Starého.[1] V letech 1520–1550 byl hrad opět rozšířen, mimo jiné byla postavena kamenná zeď, vyčnívající před věž brány, a také byla postavena bašta, suchý příkop a hradby upraveno pro dělostřelecké zbraně provedením klíčových střílen. Rekonstrukční práce pokračovaly až do roku 1550. V roce 1562 přešel hrad spolu s Janowicemi a Miedziankou do majetku bratří Hanse a Franze Heilmannových. Pravděpodobně počátkem 17. století zadal Daniel Schaffgotsch, tehdejší majitel Janowic, další práce na zámku. Pozdější přeměny nastaly v důsledku třicetileté války. V roce 1645 objekt převzali Švédové, kteří při odchodu z hradu v prosinci téhož roku podpálili obytné budovy.[1] Od té doby je Bolczów v troskách.[1] Zájem o cestovní ruch v polovině devatenáctého století (v roce 1824 sem přijel Fridrich Vilém III.) inspiroval hraběte Stolberga-Wernigerode v roce 1848 provést další rekonstrukce. V té době na hradě vznikl i malý hostinec ve švýcarském stylu, postavený na starých základech.[1] Po válce v hostinci byl zřízen turistický hostel, který časem zchátral. V současné době hrad spadá pod ředitelství Státních lesů a je ve správě Lesního okresu Sněžka.[2] Zámek je součástí Kulturního parku údolí Jelení Hory založeného v roce 2008.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina hradu Bolczów

Na stavbu hradu byly použity dvě žulové skály, které byly spojeny kamennými zdmi, díky čemuž vzniklo malé nádvoří.[1] Nad nimi na východní straně ční čtvercová věž, a vedle ní se nachází ženský domov. Kolmo k nádvoří při severní straně hradeb na okraji svahu se nachází obytná podsklepená budova.[1] Dům měl rozměry 20 × 7,8 m, vstup do něj vedl přímo ze dvora, a jeho nadzemní podlaží byla rozdělena do dvou místností podobných velikostí.[1] Na jižní straně vystaveno kulatou kapli a naproti obytné budovy z jihovýchodní strany kuchyni a pekárnu.[1] Na hradním nádvoří se nacházela také cisterna s vodou.[1]

Zřícenina hradu, která se dochovala dodnes, umožňuje rekonstrukci tří hlavních částí stavby, mezi které patří: středověký hrad, skládající se z obvodových zdí, obytné budovy a čtyřboké věže; část z 15. století sestávající ze dvou nádvoří a jižních hradeb se střílnami, a část z 16. století s barbakánovými hradbami, baštami a vstupní branou.

Turistické trasy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zamek Bolczów na polské Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j ŁUCZYŃSKI, Romuald M. Zamki, dwory i pałace w Sudetach. Legnica: Stowarzyszenie Współnota Akademicka 496 Seiten s. Dostupné online. ISBN 978-83-89102-63-8, ISBN 83-89102-63-3. OCLC 612761974 
  2. Zamek Bolczów. [online]. [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. 
  3. Mapa szlaków turystycznych. [online]. [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zabytki sztuki w Polsce : Śląsk. Warszawa: Krajowy Ośrodek Badań i Dokumentacji Zabytków, 2006., 2005, s. 338. ISBN 83-92290-61-5
  • Wojciech Kapałczyński, Piotr Napierała: Zamki, pałace i dwory Kotliny Jeleniogórskiej. Wrocław: Fundacja Doliny Pałaców i Ogrodów Kotliny Jeleniogórskiej, 2005, s. 47. ISBN 83-92292-21-9
  • Romuald Łuczyński: Zamki, dwory i pałace w Sudetach. Legnica: Stowarzyszenie „Wspólnota Akademicka”, 2008, ISBN 978-83-89102-63-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]