Belaja (přítok Angary)
Souřadnice: 52°51′45″ s. š., 103°5′23″ v. d.
| Belaja | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 359 km |
| Plocha povodí | 18 000 km² |
| Průměrný průtok | (22 km od ústí) 181 m³/s |
| Světadíl | Asie |
| Pramen | |
| Belské Golce 52°51′45″ s. š., 103°5′23″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Bratské přehradní nádrže (Angara) 52°55′15,22″ s. š., 103°39′49,31″ v. d. | |
| Protéká | |
 Rusko (Irkutská oblast, Burjatsko) | |
| Úmoří, povodí | |
| Severní ledový oceán, Karské moře, Jenisej, Angara | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Belaja nebo Velká Belaja (rusky Белая nebo Большая Белая) je řeka v Burjatské republice a v Irkutské oblasti v Rusku. Je 359 km dlouhá. Povodí má rozlohu 18 000 km².
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Pramení v Belských Golcích ve Východních Sajanech. V povodí se nachází přibližně 400 jezer o celkové rozloze 18,5 km². Je levým přítokem Angary (povodí Jeniseje), přičemž ústí do Bratské přehradní nádrže.
Přítoky
[editovat | editovat zdroj]- zprava – Urik, Malá Belaja
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Zdroj vody jsou sněhové a dešťové srážky. Průměrný roční průtok vody ve vzdálenosti 22 km od ústí činí 181 m³/s.[1] Zamrzá v říjnu až v listopadu a rozmrzá na konci dubna až na začátku května.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Je splavná pro vodáky. V jejím povodí se nacházejí ložiska nefritu a grafitu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Průtoky řeky Belaja v letech 1936–1966 [online]. [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Белая“.
