Babyšira

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Babyšira
Бабышьира
აჟარა
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 8 m n. m.
Časové pásmo UTC+3
Stát AbcházieAbcházie Abcházie
Okres Gulrypš
Babyšira na mapě
Babyšira
Babyšira
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 2 696 (2011[1])
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Babyšira nebo Babušara nebo Babušera (abcházsky Бабышьира, Бабушера gruzínsky ბაბუშარა - Babušara) je vesnice v Abcházii v okrese Gulrypš na pobřeží Černého moře. Leží přibližně 8 km jihovýchodně od okresního města Gulrypš. Obec sousedí na severozápadě s Pšapem, na severovýchodě s Drandou a na východě s Adzjubžou při ústí řeky Kodori. Ves protíná silnice spojující Suchumi s Gruzií a železnice. Na území obce se jižně od vesnické zástavby nachází Letiště Suchumi-Babušara. Za letištěm se nachází pramen horké minerální vody s koupalištěm a vodopádem.

Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Babyšira (rusky Бабушарская сельская администрация, abchazsky Бабышьира ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu byl okrsek součástí Drandského selsovětu (Драндский сельсовет).

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Odbočka na letiště Babušara

Součástí Babyširy jsou následující části:[2]

  • Babyšira / Babušara (Бабышь-ира / Бабышьира / Бабушера)
  • Letiště (Аеропорт) - Letiště Suchumi-Babušara
  • Adzbaara (Аӡбаара)
  • Amzlakja (Амзлакьиа)
  • Adžbna (Аџьбна)
  • Kvaraš (Ҟәараш)
  • Uarča (Уарча)
  • Urys Incharta (Урыс инхарҭа)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ještě v 19. století se obec jmenovala Babyš-ira (Бабышь-ира), ale po Kavkazské válce vlivem mahadžirstva došlo k odsunu zdejších abchazských obyvatel do Turecka a noví osadníci z Gruzie a Ruska název přizpůsobili svým jazykům. Rusky se nazývala Babušera nebo Babušery (Бабушера / Бабушеры) a gruzínsky Babušara (ბაბუშარა). V 60. letech bylo na území obce vybudováno suchumské letiště, jež sloužilo civilnímu letectví i vojenskému. Během války v Abcházii byly obec i letiště těžce poškozeny a letištní plocha dokonce zůstala zaminována. Život do vesnice se sice vrátil, ale na mnoha budov včetně starého terminálu a lázeňských budov v okolí se boje podepsaly tak, že i v současnosti existují jen jako opuštěné objekty s obvodovým zdivem bez oken a dveří.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 2696 a jejich složení následovné:[1]

  • 1 946 Abchazů (72,2 %)
  • 327 Rusů (12,1 %)
  • 122 Arménů (4,5%)
  • 120 Gruzínů (4,5 %)
  • 30 Ukrajinců (1,1 %)
  • 151 ostatních národností (5,6 %)

Před válkou v Abcházii žilo v obci bez přičleněných vesniček 5082 obyvatel.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
  • Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b (rusky) www.ethno-kavkaz.narod.ru – sčítání lidu v Abcházii 2011
  2. Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. str. 330.
  3. Sčítání lidu v Sovětském svazu z roku 1989