Barrière d'Enfer
| Barrière d'Enfer | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicistní architektura |
| Architekt | Claude Nicolas Ledoux |
| Poloha | |
| Adresa | Quartier du Montparnasse,  Francie |
| Ulice | Place Denfert-Rochereau |
| Souřadnice | 48°50′2,04″ s. š., 2°19′54,98″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | PA00086609 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Barrière d'Enfer je bývalá brána v Paříži, která byla součástí pařížských hradeb vybudovaných pro výběr potravní daně. Celnice se nachází na Place Denfert-Rochereau ve 14. obvodu.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Hlavní trasy vedoucí z Barrière d'Enfer byly Boulevard d'Enfer (část dnešního Boulevardu Raspail), Rue d'Enfer (Avenue Denfert-Rochereau, Rue Henri-Barbusse a část Boulevardu Saint-Michel) a Boulevard Saint-Jacques.
Původ jména[editovat | editovat zdroj]
Název této brány ("Pekelná brána") je odvozen od rue d'Enfer vedoucí z předměstí Saint-Jacques. Brána stála na konci ulice. Dodnes není zřejmé, zda se jí říkalo "pekelná ulice", protože byla místo zhýralosti a krádeží. Nebo název vznikl zkomolením latinského via inferior (přes francouzské voie inférieure, tj. dolní silnice), přičemž rue Saint-Jacques na druhé straně se nazývala via superior (voie supérieure neboli horní silnice). Podle historika Michela Roblina je třeba v tomto jménu spíše než zkomoleninu slova via inferior vidět odvozeninu názvu brány bývalých hradeb Filipa II. Augusta, železná brána (porte "en fer").
Historie[editovat | editovat zdroj]
Brána se skládá ze dvou klasicistních pavilonů, které postavil architekt Claude-Nicolas Ledoux v roce 1787. Tyto budovy jsou zdobeny vlysy představující tanečnice, které vytvořil sochař Jean Guillaume Moitte. Brána je jednou ze čtyř zbývajících celnic, které se z daňových hradeb dochovaly.
Třetí scéna opery Bohéma, kterou složil Giacomo Puccini, a jejíž děj se odehrává v Paříži roku 1830, zobrazuje Mimi, jak opouští město u této brány a jde do krčmy nedaleko odtud.
V roce 1953 během výstavby dálnice A6, která začíná u Porte d'Orléans, na druhém konci Avenue du Général-Leclerc, bylo plánováno stržení obou pavilonů, aby se rozšířily jízdní pruhy. Zvítězila však památková péče podporovaná městskou radou.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Bývalá celnice se skládá ze dvou identických budov umístěných po obou stranách avenue du Colonel-Henri-Rol-Tanguy, která se sama nachází v ose avenue Denfert-Rochereau a avenue du Général-Leclerc:
- dům č. 3 na východě: do roku 2017 zde sídlila Generální inspekce lomů. Po rekonstrukci zde bude umístěn nový vstup do pařížských katakomb.
- dům č. 4 na západě: využívá ho silniční služba. Podzemí tohoto pavilonu bylo od 19. srpna 1944 sídlem štábu plukovníka Rol-Tanguye, odkud byly vydávány rozkazy k pařížskému povstání. Dne 25. srpna 2019 u příležitosti 75. výročí osvobození Paříže zde bylo otevřeno Muzeum osvobození Paříže – Muzeum generála Leclerca – Muzeum Jeana-Moulina.
Právě na památku tohoto obsazení Barrière d'Enfer byla dne 15. března 2004 u příležitosti oslav šedesátého výročí osvobození Paříže část Place Denfert-Rochereau mezi dvěma pavilony přejmenována na avenue du Colonel-Henri-Rol-Tanguy.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barrière d'Enfer na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Barrière d'Enfer na Wikimedia Commons - (francouzsky) Záznam v evidence historických památek
