Přeskočit na obsah

Bitva u Yorktownu (1781)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva u Yorktownu
konflikt: Americká válka za nezávislost
Kapitulace Cornwallise u Yorktownu
Kapitulace Cornwallise u Yorktownu

Trvání28. září19. října 1781
MístoYorktown, Virginie
Souřadnice
Výsledekdrtivé vítězství franko-americké koalice
Strany
Vlajka Francouzského království Francie
Vlajka Spojených států amerických Spojené státy americké
Vlajka Britského impéria Velká Británie
Velitelé
Vlajka Francouzského království hrabě de Rochambeau
Vlajka Francouzského království hrabě de Grasse
Vlajka Spojených států amerických markýz La Fayette
Vlajka Spojených států amerických George Washington
Vlajka Britského impéria Charles Cornwallis
Vlajka Britského impéria Charles O'Hara
Vlajka Britského impéria Thomas Symonds
Síla
Francouzi: 8 800 vojáků
29 válečných lodí
Američané: 8 000 vojáků
3 100 domobranců
Celkem: 18 900 mužů
okolo 9 000 mužů
Ztráty
88 mrtvých
301 raněných
309 mrtvých
595 raněných
7 685 zajatých

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Yorktownu (28. září19. října 1781) a kapitulace britských vojsk lorda Cornwallise představují jedno z posledních velkých střetnutí Americké války za nezávislost.

Spojené síly Francie a amerických separatistů oblehly vojska lorda Cornwallise v oblasti Yorktownu. O naprosté obklíčení se postaralo francouzské námořnictvo, které krátce předtím porazilo britskou flotilu v bitvě u Chesapeake a zablokovalo přístupy z moře. Tato jediná významná porážka, kterou Royal Navy18. a 19. století utrpělo, znamenala naprostou katastrofu jak pro Cornwallisovu armádu, tak pro celé britské válečné úsilí ve válce. Spojené síly Američanů a Francouzů převyšovaly Cornwallisovy muže více než dvojnásobně a námořní blokáda odřízla Brity od potřebných dodávek.

Cornwallis se přesto nevzdával, vytvořil okolo Yorktownu několik pásem improvizované obrany a ta zuřivě bránil. Doufal přitom v posily, které měly dorazit od New Yorku a s jejichž pomocí hodlal rozdrtit obléhatele. Brzy se však ukázalo, že převaha nepřátelských děl je příliš velká.

Obléhatelé postupně přes odpor Cornwallisových mužů rozbili obě improvizované linie lehkého opevnění (v podstatě je rozstříleli děly i s každým, kdo se zavčas neskryl) a postupně se propracovali do pozic, odkud měli možnost pálit přímo do britského ležení. Když si zoufalý Cornwallis uvědomil, že posily nedorazí včas, pokusil se nejprve nějaký čas získat nočním útokem na obléhací baterie děl. Kdyby je byl vyřadil, značně by tím obléhatelům narušil plány a měl by šanci vydržet až do příchodu posil, jeho noční útok však zkrachoval. Když pak selhal i následný pokus probít se nečekaným úderem z obklíčení, Cornwallis nabídl kapitulaci.

Porážka vedla k rezignaci britského ministerského předsedy a přesvědčila Británii, že není v jejím zájmu pokračovat ve válce, která se i jinak vyvíjela spíše nerozhodně a odčerpávala z jejího rozpočtu obrovské sumy, aniž by slibovala nějaký větší zisk.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]