Benešova základní škola Plzeň
| Benešova základní škola | |
|---|---|
 Benešova škola | |
| Základní informace | |
| Sloh | národní dekorativismus s prvky rondokubismu |
| Architekt | Hanuš Zápal |
| Výstavba | 1923–1925 |
| Stavitel | František Holcbecher |
| Pojmenováno po | Edvard Beneš |
| Poloha | |
| Adresa | Doudlevecká 35, Plzeň,  Česko |
| Ulice | Doudlevecká |
| Souřadnice | 49°44′16,22″ s. š., 13°22′48,2″ v. d. |
  Benešova škola | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 104315 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Benešova základní škola (v době komunistického režimu Škola dukelských hrdinů) je školní budova v Plzni-Doudlevcích, postavená v roce 1925 podle projektu architekta Hanuše Zápala a od 23. dubna 2011 památkově chráněná.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město pro novou školu vybralo nezastavěnou parcelu mezi Doudleveckou ulicí a tehdejší vozovnou tramvají (dnešní Depo2015). Projekt na výstavbu, kterou vedl stavitel František Holcbecher, byl zpracován Hanušem Zápalem již v roce 1923. Svou koncepcí napodobovala stavba jiný Zápalův školní projekt – Masarykovu školu na Pražském předměstí. V dominantní třípodlažní středové části, od níž se dívčí a chlapecká křídla kolmo odpojovala, čímž připomíná situaci Zápalovy budovy Vyšší hospodářské školy na Lochotíně, se nacházela tělocvična a kanceláře vedení školy. Volba žlutobílých fasád nápadně odkazuje na Janákův styl rondokubismu. V nezastavěné části bloku vzniklo sportovní hřiště a zahrada pro potřeby mateřské školy.[2]
Mateřská škola, vyčleněná v samostatném dvoupatrovém pavilonu, v němž se nacházela i kancelář inspektorátu plzeňských mateřských škol, byla slavnostně otevřena 29. října 1924. Budova základní školy přivítala žáky až 27. prosince 1925; vyučovat se začalo 6. ledna 1926. První pololetí prvního školního roku strávili žáci v budově reálky na Chodském náměstí.[3] Slavnostní ceremonie se zúčastnil i Edvard Beneš, tehdejší ministr zahraničí.[4] V dubnu 1927 byla v přízemí školy otevřena expozice Školského muzea Komenského. Ladislav Lábek, jeden z jejich autorů, ji však musel následně přestěhovat do prostor Národopisného muzea, jelikož v Benešově škole se nedostávalo místa.[2]
Ve 2. polovině 20. století se dvakrát uvažovalo o demolici budovy z důvodu stavebních nedostatků, zapříčiněných chybnou realizací konstrukcí z železobetonu firmou Tomáše Keclíka.[2] Rekonstrukce ze 60.–70. let a z let 1994–1997 však zkázu objektu odvrátily. Budově byly vráceny i původní prvky v interiéru (kazetové stropy, dobové vybevení ředitelny apod.).[5] Poslední rekonstrukce navrátila téměř původní podobu vnějšímu plášti a střeše.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Benešova škola. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c DOMANICKÝ, Petr. Hanuš Zápal, 1885-1964: architekt Plzeňska. Plzeň: Západočeská galerie v Plzni, 2015. 270 s. ISBN 978-80-88027-01-0. Kapitola S prvky kubismu a rondokubismu, s. 99–101.
- ↑ ZÍVALOVÁ, Kristýna. Hanuš Zápal a jeho školní budovy. Plzeň, 2013. 73 s. Diplomová práce. Západočeská univezita v Plzni. Vedoucí práce Eva Mušková. s. 43–44. Dostupné online.
- ↑ DOMANICKÝ, Petr. Plzeň: průvodce architekturou města od počátku 19. století do současnosti = Pilsen : guide through the architecture of the town from the beginning of the 19th century to present day. Plzeň: Nava, 2013. 231 s. ISBN 978-80-7211-433-7. Kapitola Bory a Doudlevecká čtvrť, s. 263.
- ↑ BENEŠ, Pavel. Benešova škola 1923–1925. Plzeňský architektonický manuál [online]. [cit. 2023-02-18]. Dostupné online.
- ↑ ŠVUGEROVÁ, Kateřina. Významná umělecká osobnost plzeňského regionu: architekt Hanuš Zápal. Plzeň, 2012 [cit. 2023-02-11]. 27–28 s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Jan Souček. s. 28–29.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DOMANICKÝ, Petr. Hanuš Zápal: 1885-1964 - architekt Plzeňska. Plzeň: Západočeská galerie v Plzni, 2015. 270 s. ISBN 978-80-88027-01-0.
- Kolektiv autorů. Plzeň: průvodce architekturou města od počátku 19. století do současnosti = Pilsen: guide through the architecture of the town from the beginning of the 19th century to present day. Plzeň: Nava, 2013. 335 s. ISBN 978-80-7211-433-7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Plzeňský architektonický manuál: Benešova škola Pavel Beneš.
- Encyklopedie města Plzně: Pavlovův ústav Lékařské fakulty UK Daniel Metlička.