Přeskočit na obsah

Baumgartenberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Baumgartenberg
Bývalý klášter cisterciáků
Bývalý klášter cisterciáků
Baumgartenberg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška230–240 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměHorní Rakousy
OkresPerg
Baumgartenberg
Baumgartenberg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha15,71 km²
Počet obyvatel1 798 (1. 1. 2021)
Hustota zalidnění114,4 obyv./km²
Správa
Statusměstys (Marktgemeinde)
StarostaGerhard Fornwagner
Oficiální webwww.baumgartenberg.at
E-mailgemeinde@baumgartenberg.ooe.gv.at
Telefonní předvolba07269
PSČ4342
Označení vozidelPE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baumgartenberg je městys v rakouské spolkové zemi Horní Rakousy, v oblasti Mühlviertel, v okrese Perg.

Otto z Machlandu a jeho manželka Jutta jako zakladatelé Baumgartenbergu, iluminace v Baumgartenberském urbáři, kolem 1335
Kostel od jihozápadu

Baumgartenberg se nachází na Machlandské plošině, tvořené žulovým a rulovým podložím, v nadmořské výšce od 230 do 240 metrů a zaujímá plochu 15,7 km², 4,5 × 6,8 km. 23,6 % z celkové plochy je zalesněno, 63,7 % je využíváno pro zemědělství. Sídlo bylo odedávna ohrožováno povodněmi řeky Dunaje. Zatím nejničivější z nich v roce 2002 vyvolala likvidaci nejníže položených domů a přestěhování obyvatel do vyšších poloh. Katastrální území městyse sestává ze 16 místních částí:

  • Amesbach
  • Au
  • Baumgartenberg
  • Deiming
  • Hehenberg
  • Hochfeld
  • Kolbing
  • Kühofen
  • Lehen
  • Mettensdorf
  • Mühlberg
  • Obergassolding
  • Puchberg im Machland
  • Schneckenreitstal
  • Steindl
  • Untergassolding

Historie a památky

[editovat | editovat zdroj]

Území bylo osídleno od mladší kamenné. Nedaleko odtud v době římské vedla severní hranice provincie Noricum, jejímž centrem byl kastel Adiuvense, nyní Wallsee-Sindelburg. V době stěhování národů bylo osídleno kmeny Bavorů, Ostarrichů a Slovanů. V 8. století území zpustošili Avaři. Ve 2. polovině 10. století je Babenberkové připojili ke svému území Dunajské marky. V majetku pánů z Pergu a Machlandu se připomíná od roku 1050. Založení kláštera a jeho vsi je spojeno s kolonizací zalesněného území, do kterého majitel zdejšího hradu Machlandu, rytíř Otto z Machlandu a jeho manželka Jutta z Peilsteinu pozvali mnichy řádu cisterciáků z mateřského kláštera v Heiligenkreuzu. Klášter byl značně rozšířen v době barokní a zrušen roku 1794 Josefem II. Titíž zakladatelé o rok dříve založili klášter augustiniánů kanovníků ve Waldhausenu.

  • Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, dříve kláštera cisterciáků, je románsko-gotický chrám s barokním interiérem a pozdějšími přístavbami. Základní kámen položil opat Fridrich I. roku 1142, stavba trvala celé století a byla vysvěcena roku 1243. Má románský portál, gotickou předsíň z doby kolem 1310, gotický halový chór byl vysvěcen roku 1443. Ve stěně jsou vsazeny gotické epitafy Otty z Machlandu a opata Jindřicha II. Barokizaci interiéru z doby kolem roku 1697 navrhl stavitel Carlo Antonio Carlone, štukatury a fresky provedli Giacomo Antonio Mazza a bratři Grabenpergerové. Kazatelna je významnou barokní řezbářskou prací: spočívá na soše praotce Jesse, který nese její podstavec v podobě kmene stromu, symbolu Kristova rodokmene.
  • Ulrichsberg
  • Skleněný kulturní dům

Počet obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2021 zde žilo 1 798 obyvatel.[1]

Starostové

[editovat | editovat zdroj]
  • Georg Naarnleitner (1850 do 1860)
  • Engelbert Tremesberger (1860 do 1861)
  • Michael Baretschneider (1861 do 1870)
  • August Naarnleitner (1870 do 1876)
  • Franz Poizat (1876 do 1882)
  • Johann Lehbrunner (1882 do 1882)
  • Karl Paredschneider (1882 do 1894)
  • Karl Kastner (1894 do 1898)
  • Franz Kastner (1898 do 1898)
  • Ferdinand Schweiger (1898 do 1910)
  • Karl Kern (1910 do 1919)
  • Sebastian Pühringer (1919 do 1919)
  • Josef Hochgatterer (1919 do 1929)
  • Franz Mayrhofer (1929 do 1929)
  • Josef Hochgatterer (1929 do 1936)
  • Josef Bleimer (1936 do 1938)
  • Siegfried Decker (1938 do 1944)
  • Karl Strondl (1944 do 1945)
  • Karl Kaindl (1945 do 1947)
  • Johann Steininger (1947 do 1949)
  • Franz Freinhofer (1949 do 1956)
  • Karl Strondl (1956 do 1961)
  • Franz Gusenbauer (1961 do 1990)
  • Erwin Kastner (od 1990)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]