Přeskočit na obsah

Aškenázská výslovnost hebrejštiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Aškenázská výslovnost hebrejštiny označuje druhy výslovnosti tohoto jazyka v židovských komunitách ve střední a východní Evropě. Důsledkem migrace se aškenázská výslovnost rozšířila do celého světa, hlavní centrum jejích uživatelů se nyní nachází v USA a Rusku.

Hlavním znakem aškenázské výslovnosti je absence rozdílu ve vyslovování hlásek alef a ajin (obě jsou vyslovovány jako ráz), v některých variantách je tento znak ještě doplněn vyslovováním [n] (כאשר se může namísto ka-ašer jako kanšer). Dalším je vyslovování třené hlásky tav jako [s] namísto [t] nebo [θ].

Ohledně vokálů je výslovnost značně nejednotná, např. hláska cholem je vyslovována jako diftong [oj], taktéž i jako [ej], [ou] nebo [au], kamec je ve většině případů vyslovován jako [o], někdy též jako [u].

Až do 13. století se přitom aškenázská výslovnost hebrejštiny v zásadě nelišila od sefardské. Podle Maxe Weinreicha nastal zlom po příchodu řady babylónských židů do Evropy ve 13. století, kteří s sebou přinesli babylónskou výslovnost, jež vycházela z tiberiadského systému. Aplikace této výslovnosti na aškenázské kulturní prostředí způsobila změny ve výslovnosti vokálů a ovlivnila následně i výslovnost nesemitského jazyka jidiš.

Protože původní západní výslovnost téměř vymizela s přesunem aškenázského židovstva na východ, rozlišujeme dnes pouze tři nejrozšířenější druhy výslovnosti, a to variace východní výslovnosti.

Konsonanty

[editovat | editovat zdroj]
Aškenázská výslovnost hebrejštiny
po najetí kurzorem na znak IPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka
Severovýchodní Jihovýchodní Střední
Písmeno Přepis v ČJ IPA Zvuková ukázka Přepis v ČJ IPA Zvuková ukázka Přepis v ČJ IPA Zvuková ukázka
א ’ (ráz) ʔ        ’ (ráz) ʔ        ’ (ráz) ʔ       
בּ b b        b b        b b       
ב v v        v v        v v       
גּ g g        g g        g g       
ג g g        g g        g g       
דּ d d        d d        d d       
ד d d        d d        d d       
ה h h        h, (ráz) h, ʔ               h, (ráz) h, ʔ              
ו v v        v v        v v       
ז z z        z z        z z       
ח ch x        ch x        ch x       
ט t t        t t        t t       
י j j        j j        j j       
כּ k k        k k        k k       
כ ch x        ch x        ch x       
ל l l        l l        l l       
מ m m        m m        m m       
נ n n        n n        n n       
ס š ʃ        s s        s s       
ע ’ (ráz) ʔ        ’ (ráz) ʔ        ’ (ráz) ʔ       
פּ p p        p p        p p       
פ f f        f f        f f       
צ c ʦ        c ʦ        c ʦ       
ק k k        k k        k k       
ר r r        r r        r r       
שׂ s s        s s        s s       
שׁ š ʃ        š ʃ        š ʃ       
תּ t t        t t        t t       
ת s s        s s        s s       
Výslovnost vokálů v aškenázské hebrejštině
po najetí kurzorem na znak IPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka
jméno vokálu znak vokálu Aškenázská hebrejština
šva quiescens ְ prázdný vokál
šva mobile ְ ə, e              
chatef segol ֱ v severovýchodní e, jinak též ej       
chatef patach ֲ a       
chatef kamec ֳ v severovýchodní o, jinak u              
chirek ִ v severovýchodní i, jinak též ə              
chirek male י ִ i       
cere ֵ v severovýchodní ej, jinak aj
cere male י ֵ v severovýchodní ej, jinak aj
segol ֶ v severovýchodní e, jinak též ej       
patach ַ a       
kamec ָ v severovýchodní o, jinak u              
cholem ׂ v severovýchodní ej, v jihovýchodní j, ve střední oj
cholem male וֹ v severovýchodní ej, v jihovýchodní j, ve střední oj
kibuc ֻ u       
šurek וּ u       

Související články

[editovat | editovat zdroj]