Břichomluvectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Břichomluvec)
Skočit na: Navigace, Hledání
Švédská břichomluvkyně Zillah s loutkou opičky Totte

Břichomluvectví je druh jevištního umění, založený na schopnosti měnit hlas a napodobovat různé zvuky. Břichomluvec nejčastěji vystupuje s loutkou a vede s ní dialog zpravidla komického obsahu, přičemž normálním hlasem mluví za sebe a změněným odpovídá za figurínu. Aby se v publiku vyvolala iluze, že loutka sama hovoří, nesmí břichomluvec při jejích replikách pohybovat rty; proto se břichomluvecké scénáře píší tak, aby pokud možno neobsahovaly bilabiální souhlásky.[1]

Ve starověku se břichomluvectví používalo k náboženským účelům: kněží při obřadech promlouvali změněným hlasem, aby ostatní přesvědčili o své schopnosti komunikovat s oním světem. Zdatnou břichomluvkyní byla například Pýthia.[2] Postupem času přestal tento trik zabírat a břichomluvectví se provozovalo pro zábavu. V osmnáctém století vystupovali břichomluvci v londýnském Sadler's Wells Theatre, známými provozovateli tohoto umění byli baron de Mengen nebo Alexandre Vattemare. Za zakladatele moderního břichomluvectví je pokládán Fred Russell, který začal vystupovat roku 1879.[3] Pod jeho vlivem se v první polovině 20. století stal tento žánr populární ve vaudevillech zejména v anglicky mluvícím světě. Mediálně známými břichomluvci byli The Great Lester (vlastním jménem Marian Czajkowski) s loutkou jménem Frank Byron, Jr. a Edgar Bergen, který vystupoval v americké rozhlasové show The Chase and Sanborn Hour. Příkladem toho, že břichomluvectví může fungovat i v moderní době, je Jeff Dunham, jehož skeče s loutkou „mrtvého teroristy Ahmeda“ uplatňují černý humor a aktuální politickou satiru.[4] Břichomluvkyně Zillah (vlastním jménem Cecilia Andrénová) vyhrála roku 2007 televizní soutěž Švédsko má talent.

Chorobná hrůza z břichomluveckých loutek se nazývá automatonofobie.[5] S představou, že taková loutka může mít vlastní osobnost, operují filmy Kouzlo a Dětská hra nebo povídka Raye Bradburyho A tak zemřela Rjabušinská. Také v seriálu Simpsonovi vystupuje mediálně úspěšná loutka Gabbo, která sekýruje svého majitele.

K dalším vynikajícím břichomluvcům patří i Paul Zerdin (http://www.paulzerdin.com/,Velká Británie, 42 let v roce 2015), který v roce 2015 vyhrál populární soutěž America's Got Talent. Jeho nejpopulárnější loutkou je chlapec Sam, miminko Baby a dědeček Albert. Paul vyniká mimo jiné vynikajícím napodobením dětského hlasu či pláče. Velmi rychle umí střídat hlas svůj a loutky, což je nesmírně náročné.

Už v 80. letech patřil ke nejlepším (a stále patří) Dan Horn (USA), který používá řadu loutek - vynikající je dědeček Orson či Casandra. Dan Horn u Orsona používá pro vodění rukou loutky krátké vodící tyče, které výborně zvýrazňují pohyb.

Břichomluvectví vyžaduje značnou přípravu scénáře, který musí být vtipný a zábavný. Dále dokonalé rozlišení pohybů a řeči břichomluvce a loutky. Je to mnohaletá práce

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.carolgreene.com/education/vent/talk.html
  2. http://www.kimn.net/vent/history.htm
  3. http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/england/london/8265670.stm
  4. http://www.cc.com/comedians/jeff-dunham
  5. http://common-phobias.com/automatono/phobia.htm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]