Boby na Zimních olympijských hrách 1928

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Boby na
Zimních olympijských hrách 1928

Olympijské kruhy
Piktogram jízdy na bobech
Čtyřbob muži

Na II. Zimních olympijských hrách se závodilo, podobně jako před čtyřmi lety, v soutěži čtyřbobů. Závodištěm byla 1.570 metrů dlouhá dráha Bobsleigh-Run, která měla převýšení 120 metrů a 16 zatáček. Mezinárodní bobová federace FIBT se rozhodla zavést styl jízdy zvaný «ventre à terre», při kterém posádka leží na bobu směrem dopředu. Podobně jako roku 1924, i v St. Moritzu bylo povoleno absolvovat závody se čtyřčlennou nebo pětičlennou posádkou. Všechny posádky pak závody absolvovaly s maximálně možným počtem povolených závodníků. Již však následujícího roku byl styl «ventre à terre» kvůli bezpečnosti závodníků zakázán a navíc bylo nově nařízeno absolvovat závody s přilbou.

Posádky měly původně podle rozpisu absolvovat čtyři jízdy, ale díky oblevě a následným posunům v olympijském programu byly nakonec odjety pouze dvě jízdy. Prvá dvě místa obsadily posádky ze Spojených států a potvrdily tak své výborné tréninkové časy. Na třetím místě skončili bobisté Německa a získali tak pro svou zemi historicky první olympijskou medaili ze zimních her. Obě původně přihlášené posádky z Československa odřekly svoji účast na olympiádě a složily odstupné. První bob Rakouska při své druhé jízdě ztratil jednoho člena posádky a byl diskvalifikován. Z 25 původně přihlášených posádek jich tak bylo klasifikováno 22.

Americký bobista William Fiske se stal nejmladším mužským vítězem na zimních olympijských hrách se svým věkem 16 let a 260 dní. Tento primát mu vydržel až do roku 1992, kdy ho překonal finský skokan Toni Nieminen, který byl v době svého olympijského vítězství o jeden den mladší.

Člen posádky prvého bobu Spojených států, Jennison Heaton, získal ke stříbru z bobů i zlato ve skeletonu a stal se jedním z nejúspěšnějších sportovců těchto her.

Čtyřboby[editovat | editovat zdroj]

Datum závodu: 18.02.1928

Počet posádek: 23

Místo Stát Jména Jízda Čas (pořadí) Celk. čas
1 USA Spojené státy II William Fiske
Nion Tocker
Charles Mason
Clifford Gray
Richard Parke
1.
2.
1:38,9 (1)
1:41,6 (5)

3:20,5
2 USA Spojené státy I Jennison Heaton
David Granger
Lyman Hine
Tjomas Dow
Jay O'Brien
1.
2.
1:42,3 (8)
1:38,7 (1)

3:21,0
3 Německo Německo II Hans Kilian
Valentin Krempl
Hans Hess
Sebastian Huber
Hans Nägle
1.
2.
1:41,7 (5)
1:40,2 (2)

3:21,9
4 Argentina Argentina I Arturo Gramajo
Ricardo Gonzalez Moreno
Mariano de Maria
Rafael Iglesias
John Victor Nash
1.
2.
1:40,1 (3)
1:42,5 (6)

3:22,6
5 Argentina Argentina II Eduardo Hope
Justo del Carril
Hector Milberg
Horacio Iglesias
Horacio Gramajo
1.
2.
1:42,3 (8)
1:40,6 (3)

3:22,9
6 Belgie Belgie I Ernest Lambert
Marcel Sedille-Courbon
Léon Tom
Max Houben
Walter Ganshof van der Meersch
1.
2.
1:39,8 (2)
1:44,7 (12)

3:24,5
7 Rumunsko Rumunsko II Grigore Socolescu
Ion Gavat
Traian Niţescu
Petre Ghiţulescu
Mircea Socolescu
1.
2.
1:43,8 (13)
1:40,8 (4)

3:24,6
8 Švýcarsko Švýcarsko I Charles Stoffel
René Fonjallaz
Henry Höhnes
E. Coppetti
Louis Koch
1.
2.
1:43,1 (10)
1:42,6 (7)

3:25,7
9 Spojené království Velká Británie II Henry Martineau
Walter Birch
Edward Hall
John Gee
John Dalrymple
1.
2.
1:41,7 (5)
1:44,5 (10)

3:26,2
10 Spojené království Velká Británie I George Pim
Frederick Browning
David Griffith
Guy Tracey
Thomas Warner
1.
2.
1:40,6 (4)
1:45,7 (15)

3:26,3


Přehled medailí[editovat | editovat zdroj]

Pos Stát Zlatá Stříbrná Bronzová Celkem
1. Spojené státy americké 1 1 - 2
2. Německo - - 1 1