Bellanca Aircruiser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bellanca Aircruiser
Bellanca Aircruiser 66-75
Bellanca Aircruiser 66-75
Určení dopravní letoun
Výrobce Bellanca Aircraft Corporation of America
Šéfkonstruktér Giuseppe Mario Bellanca
První let 1930
Uživatel USAAC
Transair
Výroba 1930-1940
Vyrobeno kusů 23
Cena za kus až 35 800 USD
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bellanca Aircruiser byl americký jednomotorový vzpěrový hornoplošník smíšené konstrukce s pevným podvozkem ostruhového typu.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 1930 byl na trh uveden prototyp dopravního letounu Bellanca P-100 Airbus (NC-684W) pro 12 až 14 pasažérů a dva piloty. Stroj poháněl řadový motor Curtiss GV-1570 Conqueror o výkonu 440 kW. Společnost Bellanca s ním v roce 1931 podnikla předváděcí let po USA dlouhý 7100 km absolvovaný za 35 letových hodin. Navzdory slibným parametrům nebyl zákazníky objednán.

Prototyp byl proto přepracován na typ Bellanca P-200 Airbus s hvězdicovou pohonnou jednotkou Wright R-1820-E Cyclone o 423 kW s třílistou vrtulí. Kapacita letounu byla 12 cestujících, předváděn byl také upravený stroj P-300 Airbus pro 15 pasažérů.

Další verzí byl P-200A Airbus s celokovovými plováky montovanými místo kol. Plovákový P-200A byl testován v roce 1931 u letecké společnosti New York Suburban Airlines na lince mezi Long Islandem a řekou East River v New Yorku. Jiné společnosti opět neprojevily zájem.

Bellanca C-27C Airbus, USAAC

Komerčně úspěšná byla až vojenská zakázka. Dva stroje zakoupilo armádní letectvo jako Y1C-27 a dalších 12 pod označením C-27. Létaly s motory Wright Cyclone různých verzí i s motory Pratt & Whitney Hornet.

V březnu 1935 byl na trh uveden zmodernizovaný Airbus na úrovni vybavení typu P-300, avšak s řadou konstrukčních změn. Trup byl prodloužen, podvozek zvýšen a letoun současně obdržel nové jméno Aircruiser. V případě instalace motoru Wright SGR-1820-E Cyclone o 492 kW nesl označení Bellanca Aircruiser 66-67, s SGR-1820-F53 o výkonu 531 kW Bellanca Aircruiser 66-75 a s pohonnou jednotkou SGR-1820-F3 o 528 kW nesl označení Bellanca Aircruiser 66-70. Firma nabízela také čistě nákladní provedení, plovákovou verzi, nebo s lyžemi.

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Údaje platí pro Aircruiser 66-70[1]

Restaurování letounu Bellanca Aircruiser ve Western Canada Aviation Museum, Winnipeg, 2006
  • Rozpětí: 19,83 m
  • Délka: 13,22 m
  • Nosná plocha: 61,78 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2716 kg
  • Vzletová hmotnost: 4927 kg
  • Maximální rychlost: 265 km/h
  • Cestovní rychlost: 250 km/h
  • Stoupavost u země: 3,8 m/s
  • Dostup: 4880 m
  • Dolet: 1126 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Plovákový letoun Bellanca Aircruiser (CF-AWR), Kanada

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Václav Němeček, Jednomotorová dopravní letadla, Boeing 40, 1990, str. 24

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NĚMEČEK, Václav. Jednomotorová dopravní letadla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1990. (Atlas letadel; sv. 8). ISBN 80-7030-106-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]