Přeskočit na obsah

Bertien van Manenová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bertien van Manenová
Rodné jménoMarie Berthe Henket
Narození15. února 1935
Haag
Úmrtí26. května 2024 (ve věku 89 let)
Amsterdam
Alma materUniverzita v Leidenu
Povolánífotografka
Webová stránkawww.bertienvanmanen.nl
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bertien van Manenová (nepřechýleně Bertien van Manen; 15. února 1935 Haag – 26. května 2024 Amsterdam) byla nizozemská fotografka. Po studiu francouzského a německého jazyka a literatury začala svou kariéru jako módní fotografka. Inspirována knihou Roberta Franka The Americans, po které cestovala a fotografovala, co viděla. Svou první výstavu měla v The Photographers' Gallery v Londýně v roce 1977 a od té doby jsou její práce vystavovány v Muzeu moderního umění v New Yorku, Maison européenne de la photographie v Paříži, Městském muzeu Amsterdam a Fotomuseu Winterthur. Dílo van Manenové dílo se nachází ve velkých veřejných sbírkách.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Bertien van Manenová se narodila 15. února 1935 v Haagu.[1] Svou fotografickou kariéru začala v roce 1974 jako módní fotografka po studiu francouzského jazyka a literatury na univerzitě v Leidenu.

Inspirována knihou Roberta Franka The Americans (1958), van Manenová přešla od módní fotografie k více dokumentárnímu přístupu, cestovala a fotografovala, co viděla. K fotografování lidí, se kterými se setkává, používá levný fotoaparát, protože má pocit, že tyto fotoaparáty umožňují jejím subjektům považovat ji „za turistku nebo přítelkyni, která ráda fotí“. Hodně fotografovala v Číně, v Apalačských horách v USA a v bývalém Sovětském svazu.

Pracovala na zakázku a pro dlouhodobé projekty, jako je A Hundred Summers, A Hundred Winters (1991) o postsovětských státech, East Wind, West Wind (2001) o Číně, Give me your Image (2006) o Evropě,[2] Moonshine (2014) s fotografiemi hornických rodin v Apalačských horách,[3] a Beyond Maps and Atlases (2016) z Irska.[4][5]

V roce 2011 vydalo nakladatelství MACK Let's Sit Down Before We Go, editoval Stephen Gill . V roce 2017 vydalo I Will be Wolf nakladatelství MACK, editoval Stephen Gill.

Van Manenová zemřela v Amsterdamu dne 26. května 2024 ve věku 89 let.[6][7]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • A Hundred Summers, A Hundred Winters. Amsterdam: De Verbeelding, 1994.
  • East Wind West Wind. Amsterdam: De Verbeelding, 2001.
  • In Moldova. Aorta Chisinau, 2005.
  • Give me your Image. Göttingen: Steidl, 2006.
  • Let's Sit Down Before we go. Londýn: Mack, 2011. Editor: Stephen Gill.
  • Easter and Oak Trees. Londýn: Mack, 2013.[8]
  • Moonshine. Londýn: Mack, 2014.
  • Beyond Maps and Atlases. Londýn: Mack, 2016. ISBN 9781910164433.
  • I Will be Wolf. Londýn: Mack, 2017. Editor: Stephen Gill. ISBN 978-1-910164-91-4.
  • Gluckauf. FW, 2023.

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Samostatné výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • A Hundred Summers, A Hundred Winters, Fotomuzeum Winterthur, 1995[9]
  • East Wind West Wind, The Photographers' Gallery, Londýn, 2002[10]
  • Beyond the Image: Bertien van Manen & Friends, Městské muzeum Amsterdam, 2019[11]
  • Wish I Were Here, Fotomuseum Winterthur, 2022[12]

Skupinové výstavy[editovat | editovat zdroj]

Sbírky[editovat | editovat zdroj]

Dílo van Manenové se nachází v těchto veřejných sbírkách:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bertien van Manen na anglické Wikipedii.

  1. ↑ RKD - Bertien van Manen [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  2. ↑ LADD, Jeffrey. Bertien van Manen: Let’s Sit Down Before We Go. Time. 5 January 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 January 2012. 
  3. ↑ ‘Moonshine’, by photographer Bertien van Manen. Financial Times. 9 May 2014. Dostupné online [cit. 8 March 2015]. 
  4. ↑ MATHER, Annalee. Bertien van Manen, Beyond Maps and Atlases, book review. The Independent. London: 9 February 2016. Dostupné online [cit. 2 April 2016]. 
  5. ↑ O'HAGAN, Sean. 'Beyond everything': one woman's ghostly odyssey around Ireland. The Guardian. London: 12 January 2016. Dostupné online [cit. 2 April 2016]. 
  6. ↑ Docufotograaf Bertien van Manen (1935-2024) was eigenzinnig, avontuurlijk en voor de duvel niet bang [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ In Memoriam | Bertien van Manen [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ FUSSELL, Genevieve. A Bohemian Family Vacation. The New Yorker. 9 December 2013. Dostupné online [cit. 8 March 2015]. 
  9. ↑ Fotomuseum Winterthur | Museum for Photography and Visual Culture | Bertien van Manen – A Hundred Summers, A Hundred Winters [online]. [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ https://thephotographersgallery.org.uk/sites/default/files/attachments/TPG%20Exhibition%20List%20-%201971-2021.pdf
  11. ↑ GRRR.NL. Beyond the Image: Bertien van Manen & Friends [online]. [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ FOMU Antwerp | Expositions | Bertien van Manen - Wish I Were Here [online]. [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. (francouzsky) 
  13. ↑ https://www.moma.org/artists/7867#exhibitions
  14. ↑ Objects in the Rijksmuseum [online]. [cit. 2015-03-08]. Dostupné online. 
  15. ↑ Bertien Van Manen at FOMU - Fotomuseum Antwerp [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ MANGIONE, Giulia. City of Light: Russia at Paris Photo — Top 5 [online]. 22 November 2013. Dostupné online. 
  17. ↑ Collection Fotomuseum Winterthur [online]. [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Beyond the Image [online]. 2020-04-19 [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ https://www.moma.org/artists/7867
  20. ↑ Results for "Bertien van Manen" - The Metropolitan Museum of Art [online]. [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ van Manen, Bertien [online]. [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bertien_van_Manenová&oldid=24040886“